Rekonstrukce chalupy v jižních Čechách má podle plánu probíhat v několika etapách. V té první získali majitelé spojením dvou menších místností a vybouráním zazděného okna prostorově velkorysou místnost, která funguje jako kuchyně, jídelna a obývací pokoj. Do nově vzniklé světnice použil architekt i většinu z původního zařízení, zbytek pak navrhl z modřínového dřeva na míru.
Kniha Města zdí české architektky a urbanistky Anny Beaty Hablové nastiňuje téma obchodních center. Zabývá se jejich architektonickým vývojem nebo tím, jakou roli hrají v současné struktuře města. A právě to autorka knihy kritizuje. Obchodní centra jsou podle ní především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter. "Jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Díky belgické společnosti si mohou lidé toužící po klidu pronajmout chatku na tajném místě v lese daleko od moderní civilizace. Dřevostavba je energeticky soběstačná, napojena na filtrovanou dešťovou vodu. Lidé se k ní dostanou pouze pomocí GPS souřadnic.
Brněnský architekt Marek Štěpán se octl po boku světových architektonických hvězd, jako je například Jean Nouvell nebo Norman Foster. Respektovaný kanadský magazín Azure zařadil projekt kostela sv. Václava v Sazovicích na Zlínsku do desítky těch nejlepších staveb světa za rok 2017.
Architekt Jan Tyrpekl se kromě standardních zakázek zabývá i experimentálními projekty, v jejichž rámci se snaží zkoušet různé nové postupy a strategie. Ten poslední vznikl na řopíku, tedy lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Objekty, které Armáda ČR rozprodává, mají totiž podle něj velký potenciál, který dosud zůstává nevyužit.
Arch Vader z projektu Archwars mapuje omyly v české architektuře. Seznam těch čtrnácti největších za uplynulý rok vytvořil i pro Aktuálně.cz. Kromě zateplení historické budovy školy v Kamenných Žehrovicích se do jeho výběru kuriozit dostal například Kristkův dům v Brně nebo protipožární opatření u památníku listopadu 1989 na pražské Národní třídě.
Jak by mohla v budoucnu vypadat pražská magistrála, kdo zastupoval českou architekturu na bienále v Barceloně nebo přehlídka diplomových prací absolventů vysokých škol. Prohlédněte si nejzajímavější články o bydlení a architektuře, které jsme vám přinesli v uplynulém roce.
Liberecký architektonický ateliér Mjölk dokončil projekt Lesní vily nedaleko Prahy. Dům dvou tvarů propojený organickou střechou je ukryt na okraji lužního lesa a na pozemku je umístěn s důrazem na maximální výhled do okolí.
Od říční kolonády přes kostel s branou do světa mrtvých až po fotbalový stadion z kamene. Tento rok je to 60 let od úmrtí slovinského architekta Jožeho Plečnika. Ve své domovské Lublani po sobě zanechal koncept, ze kterého Slovinci dodnes čerpají. Architekt přišel na způsob, jak pozdvihnout zapadlé maloměsto na úroveň velkých západních metropolí. Receptem na věčnost však nejsou nekonečné pařížské bulváry ani nazdobené vídeňské promenády. Je to architektura s myšlenkou a historií, která nekřičí. Provinční město díky této pěkné architektuře objevilo způsob, jak najít rovnováhu v měnícím se světě. Ironií osudu je, že zatímco Plečnik Lublaň ocenil, město ho vzalo na milost až po jeho smrti.
Ekologický dům The Biological House je pilotním projektem dánské společnosti Een Til Een, ale i vůbec první stavbou svého druhu - postaven byl výhradně z biologických materiálů, ze zemědělských odpadů.
Karlovo náměstí v Praze bude mít novou podobu. Na návrhu přeměny největšího náměstí v Česku bude spolupracovat pět týmů, které vzešly ze soutěže vyhlášené Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Vítězný návrh by mohl být znám v září 2018.
Ještě před více než sto lety se výrobě vánočních ozdob ze skleněných perliček věnovaly na Jablonecku desítky rodin. V současnosti se touto unikátní řemeslnou výrobou zabývají už jen zaměstnanci rodinné firmy Rautis v obci Poniklá na Jilemnicku. Postup, který nejprve zpracovával zbytky ze sklářské výroby, se postupem času rozšířil a největšího rozmachu dosáhl ve 20. a 30. letech. "Mimochodem, Japonce výroba skleněných perel ve 20. letech minulého století natolik zaujala, že podnikli i průmyslovou špionáž a výrobu okopírovali. Pokud vím, nikdo už v Japonsku v této tradici nepokračuje," přibližuje Barbora Kulhavá.
