„Nějak to dneska nefeeluju, bro. Ve škole to mělo divnej vibe a písemka byla totální fail. Asi tu odpoledku skipnu a budu radši doomscrollovat doma. Jo a slyšel jsi, co říkal David? To byl totální cringe!“ Také máte pocit, že nerozumíte vlastním dětem? Nejste sami. Čeština v podání dospívajících je totiž často nad chápání kohokoliv nad třicet.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
Nejen pro pobavení, ale také pro vzdělání diváků se youtuber nechal vystřelit za jízdy z nákladního auta, které jelo rychlostí 80 kilometrů v hodině. Nic se mu nestalo a v pořádku odešel po svých, ale navíc potvrdil, že fyzikální zákony stále platí.
V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Lidé po mrtvici často přijímají krutý kompromis: jedna ruka nefunguje a veškerá tíha každodenního života – od jídla přes oblékání až po úklid – padá na tu druhou. Ta je považována za „zdravou“, ale neurovědci nyní upozorňují na přehlížený fakt: ani tato méně postižená paže není po útoku na mozek v plné kondici. Často bývá pomalejší, méně koordinovaná a rychle se unaví.
Rakovina je stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Zatímco v některých případech se jí zkrátka vyhnout nedá, a zdraví tak závisí na genetické loterii, řada dalších pacientů by podle výsledků nové studie onemocnět vůbec nemusela, pokud by podnikla preventivní opatření včas.
Ať už máte suchou pokožku, nebo jste vyčerpaní, určitě se vás už někdo zeptal, jestli dodržujete pitný režim. Na nedostatečný příjem tekutin ale nelze svalovat všechny problémy. Odborníci varují, že mnohdy v dobré víře přijímáme vody mnohem více, než naše tělo potřebuje. V krajních případech to může mít katastrofální důsledky.
Odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) zkoumají mimořádný případ bílého buku v Moravském krasu, který postrádá chlorofyl a není schopen fotosyntézy, přesto přežívá přibližně tři desetiletí.
Velká pyramida v Gíze fascinuje lidstvo už více než čtyři tisíce let. Jak mohli starověcí Egypťané bez moderních strojů postavit monument složený z milionů kamenných bloků, z nichž některé váží až 60 tun? Tradiční vysvětlení mluví o obřích rampách a tisících dělníků, nový vědecký výzkum však naznačuje, že realita mohla být mnohem technicky propracovanější.
Představte si, že se cítíte, jako byste byli opilí – motá se vám hlava, chováte se jinak než obvykle a máte zvýšenou hladinu alkoholu v krvi. To vše, přestože jste se alkoholu ani nedotkli. Přesně to zažívají lidé trpící vzácným onemocněním, které je známo také jako syndrom samovolného kvašení. A nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení, proč k tomu dochází.
Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.
Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.
Velryby černé, které patří k nejvzácnějším kytovcům na světě, mají tuto sezonu více mláďat. Vědci ale varují, že tomuto druhu stále hrozí vyhynutí, informovala v úterý agentura AP.
Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.
Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Sbohem, Google Mapy. Vědci z Technické univerzity v Mnichově posunuli hranice kartografie zase o kus dál. Po sedmi letech vývoje představili GlobalBuildingAtlas – nejpodrobnější 3D model planety, který zahrnuje 97 procent všech budov na Zemi. Od mrakodrapů v New Yorku až po hliněné chýše v odlehlých částech Afriky. Najít mezi nimi můžete i svůj dům.
Bermudský trojúhelník patří k nejslavnějším záhadám světa. Vědci ale v této oblasti narazili na něco stejně podivného, jako jsou legendy o mizejících lodích a letadlech. Hluboko pod Bermudami totiž objevili pod oceánskou kůrou masivní kamennou strukturu, která podle nich nemá na Zemi obdoby. Útvar naznačuje, že geologie této části Atlantiku je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
