Na první pohled jde o velmi zvláštní jev: jedna polovina Měsíce je tmavší, hladší a relativně klidná, zatímco druhá je světlejší, drsnější a posetá krátery. Právě tato nápadná nesouměrnost trápí vědce už více než půl století. Nyní se ale zdá, že konečně známe odpověď, proč tomu tak je – a sahá hluboko do nitra našeho satelitu. K objevu pomohly vzorky, které lidstvo získalo teprve nedávno.
Špatný den, pokles energie nebo pocit, že vás nic netěší. V takových chvílích většina lidí sáhne po osvědčených "mood boosterech" - třeba si pustí oblíbenou hudbu nebo si zasportuje. Podle nové italské studie ale existuje překvapivě jednoduchý způsob, jak vyvolat silné pozitivní emoce. A vědci tvrdí, že může fungovat lépe než to, co obvykle pro zlepšení nálady děláte.
Loňský rok se podle mnohých vědců zapíše jako přelomový v poznání mikroplastů. Drobné částice, o nichž se již desítky let vědělo, že znečišťují řeky, jezera a oceány, se v posledních letech ukazují jako mnohem závažnější problém. Výzkumy přinesly nové důkazy o tom, že se běžně nacházejí i v lidském těle, potravinách a oblíbených nápojích – a dokonce se dostaly až do mozku.
Velryby černé, které patří k nejvzácnějším kytovcům na světě, mají tuto sezonu více mláďat. Vědci ale varují, že tomuto druhu stále hrozí vyhynutí, informovala v úterý agentura AP.
Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.
Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Sbohem, Google Mapy. Vědci z Technické univerzity v Mnichově posunuli hranice kartografie zase o kus dál. Po sedmi letech vývoje představili GlobalBuildingAtlas – nejpodrobnější 3D model planety, který zahrnuje 97 procent všech budov na Zemi. Od mrakodrapů v New Yorku až po hliněné chýše v odlehlých částech Afriky. Najít mezi nimi můžete i svůj dům.
Bermudský trojúhelník patří k nejslavnějším záhadám světa. Vědci ale v této oblasti narazili na něco stejně podivného, jako jsou legendy o mizejících lodích a letadlech. Hluboko pod Bermudami totiž objevili pod oceánskou kůrou masivní kamennou strukturu, která podle nich nemá na Zemi obdoby. Útvar naznačuje, že geologie této části Atlantiku je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Desítky let sloužil jako obyčejná zarážka dveří. Teprve až náhodné odhalení ukázalo, že jde o jeden z největších kusů jantaru na světě – a díky tomu o nález v hodnotě přes milion eur. Příběh z rumunské vesnice připomíná, jak tenká může být hranice mezi bezcenným kamenem a národním pokladem.
Nově objevená "rohatá" včela žije v Austrálii. Vědce zaujala svým neobvyklým vzhledem. Její příbuzní ale létají i v Česku. Od běžných včel medonosných je odlišuje například jejich samotářský styl života, ale také určitá odolnost.
"Tím, jak parazité musí unikat a být pořád o krok vepředu před hostitelem, často vyvinuli mechanismy, které ostatní organismy nemají," popisuje své zkoumání Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Nedávno získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava. "Potěší to ego," přiznal pro Aktuálně.cz.
Představte si pilulku, která by dokázala zasáhnout do základů vašeho zdraví a mírně zpomalit účinky času. Nejde o sci-fi. Vědci ze Švýcarska testují látku vycházející z granátových jablek a lesního ovoce, která v těle odstartuje detoxikaci buněk. U testovaných dospělých se již po pouhých čtyřech týdnech objevily měřitelné změny: jejich imunitní buňky získaly "mladší" profil.
Když se na trh dostaly léky jako Ozempic či Mounjaro, určené původně k léčbě cukrovky a obezity, na internetu se po pár měsících začaly objevovat zprávy o ženách, které prý otěhotněly právě díky těmto látkám. Časem se tak zrodil pojem "Ozempic babies", tedy "Ozempiková miminka". Mohou injekce na hubnutí opravdu zvýšit šance na početí?
Přerušovaný půst se v posledních letech stal populárním stravovacím vzorcem. Často se mu ale přisuzují vlastnosti, které věda ne vždy potvrzuje. Co ukázal nový průzkum? Pochopili jsme tento způsob (ne)konzumace jídla špatně?
Evropská unie letos zaznamenala rekordní počet přihlášek od amerických vědců. Za „odliv mozků” může do velké míry Trumpova válka proti americkým univerzitám. Mnoho akademiků tak hledá nové útočiště za oceánem. Počet amerických žádostí o evropské granty se v některých případech zvýšil až o 400 procent.
Vědci Ostravské univerzity (OU) spolu s odborníky z amerického Harvardu, maďarské Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a dalších institucí objasnili genetický původ Maďarů. Mezinárodní tým ve vědeckém časopise Cell publikoval studii, která potvrzuje, že jejich předci pocházeli z oblasti jižního Uralu na území dnešního Ruska.
Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získal parazitolog Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
