Zkušenost s genderově podmíněným násilím v akademickém prostředí zažila více než polovina lidí, uvádí průzkum UniSAFE. Série videí od odborníků upozorňuje na problémy, které se s ním pojí. Spolupracovali na nich experti z Genderového informačního centra NORA, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Lidé patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky ještě předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem natolik vážily, že je pohřbívaly vedle sebe.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
Letošní únor byl jiný. Odchylkou od běžných teplot předčil nejen všechny dosavadní únory, ale také vůbec veškeré měsíce v historii měření. Nikdy se počasí tak nevzdálilo od dlouhodobého průměru. Únor byl dokonce teplejší než většina březnů. Vlivem klimatické krize by za několik desítek let mohly být takto mírné zimy normou, ukazují data Akademie věd.
Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku.
Fanoušek UFO zamrzlý v kostce ledu, břichomluvec, kterého zdánlivě uškrtila vlastní loutka, nebo superhrdina unášející veksláky. Nejen o těchto záhadách vypráví seriál To se vysvětlí, soudruzi!, který od začátku března vysílá Česká televize. Vědce z Ústavu paranormálních jevů si v něm zahráli Jiří Macháček a Jan Cina. V rozhovoru mluví o čtení myšlenek, inteligenci rostlin i zpívajícím Hitlerovi.
Nejstarší korálové útesy existují už tisíce let. Žijí v nich stovky různých živočichů. Vlivem člověka a klimatické změny ale mnoho z nich postupně mizí. Britští vědci proto v laboratoři Coral Spawning Lab zkouší rozmnožit organismy, které korály vytvářejí. Jejich larvy pak vypouštějí do moře.
Píše se rok 2045 a část Británie je po nejdeštivější zimě v historii zaplavená. K ostrovům se blíží další bouřka a nově zřízené ministerstvo počasí vydává rozkaz. Nad oceán zamíří tisíce dronů. Některé z nich vypustí suchý led, další vysílají elektrické impulsy. V důsledku toho se na moři rozprší. Příval vody, který by jinak zaplavil severní Anglii, se místo toho uvolní nad oceánem.
Neznámý druh leguánovitého ještěra, nalezený v rezervaci v peruánské džungli, byl pojmenován na počest zpěváka britské heavymetalové skupiny Iron Maiden Bruce Dickinsona, uvedla agentura AFP s odvoláním na správu přírodních chráněných území Sernanp.
Čeští vědci se podíleli na výpočtu dráhy planetky, která v lednu při průletu atmosférou zanikla nedaleko Berlína. Oznámil to Astronomický ústav Akademie věd. Ve spolkové zemi Braniborsko se na základě těchto kalkulací podařilo najít vzácné meteority.
Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue, který se před vyhynutím snaží zachránit nosorožce bílého severního, se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Vědci to uvedli na středeční tiskové konferenci v Berlíně. Na světě žijí již jen dvě samice nosorožce bílého severního, a to Fatu a Nájin narozené ve Dvoře Králové.
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve středu ráno vyrazili na 20. expedici do Antarktidy. Hlavní skupina, kterou tvoří 16 lidí, se po dva měsíce bude kromě výzkumu věnovat také testování nových zařízení, přístrojů a vybavení. V plánu mají i natáčení dokumentu o českém antarktickém programu.
Na přípravě evropské sondy EnVision, která má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše, se budou podílet i čeští vědci. Budou testovat a sestavovat elektronické "srdce" přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů, informovala Akademie věd. Sonda má k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.
Nad pravěkými močály se vznáší hmyz obřích rozměrů a šesti křídly kmitá v tropickém vzduchu. V krajině zarostlé plavuněmi a přesličkami se po zemi plíží dvoumetroví stonožkovci. Ve vodě plavou gigantičtí mořští štíři. Z tohoto období, vzdáleného 300 milionů let, pochází i zkamenělina hmyzu, který nyní prozkoumali čeští vědci. Podle nich nabízí odpověď na otázku, jak se hmyzu vyvinula křídla.
Naděje společnosti Astrobotic Technology na první americké přistání na Měsíci po více než 50 letech se několik hodin po startu výrazně ztenčily, když lunární modul přišel o kritické množství paliva. Uvedla to společnost v prohlášení, podle kterého se nyní odborníci snaží přehodnotit cíle mise.
Laserové zařízení na palubě modulu Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odeslalo ze vzdálenosti 31 milionů kilometrů na Zemi video. Jde o patnáctivteřinový záběr na kočku jménem Taters, která se příznačně ohání po světle z laserového ukazovátka. Podle NASA jde o testování technologií přenášejících data ze vzdáleného vesmíru, které usnadní budoucí mise s lidskou posádkou.
Jeho srst má perlový nádech. V písku se pohybuje tak obratně, až se zdá, že v něm plave. Ale už 80 let ho nikdo neviděl, vědci ho proto považovali za vyhynulého. Až do letošního roku. Zlatokrt Wintonův byl dosud na seznamu nejhledanějších druhů zvířat organizace ochránců přírody Re:wild. Galerie Aktuálně.cz představuje další živočichy, po kterých vědci zatím dál pátrají.
Když začala Anna studovat biochemii, byla odhodlaná pomáhat lidem. Během studia si ale uvědomila, že je potřeba pomoct planetě. "Došlo mi, že sice umíme prodlužovat životy, ale bez zdravého životního prostředí nemůžeme žít," říká. Dnes se jako doktorandka na Univerzitě Karlově věnuje výzkumu uvolňování metanu zpod ledovců, který by potenciálně mohl změnu klimatu ještě zhoršit.
