Archeopark Pavlov zaujal porotu mezinárodní soutěže, která oceňuje nejlepší projekty z betonu. Dílo architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka zvítězilo v kategorii veřejný prostor. A podle jednoho z autorů uspělo i díky neobvyklému konstrukčnímu řešení.
Zvláštní cenu Českých center z Přehlídky diplomových prací absolventů vysokých škol a fakult architektury získala diplomantka ateliéru Architektura IV. pražské UMPRUM Elena Fialková. Její redefinice Pražského hradu získala i Cenu Josefa Hlávky. Zásadním impulzem pro vznik projektu, v němž se snažila Fialková areál Hradu propojit s bezprostředním okolím, bylo zavření hlavního vstupu od Hradčanského náměstí a omezení pohodlného přístupu pro návštěvníky. "Otázka bezpečnosti areálu se tak v kontextu města projevuje jako 'autismus' vůči bezprostřednímu okolí. K odumření areálu přispělo i uzavření části Jeleního příkopu," říká architektka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nizozemští designéři ve spolupráci se společností zabývající se 3D tiskem přetváří plastový odpad na městský mobiliář. Jako první byla vytištěna lavička, která připomíná houpací křeslo. Na výrobu jedné je potřeba asi 23 kilogramů plastu. Přesně tolik odpadu vyprodukuje jeden obyvatel Amsterdamu za rok.
Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Podle rozhodnutí ministerstva jsou nemovitosti nevhodně začleněny do okolí, v areálu se nikdy "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" a domy zároveň nejsou významným příkladem brutalismu.
Na architektonickém festivalu World Architecture Festival v Berlíně byly vyhlášeny ceny Světová stavba roku. Vítězem jubilejního desátého ročníku se stal projekt Čínské univerzity v Hongkongu, v němž se skupina architektů zabývala revitalizací čínské vesnice Kuang-ming, zničené zemětřesením. Loni získal prestižní cenu polský architekt Robert Konieczny za návrh muzea ve Štětíně.
Exteriérová výstava Příběh paneláku v Praze umístěná před Fakultou stavební ČVUT představuje historii i aktuální stav šesti vybraných pražských sídlišť. Expozice má upozornit na to, že ne všechna sídliště jsou stejná a že ne v každém případě musí jít o monotónní shluk panelových krabic. A vzhledem k tomu, že jenom v Praze v nich žije kolem 44 procent obyvatel, je podle jedné z autorek projektu Paneláci.cz nutné hledat kvalitní a pro obyvatele důležité a funkční prvky sídlišť a ty podporovat a chránit. "Sídliště v Praze patří mezi nejoblíbenější místa bydlení a nestávají se z nich 'ghetta', jak předvídaly mnohé prognózy devadesátých let," říká architektka Michaela Janečková.
Z ekologického materiálu chtěla Ikea původně vyrábět přepravní palety. Recyklované dřevo a plast daly nakonec vzniknout nové sérii nábytku. Židle, která je vyrobena s respektem k životnímu prostředí, se po dlouhé době vývoje začala prodávat.
Česká komora architektů již poosmnácté vyhlásila Přehlídku diplomových prací absolventů vysokých škol a fakult architektury, jejímž cílem je porovnávat úroveň kvality výuky těchto škol architektury. První cenu získala Veronika Indrová za projekt revitalizace strahovské stadionu, druhé místo studenti FA ČVUT, kteří navrhovali porodní dům a třetí místo student AVU za dostavbu kostela Panny Marie Sněžné v Praze. Porotu zaujal i návrh mostů z inovativních ekologických materiálů nebo téma Eleny Fialkové z pražské UMPRUM. Ta se zabývala novým funkčním využitím Pražského hradu.
Absolventka architektury z liberecké univerzity Petra Ross vyhrála před rokem stipendium Jana Kaplického a získala tak možnost strávit tři měsíce placené stáže v ateliéru Zaha Hadid Architects. V něm měla možnost podílet se na řadě zajímavých projektů, včetně revitalizace tallinnského přístavu. "Účastnila jsem se od začátku veškerého procesu navrhování a schůzek jako každý člen týmu a skutečně měla pocit, že jsem součástí unikátního světa Zahy Hadid, se vším, co k němu patří," vypráví svoje zkušenosti. Pobyt v Londýně ale není její poslední zahraniční zkušeností. Momentálně pracuje v Antverpách.
