Bydlení & reality

Budova centrálního dispečinku DPP, Na Bojišti, Praha

Nejošklivější architektura v Praze? Budova Centrálního dispečinku k ní patří. Kritiku budí i dnes

Centrální dispečink v Praze 2 patří mezi nejvíce diskutované budovy v hlavním městě. Nesouhlas vyvolával už v době svého vzniku a podle architekta Petra Kučery je tomu tak dodnes. "Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," řekl během obhlídky domu, který si kvůli svému vzhledu vysloužil přezdívku Mordor.

Lampička, která nepotřebuje zásuvku, ale rostlinu

Lampička, která nepotřebuje zásuvku, ale rostlinu. Zelená technologie by mohla rozsvítit celá města

Lampička Living Light neboli živé světlo nepotřebuje elektrickou energii. Led diody uvnitř skleněné baňky se rozsvítí díky rostlinám. Projekt má podle nizozemské designérky velký potenciál. V budoucnu by totiž mohla technologie známá jako mikrobiální energie rozsvítit celá města.

Modlitby z protiatomového krytu. Slovinští architekti postavili kostel, který pojí věřící s nebesy

Slovinské architektonické studio DANS Arhitekti navrhlo a zrealizovalo revoluční stavbu, která nemá ve Slovinsku konkurenci. Exteriéry a interiéry kostela jsou strohé, přísné a striktně minimalistické. Autoři zvolili jako základ designu pohledový beton. Díky důmyslnému systému světel se rovněž podařilo docílit hry světla a stínů, která se přirozeně promítá na čisté betonové stěny jako na jakési imaginární plátno. Revoluční architektura se v tomto místě symbolicky uzavírá v kruh a navrací se zpět do časů raného křesťanství, do prvních bazilik v antické Byzanci.

Nejkrásnější lázně na světě? Jedny jsou na břehu Vltavy v Praze

Saunování a lázně si oblíbili nejen Skandinávci. Městské lázně vznikaly a vznikají v mnoha evropských městech. Server britského deníku The Guardian sestavil žebříček těch nejhezčích a nejzajímavějších. Svým čtenářům mimo jiné doporučil i návštěvu Lázní na lodi na pražské náplavce, u nichž vyzdvihuje nejenom architekturu a nápad, ale i unikátní výhled na panorama Pražského hradu.

Dům stojí na místě bývalého kamenolomu. Architekti použili na jeho stavbu kámen a konopí

Izraelští architekti ze studia Tav Group se ekologickou architekturou zabývají již od konce 90. let a všechny své domy navrhují tak, aby minimalizovali dopad na životní prostředí. Jejich poslední realizací je objekt stojící na místě bývalého kamenolomu. Hlavním stavebním materiálem se proto stal kámen a také konopné desky, které mají jednak vynikající izolační schopnosti a také jsou pružnější a pevnější než desky ze dřeva.

Jak by mohla vypadat lávka z Holešovic do Karlína? Do soutěže přišel rekordní počet návrhů

Jak by mohla vypadat lávka z Holešovic do Karlína? Do soutěže přišel rekordní počet návrhů

Soutěž na architektonický návrh lávky spojující přes pražský ostrov Štvanice Holešovice a Karlín zná vítěze. Je jím návrh architekta Marka Blanka. Třetí místo udělila porota návrhu architekta Lukáše Landy. Druhé místo nebylo uděleno. U oceněných návrhů Praha objedná jejich rozpracování, aby se ukázalo, kolik bude projekt stát. Lávka usnadní pěším a cyklistům cestu na ostrov a zároveň bude dalším propojením mezi Holešovicemi a Karlínem, které od roku 2015 v létě zajišťuje také přívoz HolKa. Se stavbou lávky počítá i stávající územní plán. Do jednokolové mezinárodní soutěže, kterou vyhlásil Institut plánování a rozvoje, přišlo celkem 53 návrhů.

Foto: Výstava Praha nerealizovaná. Jak mohlo vypadat Národní divadlo nebo Národní muzeum?

Galerie na Kampě, most odněkud nikam: Praha je torzem nedokončených velkolepých koncepcí

Národní galerie od Josefa Gočára na Kampě nebo Národní muzeum na Karlově náměstí. U některých projektů je dobře, že se nerealizovaly, u jiných naopak. To, jak mohlo město vypadat, připomíná výstava Praha nerealizovaná na Václavském náměstí. "V některých případech vlastně můžeme být šťastní, že neumíme ambiciózní projekty dotahovat do konce. Město je tak vlastně odolnější k různým módním výstřelkům, které se mohou rychle ukázat jako slepá cesta. Praha je tak vlastně torzem nedokončených velkolepých koncepcí a knihovnou nerealizovaných návrhů z každé doby," říká autor výstavy, architekt Petr Kučera.

