Na první pohled vypadá Whittier na Aljašce jako nudné a ospalé městečko. Přesto jde o jedno z nejzajímavějších míst Spojených států. Proč? Téměř všichni místní obyvatelé žijí v jediné budově, kde najdete byty, poštu, kliniku i třeba kostel. A dostanete se sem lodí nebo jediným jednopruhovým tunelem, který vede skrz hory.
Nové byty dražší oproti loňsku více než o desetinu, ceny jednotek ve starších bytových domech meziročně vyšší dokonce skoro o pětinu. Dlouhodobě napjatý realitní trh letos zažil další vlnu zdražování. Je ovšem pokračování růstového trendu nevyhnutelné i v příštím roce? Za určitých okolností ne.
Kvůli neustále rostoucím životním nákladům se partneři rozhodli udělat krok, který většina lidí odkládá až na důchod. Opustili klasické bydlení a přestěhovali se na loď. Aby však splnili podmínky bydlení na vodě, musí se každé dva týdny přesouvat na nové místo. Přesto tvrdí, že by neměnili a žijí svůj sen.
Barva stěn ve vašem domově není jen otázkou vkusu nebo aktuálních trendů. Podle psychologů může mít mnohem hlubší význam. Ovlivňuje totiž vaši náladu, schopnost soustředění, kreativitu i celkovou psychickou pohodu. Jinými slovy: barvy, kterými se obklopujete, mohou nenápadně formovat váš každodenní život.
Když se influencerka svým blízkým poprvé svěřila, že si společně s manželem chce postavit dům z lodních kontejnerů, setkala se především s nepochopením. Dnes však jejich netradiční domov sklízí obdiv po celém internetu. V čem spatřují plusy a minusy alternativního bydlení?
Každý rok jedna barva nastaví tón kreativnímu světu. Pro rok 2026 se jí stává Transformative Teal - hluboký, sofistikovaný modrozelený odstín, který si získal pozornost nejvlivnějších trendových agentur WGSN a Coloro. Tento klidný - a přesto energický - tón přesně vystihuje atmosféru nadcházejícího období, které bude charakterizováno proměnou, obnovou a ekologickým uvědoměním.
Když česká blogerka Nicole Sestak poprvé oznámila, že bude s rodinou trávit část roku v Portugalsku, působilo to jako sen o nekonečném létě. Tři roky poté žije svou vysněnou realitu plnou organizace i odvahy jít mimo zaběhnuté koleje. A zatímco u oceánu s manželem našli klid a čas jen pro sebe, v Česku opustili vlastní byt a vstoupili do nové kapitoly - sdíleného bydlení s cizími rodinami.
Když Radka s Honzou mluví o svém podniku Kytky pod komínem, je v jejich hlase slyšet zvláštní směs nadšení a únavy. Příběh jejich kavárny a malého ubytování ve stylu bed&breakfast - postel a snídaně - je totiž výsledkem nejen fyzické práce, ale i velké životní odvahy: a to pustit se znovu do něčeho, co už jednou museli uzavřít. Jak hodnotí své více než roční působení mezi Děčínem a Podmokly?
Když se řekne Donald Trump, většině se vybaví blyštivé mrakodrapy. Prezidentovy začátky se ale vážou k nenápadnému cihlovému domu v newyorském Queensu, kde se v roce 1946 narodil. Právě tato nemovitost je nyní znovu na prodej a její osud po Trumpově zvolení se proměnil v bizarní příběh. Dům sloužil jako muzeum, hotel, terč protestů a v jednu chvíli ho dokonce obsadila kolonie toulavých koček.
Už žádné dojíždění, stres z dopravy ani hon za rovnováhou mezi prací a osobním životem. Nový brněnský projekt BRIXX přináší poprvé do České republiky koncept, který je ve světě už dávno běžný – Work & Live neboli život a práce pod jednou střechou. Multifunkční komplex tak propojí komunitní život, chytré bydlení, služby na dosah ruky a možnost podnikat z domova.
Uprostřed starého lesa stojí chata, která své návštěvníky dokáže okamžitě přenést do jiného světa. Srubová stavba postavená roku 1926 se ukrývá daleko od hluku měst, a přesto jen kousek od civilizace. A nyní čeká na svého majitele, který v ní však nebude moct strávit celý rok.
Když se mladá rodina rozhodla postavit si chalupu v Jizerských horách, měla od začátku jasno: Chtěla, aby místo respektovalo tradiční horskou architekturu a zároveň nabízelo komfort současného bydlení. Z místa se tedy neměl stát jen rekreační dům, ale prostor, kde se budou potkávat přátelé u dlouhých večeří a všichni načerpají energii z okolní přírody.
Dopolední slunce svítí, ale vzduch zůstává chladný. Dole u řeky Svratky běhají lidé v legínách a na cyklostezce se míhají kola, ale jen o pár metrů výš začíná jiný svět. "Tady to vždycky bylo trochu bokem," říká s úsměvem architekt Radim Horák. Brněnská Kamenná kolonie zůstávala stranou okolního dění, měla vlastní tep. A možná právě proto tenhle ostrov svobody pořád existuje.
Jedna z nejvýraznějších českých vil 90. let, kterou navrhl renomovaný architekt Josef Pleskot společně s Radkem Lampou, hledá nového majitele. Rodinné sídlo Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou je nyní k mání – a nabízí ojedinělou možnost vlastnit kus české architektonické historie.
Ztráta miminka, rekonstrukce, nový začátek - a jeden byt, který změnil všechno. Adéla a Michal z prostoru z 80. let vytvořili domov, z domova značku a z ní kavárnu, kterou krášlí osobitý design. Kvartýr se stal jasnou ukázkou, že sny mají smysl – i když začínají u slz, prachu a betonu.
V posledních letech se o něm mluví čím dál víc – o městě krátkých vzdáleností. Myšlenka, že člověk najde všechno potřebné do patnácti minut od domova, už dávno není jen vizí urbanistů. Vídeň, Paříž nebo Amsterdam ukazují, že to jde. A Praha se k nim pomalu přidává.
Jak ven z krize bydlení? Možná pomůže jeden z konceptů, který podle jeho tvůrců vrací rozum do stavebnictví. Seznamte se s projektem Dřevěná bytovka – a příběhem, který má šanci měnit českou krajinu.
Kdyby vás Marjolein Jonkerová pozvala do svého malého domku v nizozemském Olstu, nečekal by vás jen pohled do útulného interiéru o rozloze 24 metrů čtverečních. Vstoupili byste do světa, kde je každý detail promyšlený, každý centimetr má své opodstatnění — a kde méně znamená více.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
Osada Baba nebyla jen ukázkou bílých kvádrů a střízlivého designu, ale také místem, kde se v ryze mužském světě funkcionalismu dokázaly prosadit ženy. Poznejte Hanu Kučerovou-Záveskou, jedinou ženu, která na Babě navrhla stavby, a Emilii Paličkovou, jejíž moderní krajka se stala výtvarným manifestem. Právě jejich příběhy přiblížily historičky umění v rámci Dne architektury.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
