Rozhovor s literárním historikem Vladimírem Novotným o novinářce a překladatelce Mileně Jesenské, jejím vztahu s Franzem Kafkou, tragickém životě i o její dceři Janě, osudové ženě Egona Bondyho. A také o hraném dokumentu České televize Kolem Mileny Jesenské, který měl v úterý televizní premiéru.
Hrozí, že na vládní úrovni zbude na oběti a zločiny totality "tichá vzpomínka". Prezident Zeman ji už teď věnuje 21. srpnu a 17. listopadu.
Rudolf Margolius byl náměstkem ministra zahraničního obchodu. Rudolfa Slánského neznal. Přesto ho v procesu s ním popravili.
Iluze a lež byly součástí příběhu českých komunistů od samého počátku.
Až 14 hodin záznamu politického procesu s Rudolfem Slánským a dalšími obžalovanými z roku 1952 může obsahovat vzácný nález filmového materiálu.
"Omyly" patří k životu jako ke straně (komunistické), což znamená, že kdykoli mohou přijít omyly nové. To je varování před fanatismem a zaslepeností.
Obrazové a zvukové záznamy procesu s "protistátním spikleneckým centrem" kolem Rudolfa Slánského jsou napadené plísní. Filmaři vědí, jak je vyčistit.
Unikátní materiály skrývalo čtrnáct kovových a šest dřevěných beden. Záznamy jsou poškozené, filmaři je chtějí zrestaurovat a zpřístupnit.
Únor 1948: výsledek specificky české mírové cesty k diktatuře.
Po komunistickém puči v únoru 1948 většina Čechoslováků věřila v "lepší zítřky". Dokonce ještě v srpnu 1968, když přijely ruské tanky, mnozí nechápali, jak to mohli "sovětští soudruzi" udělat, a to včetně intelektuálních elit. Ovšem humorista Jaroslav Žák, jehož proslavily především veselé knihy a filmy ze studentského prostředí, dokázal odhadnout již v osudném roce 1948, kam se bude země ubírat a jakých podob, ne nepodobných fašismu, vládnoucí ideologie nabere. Napsal na to téma dvě satirické knihy - Konec starých časů (1948) a Na úsvitě nové doby (zřejmě 1949). Obě trochu zapadly, a možná i proto začínají být dnes znovu aktuální. Projděte si, co všechno předpověděly.
Státní bezpečnost byla obsazena komunistickými kádry a na střet se velmi dlouho chystala, upozorňuje historik Jan Kalous. Převzetí moci komunisty v Československu vyvrcholilo přesně před 70 lety. Podle Kalouse je složité odhadovat, zda se země mohla nástupu totality vyhnout. Za hranicemi byla sovětská vojska a Stalin komunisty do střetu tlačil, říká. Role prezidenta Beneše, který 25. února přijal demisi nekomunistických ministrů, prý byla nešťastná. Dostal se do situace, která nebyla jednoduchá, navíc sám na sebe vztáhl velkou zodpovědnost, vysvětluje Kalous.
Snímek České televize o Klementu Gottwaldovi Sjednotitel ve strachu z cyklu Rudí prezidenti odhaluje některé méně známé detaily únorového převratu v roce 1948 i následujících let vlády "prvního dělnického prezidenta". Příběh truhláře a posluhovačky, kteří si šli užít na taneční zábavu, spěje k monstróznímu finále plnému vykonstruovaných soudních procesů...
Přestože značná část veřejnosti v poválečné euforii ještě věřila v lepší zítřky slibované Klementem Gottwaldem, ti prozíravější si už ve zlomovém roce 1948 uvědomili, že Československo čekají desítky let temné totality. Arcibiskup Josef Beran například volal „vzpamatujte se“ a varoval před bratrovražednými boji. Co o tehdejších událostech psaly noviny? Jak se lze přesvědčit v následujících citátech, mísily se v nich vizionářské předpovědi i slepá víra ve šťastný konec.
Výroky Miloše Zemana o Ferdinandu Peroutkovi a jeho obdivu k nacistům silně připomínají nově objevenou komunistickou brožuru "Fakta a cifry" z roku 1946, která měla slavného novináře maximálně očernit výroky vytrženými z kontextu.
Režisér David Mrnka připravoval snímek o Miladě Horákové skoro deset let. Scénář měl původně 52 verzí a Mrnka musel několikrát měnit kvůli různým okolnostem svůj záměr. "Hrozně jsem chtěl ukázat Miladina mladá léta z dob jejích studií, kdy potkala Bohuslava Horáka, jenže jsem narazil na problém s castingem. Šlo o moc velký věkový odstup, abychom mohli nalíčit tu samou herečku, ale zase ne dost velký, aby mladá Milada mohla vypadat výrazně jinak," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přesně za týden (a tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny) začne 21. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájí ho film Mečiar devětadvacetileté Terezy Nvotové, přehlídka ale slibuje i další šťavnatý materiál: snímek Milda o bývalém pohlavárovi Miloušovi Jakešovi, hojně diskutovanou Hranici práce od Apoleny Rychlíkové nebo hraný snímek o Brně Všechno bude fajn od režiséra a bývalého zastupitele Robina Kvapila. Festival podle ředitele Marka Hovorky nabídne i řadu novinek v podobě nových tematických sekcí.
V období tzv. normalizace se konaly volby, nebo spíš "volby", v letech 1971, 1976, 1981 a 1986. "Šaškárna 99,8 procenta," nazval je jeden z anonymních nápisů.
Že by měl Andreji Babišovi uškodit dílčí rozsudek v případu, který se týká hlubokých 80. let, je prakticky vyloučeno. Podezření ze spolupráce s StB ho u jeho voličů nezkompromituje.
Bývalý šéf komunistů Miloš Jakeš a někdejší komunističtí premiéři Lubomír Štrougal a Peter Colotka čelí trestnímu oznámení kvůli odpovědnosti za zabíjení na hranicích komunistického státu. Oznámení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství podala Platforma evropské paměti a svědomí. Podle ředitelky platformy jsou jejich činy nepromlčitelné. Trestní oznámení se týká 28 případů civilistů různých národností, kteří zahynuli na československých hranicích se Západním Německem a Rakouskem v letech 1965-1989.
V tom příběhu figuruje poslanec zbavený imunity i olomoucké státní zastupitelství. Není ale řeč o novodobých poměrech v České republice, nýbrž o takzvané krčmaňské aféře, pokusu o atentát na trojici nekomunistických ministrů v roce 1947. Historik olomoucké vědecké knihovny Lubomír Novotný nyní podrobně prozkoumal spis k případu.
