Opět se to potvrzuje. I malá změna v každodenní rutině může mít větší dopad, než byste čekali. Podle nových výzkumů totiž i relativně obyčejný, dostupný a levný doplněk stravy může během několika týdnů podpořit paměť i mentální výkon u starších lidí. Nejde o zázračnou pilulku, ale o nenápadný návyk.
Zapomeňte na drastické diety, hodiny v posilovně nebo radikální „nový život startující od pondělí“. Nejnovější výzkumy ukazují něco mnohem praktičtějšího. Zdravější srdce si můžete vybudovat pomocí drobných změn, které pomalu nepocítíte — ale vaše tělo ano. Bez složitostí. Bez extrémů.
Představte si večer pod hvězdami. Díváte se na oblohu a hlavou vám běží snad ta nejstarší otázka lidstva: „Jsme tu sami?“ Právě teď mají vědci o něco konkrétnější vodítko – a možná i směr, kam se dívat. Astronomové nedávno zúžili obrovský seznam více než šesti tisíc známých exoplanet na pouhých 45 světů, které patří mezi největší kandidáty na mimozemský život.
Mají touhu objevovat, jsou to expati v zahraničí a žijí vědou. Občas musí bojovat o vlastní identitu, potýkají se s neúspěchem a někdy i s rozhodnutím, zda ve vědeckém světě vůbec zůstat. V nakladatelství Pointa vyšla kniha rozhovorů s mladými vědci a vědkyněmi. Její autorka, biochemička Hana Valenta, ji doplnila krátkými příběhy odhalujícími osobní zkušenosti i profesní výzvy mladých badatelů.
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
Sklenice pomerančového džusu, voda s citronem, šumivá tableta do vody a pocit, že děláme pro své zdraví maximum. Vitamin C se stal symbolem „rychlé obrany“ proti nachlazení – zvlášť v zimních měsících. Jenže co na jeho účinky skutečně říká věda?
Léky jako Ozempic, Wegovy nebo Mounjaro změnily pravidla hry. U části pacientů vedou k úbytku hmotnosti, který byl ještě nedávno bez chirurgického zákroku prakticky nedosažitelný. Jenže čím víc dat přibývá, tím víc se ukazuje, že zásadní otázka nezní kolik, ale co přesně zhubnete. A právě tady se objevuje háček.
O sexuálních predátorech se ve společnosti mluví stále častěji, především v souvislosti s ochranou dětí. Je to téma, které vyvolává silné emoce, a není proto divu, že se jím zabývá i věda. Nová zahraniční studie odhalila, že řada mužů by zvážila zneužití dítěte, kdyby věděli, že se o tom nikdo nedozví. Pro Česko relevantní data k dispozici zatím nejsou, podle odborníků může být situace podobná.
Zná to skoro každý: je večer, pomalu se chystáte do postele a najednou na něco dostanete chuť. A i když se může zdát, že sáhnout takhle pozdě po něčem malém z lednice je neškodné, podle odborníků může právě volba jídla výrazně ovlivnit kvalitu spánku. Po kterých potravinách budete spát jako v bavlnce, a které naopak způsobují neklidnou noc?
„Nějak to dneska nefeeluju, bro. Ve škole to mělo divnej vibe a písemka byla totální fail. Asi tu odpoledku skipnu a budu radši doomscrollovat doma. Jo a slyšel jsi, co říkal David? To byl totální cringe!“ Také máte pocit, že nerozumíte vlastním dětem? Nejste sami. Čeština v podání dospívajících je totiž často nad chápání kohokoliv nad třicet.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
Nejen pro pobavení, ale také pro vzdělání diváků se youtuber nechal vystřelit za jízdy z nákladního auta, které jelo rychlostí 80 kilometrů v hodině. Nic se mu nestalo a v pořádku odešel po svých, ale navíc potvrdil, že fyzikální zákony stále platí.
V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Lidé po mrtvici často přijímají krutý kompromis: jedna ruka nefunguje a veškerá tíha každodenního života – od jídla přes oblékání až po úklid – padá na tu druhou. Ta je považována za „zdravou“, ale neurovědci nyní upozorňují na přehlížený fakt: ani tato méně postižená paže není po útoku na mozek v plné kondici. Často bývá pomalejší, méně koordinovaná a rychle se unaví.
Rakovina je stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Zatímco v některých případech se jí zkrátka vyhnout nedá, a zdraví tak závisí na genetické loterii, řada dalších pacientů by podle výsledků nové studie onemocnět vůbec nemusela, pokud by podnikla preventivní opatření včas.
Ať už máte suchou pokožku, nebo jste vyčerpaní, určitě se vás už někdo zeptal, jestli dodržujete pitný režim. Na nedostatečný příjem tekutin ale nelze svalovat všechny problémy. Odborníci varují, že mnohdy v dobré víře přijímáme vody mnohem více, než naše tělo potřebuje. V krajních případech to může mít katastrofální důsledky.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy, přesto přežívá přibližně tři desetiletí.
Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.
Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.
Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