Výstavba muzea Louvre Abu Dhabi podle projektu předního francouzského architekta Jeana Nouvela trvala osm let a nabízí přes 180 metrů čtverečních výstavních ploch. Hlavní objekt kryje střecha složená z osmi tisíc kovových hvězd, kterou se architekt odkazuje na tradiční arabskou architekturu.
V historickém centru Olomouce byl otevřen nový hostel. Název Long Story Short odkazuje na bohatou historii místa, hostel je totiž v cihlovém domě ze 17. století. Pojmenování se odvolává i na dispozici budovy, kterou se vine dlouhá chodba, nebo na krátkodobé ubytování. Interiérová designérka Denisa Strmisková ve spolupráci s majiteli a mladou podnikatelkou Evou Dlabalovou přebudovala celé jedno patro historické budovy do moderní podoby. Její realizace byla zveřejněna i v prestižním magazínu Wallpaper.
Oživení půdy nad hospodářským stavením, které v minulosti sloužilo například jako sklad obilí. Takový plán mají investoři ve spolupráci s architektonickým ateliérem 3+1 architekti. Nově vzniklé podkroví, které nabízí pohodlné bydlení na 200 metrech čtverečních, je plné původních prvků. A se stejným přístupem, tedy s respektem k historii a odhodláním zachovat stavební dědictví, bude v budoucnu oživena celá zemědělská usedlost. Momentálně se pracuje na novém ovčíně a opravě božích muk.
Letošní ročník soutěže o nejkrásnější nádraží ČR, jejímž cílem je podle organizátorů dát příklad ostatním nádražím, a přispět tak ke zlepšení jejich stavu, zná svého vítěze. Stalo se jím nádraží v Doksech, pro které hlasovalo 1602 lidí. Na druhém místě v anketě o nejkrásnější nádraží se umístily Třebívlice s 1429 hlasy. Prohlédněte si deset nominovaných.
Letošní vítězkou Přehlídky diplomových prací České komory architektů se stala absolventka FA ČVUT Veronika Indrová. Ta se ve svém projektu snažila o konverzi neustále chátrajícího stadionu na pražském Strahově. Do zrekonstruovaných tribun umístila byty a z hřiště vytvořila park.
Knihovna v severní Číně patří mezi největší projekty nizozemského architektonického studia MVRDV. Vejde se do ní přes milion knih a zabírá víc než třiatřicet tisíc metrů čtverečních. Objekt, který připomíná gigantické oko, se přesto podařilo dokončit v rekordně krátké době tří let.
Chodíme kolem nich bez povšimnutí, často ani nevíme, k čemu slouží. Výdechové komíny pražského metra ale nejen dokumentují vývoj české architektury od 70.let, ale rovněž jsou důležitou součástí veřejného prostoru. Za jejich realizací navíc stojí přední architekti své doby. Právě těm vzdává hold právě připravovaná kniha Nádech výdech bývalého novináře Jana Charváta.
Na severu japonského ostrova Kjúšú vzniklo netradiční rekreační centrum. Návštěvníci se zde mohou ubytovat v domě z polystyrenu s netradičním tvarem a především s pocitem jistoty, že dočasná střecha nad hlavou odolá i silnému zemětřesení, které loni toto místo zasáhlo. O materiál je od té doby čím dál větší zájem.
Motel jako nový typologický druh se v české architektuře objevil v 60. letech. Nesl s sebou tehdy nádech exotiky a také náznaky budoucnosti. Řada motelů navíc vznikla i mimo hlavní dálniční tahy. Jedním z nich je bývalý motel Stop/Garni – v současnosti motel Golf.
Původně majitelé chtěli ve svém domě rekonstruovat pouze vstupní prostor a topný systém. Původní záměr ale majitelé změnili v souvislosti s měnícími se nároky na bydlení. Místo zamýšlené částečné přestavby majitelé přistoupili ve spolupráci s architektkou Danielou Polubědovou k radikálnějším změnám.
Majitelé prostorného bytu v domě z 50. let toužili po vzdušném a otevřeném prostoru. Architektům se díky drobným dispozičním úpravám podařilo jejich přání splnit. Dochované vstupní dveře, okna, parkety i radiátory se navíc staly zajímavým detailem moderního interiéru.