Budova Transgasu na Vinohradské ulici v Praze se zahalila do růžového dýmu. Akce, k níž se přihlásila umělecká skupina Bolt985, tak chce upozornit na kvality stavby a bojovat proti zbourání Transgasu. "Snažíte se zbourat budovu, která má obrovskou architektonickou hodnotu a jejíž unikátní technologické řešení nemá u nás obdoby. Brutalistní budovu, která je pro mnohé inspirací. Místo ní chcete další skleněnou fasádu, kterých je ve městě přespříliš," kritizuje skupina záměr současného majitele unikátní budovu ze 70. let zbourat.
Je tomu letos 60 let, kdy zemřel architekt, který se nesmazatelně zapsal do dějin české i slovinské architektury. Jože Plečnik po sobě ve Slovinsku zanechal své největší dílo – budovu Národní knihovny. Ta je krásnou ukázkou toho, že světová architektura nemusela vznikat jen na nádvořích pražských královských paláců a zahrad. Stavba je přitom pro Slovince symbolem splněného snu. Když v roce 1991 Slovinsko získalo nezávislost, vláda se rozhodla typickou cihlovou fasádu knihovny umístit na pětisettolarovou bankovku, a to společně s Plečnikovým portrétem. Přitom tak ikonická budova neměla vůbec vzniknout a její stavba byla poznamenána bojem za slovinskou kulturu v mnohonárodnostní Jugoslávii.
Strahovský stadion v Praze je unikátní kulturní památkou a výjimečným architektonickým počinem, na jehož vzniku se podílela řada předních architektů. V roce 2003 byl prohlášen kulturní památkou, a přesto dějiště všesokolských sletů a posléze i spartakiád stále chátrá. "Stadion se stává smutným mementem našeho přístupu k národnímu kulturnímu dědictví," říká historik architektury Miroslav Pavel.
Minimalistická kostka z betonu a skla je vklíněna přímo do úpatí útesu poblíž kanadského Calgary. Objekt, který navrhlo nizozemské studio LAAV Architects, má sloužit jako ideální místo pro víkendový útěk z města. Dispozice domu je jednoduchá, v jeho středu je ložnice s dvojlůžkem, pouhých šest kroků od ní je umístěn kuchyňský kout a za ním koupelna. Největším lákadlem je ale nepochybně výhled do okolí.
"Projektování domu je neustálým hledáním ideálního poměru mezi soukromím a komunikací s okolím, mezi funkčností a krásou a rovněž mezi požadavky a možnostmi," popisují svůj přístup k navrhování slovenští architekti ze studia Endorfine. A se stejným konceptem přistoupili i k projektu domů umístěných v golfovém resortu v Hrubé Borše. Projekt zaujal i server Dezeen.com.
Okály, montované dřevostavby, byly ve své době velmi oblíbeným druhem bydlení. Západoněmecký "vynález" se v tehdejším Československu rychle ujal a montované dřevostavby z podniku Okál Rýmařov začaly zaplavovat města i vesnice. Okál, který se v tuzemsku začal stavět v 70. letech, je navíc kvalitativně srovnatelný se současnými dřevostavbami a lze ho i drobnými zásahy přizpůsobit dnešnímu životnímu stylu, stejně jako se to podařilo kanceláři Pavlíček+Hulín architekti.
Staří Římané měli svůj Circus maximus, jednu z největších sportovních arén, které kdy na světě vznikly. Pražský spartakiádní stadion na Strahově měl v dobách své slávy podobné parametry. Jeden z největších stadionů světa teď chátrá. Pojďte se podívat, jak tato kulturní památka nyní vypadá.
Na Bali si jeli hlavně odpočinout a získat nové zkušenosti. Po šesti letech se z indonéského ostrova stal jejich druhý domov, kde stačili vybudovat už pět domů. Využívají k tomu obrovské lodní kontejnery. Ty mají kromě rychlosti výstavby samozřejmě i řadu dalších výhod. "Jde o samostatnou uzavřenou kostku v kovové konstrukci, která se během zemětřesení nebo tsunami maximálně převalí, ale nesesype se na vás jako běžný dům z cihel," přibližují.
