Horský hotelový komplex v Gruzii je celý postaven z lodních kontejnerů. Pětipatrový objekt je do svahu umístěn s co největším respektem k okolí a zároveň tak, aby každá místnost měla dokonalý výhled. Pětipatrový objekt přes minimální náklady nabízí veškerý komfort - každý z pokojů je umístěn v jednom lodním kontejneru.
Už dva roky mapují neobydlené a nevyužívané domy v Praze a po celém Česku. Nyní se lidé stojící za iniciativou Prázdné domy snaží propagovat dočasné pronájmy. V jaké části Prahy je nejvíc prázdných domů a kdo je zpravidla vlastní? Jak situaci vyřešit a opět do centra města vrátit normální život, navrhuje zakladatel Prázdných domů Petr Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Výstava Veřejný prostor/krajina města v Galerii Jaroslava Fragnera představí v průběhu listopadu výběr 60 mimořádných realizací, které významně změnily veřejný prostor. Do expozice jsou zařazeny jak projekty revitalizace parků, tak i obsáhlejší projekty, které měnily podobu měst za posledních sedmadvacet let. A kromě pozitivních případů chtějí kurátoři upozornit i na ty problematické.
Průřez vesmírnými projekty Ondřeje Douleho
Skupina BigMat International SA se sídlem v Lucemburku a zastoupením v sedmi evropských zemích už od roku 2005 vyhlašuje mezinárodní cenu za architekturu. Cílem soutěže je upozornit na architektonická díla, která významným způsobem přispěla k soudobé architektonické kultuře v regionech Valonsko a Brusel, České republice, na Slovensku, ve Francii, v Itálii, Portugalsku a Španělsku. V letošním ročníku budou uděleny ceny v šesti kategoriích. Z českých počinů zaujal odbornou porotu projekt rodinného domu v Posázaví od pražského ateliéru A69 architekti a projekt létajícího domu od studia H3T.
Historie šroubáren v Libčicích nad Vltavou se začala psát na konci 19.století. V dobách největší slávy zde pracovalo kolem tisícovky zaměstnanců a výrobky odsud mířily do celé Evropy. Po roce 1989 a povodních začal význam podniku upadat a z unikátních industriálních staveb se postupně staly ruiny. Do místa za Prahou na břehu Vltavy se ale zamiloval pražský architekt Patrik Hoffman, který se posledních sedm let snažil budově bývalého uhelného skladu a kotelny vrátit lesk. Jako první přišel na řadu uhelný mlýn, jehož revitalizaci ocenila i mezinárodní porota soutěže Grand Prix achitektů, a minulý týden byla otevřena i kotelna.
Veřejné prostory jsou důležitou součástí města. Kvalita a organizace těchto míst často vypovídají o vyspělosti společnosti více než mnohé ekonomické ukazatele. Velká část českých měst, Prahu nevyjímaje, stále hledá způsob, jak tyto prostory spravovat. Pro porovnání jsme se podívali do Lublaně (hlavního města Slovinska), jak se stará o veřejné prostory a v jakém jsou stavu. Oproti Praze se tam daří lépe korigovat soukromé zájmy, ovšem město čelí menšímu tlaku investorů a developerů. Veřejný prostor tam také není tolik zprivatizovaný a roztříštěný jako v české metropoli.
Aby dispozice bytu v činžovním domě z 19. století vyhovovala i současným životním nárokům, stačilo jen málo stavebních úprav.
Práce trojice mladých architektů studia ORA je typická důrazem na detail. Stejně tedy přistupovali i k rekonstrukci bytu v činžovním domě postaveném v 19. století.
Původně měla být rekreační chata z 50. let zbourána a na jejím místě měl vyrůst nový objekt. Majitel se ji ovšem nakonec rozhodl zachovat a přestavět k trvalému bydlení. Původních padesát metrů čtverečních se rozrostlo o dalších dvacet. Najdete tam šatnu, koupelnu a pracovnu.
Vítězem mezinárodní soutěže na design laviček, košů a stojanů na kola, které by postupně měly v ulicích nahradit ty současné, se stal návrh Michala Froňka a Jana Němečka. Nový mobiliář by se v Praze měl začít objevovat koncem roku, především v centru města. Vítězné návrhy budou k vidění v Centru plánování a městské architektury v areálu Emauzského kláštera do 19.listopadu.
Projekt zateplení domu dětí a mládeže v památkové zóně Českého Krumlova vznikal ve spolupráci s památkáři. Budově, která v minulosti utrpěla řadu šrámů, se podařilo kromě izolace vrátit i fasádu s historizujícími detaily. Navíc jde o úplně první budovu, která v tomto jihočeském městě mohla být zateplena. "Nový postup byl projednán s pracovníky památkové péče a obdrželi jsme souhlasné stanovisko k experimentálnímu řešení, které pokud bude po pětileté lhůtě pozitivně vyhodnoceno, otevře cestu dalším užitím na historických budovách," vysvětluje jedna z autorek projektu Barbora Sládková.
Norští architekti představili svůj projekt restaurace pod vodou. Jde o vůbec první podmořskou realizaci na evropském kontinentu. Betonový objekt nabídne díky jedenácti metrovému panoramatickému oknu výhled do mořského světa. V pláne je zde proto zřídit i centrum pro výzkumníky zabývající se mořskou biologií.
Mimořádně silná sestava předních architektů z USA a Evropy se ve čtvrtek 26. října sejde v pražském Kině Světozor na mezinárodním Sympoziu experimentální architektury.
Výduch podzemního krytu na Folimance zdobí už několik dní robot R2-D2, známý z filmové série Hvězdných válek. Uměleckou výzdobu, kterou zde zanechala neznámá skupina, radnice Prahy 2 na místě zanechá. "Nelegální sprejerství samozřejmě nepodporujeme, ale tato výzdoba nevzhledné šachty se nám líbí. Kde jinde by měl stát robot než v městské části, která je tak spojena s autorem tohoto termínu, Karlem Čapkem? Robot na Folimance určitě potěší nejen fandy Hvězdných válek. Ale neznamená to, že polevujeme v boji proti sprejerům. Vandalství nikdy tolerovat nebudeme," uvedla starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).
Britská společnost Arup experimentuje se stavebními materiály. Kromě hub, z nichž v minulosti postavila dvanáct metrů vysokou věž, ve své zprávě tvrdí, že stavět se dá z brambor, rýže nebo slupek banánů.
Architektonická studie proměny nádraží Bubny na Památník ticha byla poprvé představena v pondělí 16. října v The Chemistry Galery. Jako vítězný projekt vybrala odborná komise studii architektonického studia ARN z Hradce Králové.
Proměnu malého bytu v Bratislavě popisují architekti jako velkou výzvu. Drobnými stavebními úpravami a přeskupením se jim do 16 metrů čtverečních podařilo naskládat vše, co dva mladí lidé potřebují.
Karlínská galerie Viper se na měsíc změnila na klasickou českou hospodu s tradičním vybavením. Na výstavě je možné si posedět u štamgastského stolu, dát si pivo nebo nakládaný hermelín a především diskutovat, například o budoucnosti Karlína a dalších pražských čtvrtí. "Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje kurátorka. Netradiční výstava potrvá až do 31. října.