Praha na prahu moderny: Velký průvodce architekturou 1850-1900

Historická Praha, jak ji neznáme. Téměř čtyři stovky snímků odkrývají architekturu 19. století

Nová publikace Praha na prahu moderny ukazuje architekturu města z pohledu, který se běžně z chodníku nenaskytne. Téměř čtyři stovky unikátních snímků odkrývají interiéry domů a pohledy ze střech. Zdeněk Lukeš a Miroslav Hroch se tentokrát zaměřili především na architekturu druhé poloviny 19. století. Ta je podle autorů unikátního průvodce neprávem opomíjená.

Foto: Městské nábřeží jako ze žurnálu. Lublaň se právem pyšní jedním z nejhezčích nábřeží v Evropě

Řada českých měst v posledních letech investuje nemalé finanční prostředky na revitalizaci a rekonstrukci městských nábřeží. V Praze v příštích letech projde velkou rekonstrukcí náplavka. Brno chystá velkou rekonstrukci nábřeží v okolí řeky Svratky. Hlavní město Slovinska Lublaň v posledních letech s pomocí slovinských architektů opravilo velkou část nábřeží v těsném okolí řeky Lublaňky. Domy z konce 19. století a Plečnikovy zásahy z první poloviny 20. století místní architekti doplnili o sklo, ocel a surový beton. Autoři mezi lety 2008–2012 navrhli a postavili řadu nových staveb, které velmi citlivě vstoupily do historického jádra a pomyslně otevřely řeku lidem.

Nikdy neměli náves, tak si ji vytvořili. Města by si z vesnic měla vzít příklad, tvrdí architekt

Obec Velká Polom na Ostravsku nikdy v historii neměla náves. Dlouhodobou snahou vedení obce a postupným odkupem pozemků se místo pro setkávání občanů podařilo vytvořit. Návrh vytvořilo ostravského studio Ateliér 38. "Nikoliv prací architekta, ale zdravým selským rozumem, kterého - mám pocit - ubývá, se podařilo plán uskutečnit," podotýká jeden z autorů. Novou náves chválí například i architekt Petr Kučera. "Trend zkvalitňování veřejných prostranství není doménou jen větších měst a je to dobře. Města se mohou vesnicemi v mnohém inspirovat," píše na Facebooku.

Téměř neviditelná škola. Španělští architekti obložili první patro zrcadly

Španělští architekti chtěli vytvořit inspirativní prostředí pro děti a zároveň potlačit industriální okolí. Škola, kterou navrhli, má jedno patro obložené zrcadlovými panely, které objekt vizuálně zmenšují. Přízemí naopak hraje všemi barvami. Mladé architektonické studio ABLM Arquitectos ze Salamanky bylo založené teprve před pěti lety. Za tu dobu ale stihlo za svoje projekty nasbírat řadu cen.

V 90. letech připomínal středověký hrad kopec suti. Skupina nadšenců mu pomalu vrací zašlý lesk

Hrad Hartenberg na Sokolovsku ještě v 90. letech připomínal spíš kopec suti zarostlý zelení. V roce 1997 ale získal nového majitele, který ho za pomoci dobrovolníků začal rekonstruovat. Až do roku 2010 probíhalo vyklízení a třídění suti. A tehdy byly zahájeny zásadnější stavební zásahy. Dodnes se podařilo uvnitř velkého paláce obnovit dvě patra s dobrovolnickým sálem, knihovnou a Tříkrálovou gotickou kaplí nebo zachovat původní románsko-gotické sklepy. Díky sbírce na Hithitu by návštěvníci hradu mohli získat zastřešené zázemí.

Ekologický a snadno demontovatelný. Katar staví pro fotbalové mistrovství světa stadion z kontejnerů

Fotbalové mistrovství světa v Kataru se odehraje na stadionu postaveném z přepravních kontejnerů. Objekt, do něhož se vejde zhruba 40 tisíc diváků, bude možné po skončení světového klání přestěhovat a znovu vystavět jinde.

Vesmírná architektura respektuje člověka víc než ta pozemská, říká vesmírný architekt Ondřej Doule

Ondřej Doule se ještě jako student pražské ČVUT podílel na projektu londýnského mrakodrapu Shard. Absolvent Fakulty architektury ČVUT a Mezinárodní kosmické univerzity ve Štrasburku se věnuje převážně navrhování obydlí ve vesmíru. Ve spolupráci s vesmírnou agenturou NASA se podílel na plánování základny na Marsu, pracoval také na návrhu orbitálního hotelu Omicron. "Vesmírní architekti se musí mnohem více soustředit na potřeby člověka, který se v extrémním prostředí nepřizpůsobí. Tady na Zemi se spoléhá na to, že člověk se téměř všude a všemu přizpůsobí. Stačí se podívat kolem sebe," říká v rozhovoru.

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích

Za rok dvě stovky bytů. Na sídlišti Solidarita lili panely přímo na místě

Solidarita je nejstarším sídlištěm v Praze. Projektovat se začalo dva roky před únorovým převratem v roce 1946 a z větší části bylo dokončeno už v roce 1950. Sídliště je unikátní i v tom, že v něm byla postupně dostavěna občanská vybavenost jako divadlo, školky nebo prádelny. Historii, příběh a také sociologická data Solidarity, která vznikla podle urbanistického návrhu Františka Jecha, přiblížila architektka Michaela Janečková, která spolupracovala na projektu Paneláci.cz.

Archeopark Pavlov / Architektonická kancelář Radko Květ

Foto: Českou cenu za architekturu získal Archeopark Pavlov. Betonový objekt zaujal i v zahraničí

Českou cenu za architekturu, kterou druhým rokem předává Česká komora architektů, získal projekt Archeopark Pavlov od architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka. Sedmičlenná odborná porota rovněž ocenila Galerii nábytku na brněnských Vinohradech od studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers nebo Komunitní centrum Máj od SLLA Architects. Všechna oceněná díla Česká komora architektů vystaví od 29. listopadu v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze a od 13. února 2018 pak v Galerii architektury Brno.

Budova bývalých Elektrických podniků: jde o mimořádné dílo, které může bez větších zásahů fungovat

Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze, která je chráněna jako kulturní památka, byla až do konce letošního října centrem umělců a kreativců. Zázemí zde našla řada architektů, grafiků, ale i The Chemistry Gallery. Nyní je budova prázdná a má projít rekonstrukcí. Právě ta by měla být podle historika architektury Jakuba Potůčka vedena citlivým způsobem, který by stavbě vrátil zašlý lesk. "Jde o vskutku mimořádné dílo funkcionalistické architektury. Je to tak významná stavba, že její hodnotu lze srovnávat s těmi nejsmělejšími stavbami v kontextu celé evropské scény," vysvětluje s tím, že bez větších stavebních zásahů může fungovat jako moderní polyfunkční budova.

Z garsonky pohodlný apartmán pro dva: interiér zdobí původní topení a dřevěná podlaha

Přáním investora bylo zrekonstruovat garsonku do apartmánu, který budou moci pohodlně obývat dva lidé. O rozvržení zón měla autorka od začátku poměrně jasno. Vstup odlehčila výměnou dveří a celých dvaapadesát metrů čtverečních scelila dřevěnou podlahou a opticky zvětšila bílou výmalbou.

Interiér roku 2016/Podkrovní byt pro mladého muže

Rekonstrukce půdního bytu: nová zeď působí záměrně staře a oprýskaně. Většina detailů je z kovu

Půdní prostor v pražském dejvickém činžovním domě prošel rekonstrukcí. Architekti využili prostoru bezezbytku, do nejvyššího místa krovu umístili patro s pracovnou. Interiér na přání klienta působí industriálně. Stěna vypadá staře a oprýskaně, schodiště je rezavé a knihovna je z hliníkového lešení a bednicích desek.

Fasáda z plastů, hřbitov a létající dům: Ceny Grand Prix architektů znají své vítěze

Obec architektů ve čtvrtek večer ve Veletržním paláci v Praze Holešovicích vyhlásila vítěze 24. ročníku Grand Prix v architektuře. Hlavní cenu Grand Prix Architektů 2017 - Národní cenu za architekturu - získali Ondřej Chybík a Michal Krištof za projekt showroomu kancelářské firmy MY DVA group v Brně. "Jedná se o přímočaré, zároveň ale citlivé řešení, které s neobyčejnou elegancí a smyslem pro humor dalo starému objektu novou funkci i tvář," uvedla mezinárodní porota.