Australská společnost Vow Food spolu s vědci vyvinula masovou kouli vyrobenou z mamutího proteinu. "Vybrali jsme srstnatého mamuta jako symbol klimatických změn a vyhynutí druhů," uvedl spoluzakladatel společnosti Vow Food. S umělým vytvářením masa v laboratořích v posledních letech přišlo několik společností, jejich cílem je snížit dopad konzumace masa na životní prostředí.
Když se řekne umělá inteligence, člověk si představí golema nebo Terminátora. Aplikace jako ChatGPT ale nejsou obdařené vědomím a lidskou komunikaci dokážou jen přesvědčivě napodobovat. Proto by se jim podle popularizátorky AI Sary Polak mělo říkat spíš strojové učení. V rozhovoru vysvětluje, proč by se společnost měla přestat novým technologiím bránit a naopak se jim snažit co nejlépe porozumět.
Zolgensma je nejdražším lékem na světě. Stojí přes padesát milionů korun a zdravotní pojišťovny ho už malým pacientům více než dva roky proplácí. Celkem v Česku nákladnou léčbu proti spinální svalové atrofii, označované zkratkou SMA, podstoupilo už 39 dětí. Nejmladší pacientce bylo 22 dní.
Vědcům z Masarykovy univerzity v Brně se podařilo rozluštit desítky let neznámý proces svícení mořského žahavce. Objev může najít využití v lékařství při hledání nádorů, ale také k bezemisnímu osvětlení, či dokonce k rozsvícení rostlin. Vědci proto mluví o možné "revoluci ve svícení".
"Houby dokážou napadat řadu hostitelů a měnit jejich chování. A je to v přírodě celkem běžná věc,” říká expert na genetiku a metabolismus hub Miroslav Kolařík. Málokomu podle něj dojde, že nejčastěji mění naše vědomí alkohol nebo třeba psychedelické látky, za jejichž účinky jsou právě houby. Co o houbách ještě nevíme? A mohou člověka napadnout takové, jaké jsou v seriálu The Last of Us?
Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
Vysoké stožáry větrných elektráren se v posledních třiceti letech staly běžnou součástí české krajiny. Dovnitř "větrníků" se ale podívá jen málokdo. I technici k nim vyrážejí jen na kontroly nebo při poruchách, jinak stroje fungují naprosto samostatně. Aktuálně.cz přináší druhý díl seriálu Skrytá místa, tentokrát z útrob větrné elektrárny Věžnice.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se jejich klinická studie. O objevu, který na konci ledna zveřejnili v časopise Science Immunology, informovalo Biologické centrum Akademie věd.
I v období, kdy byly vzdělání, kvalifikované profesní uplatnění a vědecká kariéra pro ženy něčím revolučním, se našly průkopnice, které se svými objevy dokázaly zapsat do rozvoje české a světové vědy. Právě těm patří Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN v roce 2015. Vyzkoušejte si v kvízu, jak dobře znáte světové i tuzemské vynálezkyně.
Dospívající se potýkají s rychlým růstem i fyzickými a psychickými změnami. Jsou impulzivnější, častěji riskují a nedokážou ovládat své emoce jako dospělí. Podobnou pubertu podle nejnovějšího výzkumu amerických vědců prožívají nejen děti, ale také šimpanzi.
O jeho existenci víme jen necelých devadesát let, zůstává pro nás ale velkou záhadou. Vnitřní zemské jádro tvoří rozžhavená koule, která se otáčí podobně jako celá Země. Nový výzkum ale ukazuje, že srdce planety svou rychlost a dokonce i směr rotace mění. Lidstvo se nyní nachází uprostřed jedné z podobných změn. Může to ovlivnit i délku dní.
Chilský spisovatel Benjamín Labatut přemýšlí o šílených vědcích a zásadních objevech. Jeho kniha nazvaná Strašlivá závrať byla nominována na Mezinárodní Bookerovu cenu. Vypovídá o chuti kyanidu i hranicích poznání.
Pokud si rodiče začnou všímat, že jejich náctileté děti každých pár minut sahají po chytrých telefonech, aby zkontrolovali své internetové profily, měli by se držet na pozoru. Obsesivní používání sociálních sítí totiž podle závěrů nové vědecké studie může ovlivnit vývoj jejich mozkových funkcí.
„Pokud vyšleme další sondu za hranice sluneční soustavy způsobem, jakým to udělala NASA, bude mi 100 let, než tam dorazí. Musíme dělat věci rychleji. Přímo ze Země můžeme pohánět malou sondu mimořádně silným laserem a dostat se na pětinu rychlosti světla,” líčí Pete Worden, bývalý šéf výzkumného střediska NASA Ames a dnes vedoucí první mise, která bude pátrat po mimozemské inteligenci.
Jitka Stehnová je matematička a také proděkanka Chicagské univerzity. O studiu Matematicko-fyzikální fakulty rozhodla hodem kostkou a profesionálně se věnovala volejbalu. „Americké univerzity mi prodaly americký sen, studium jde kombinovat se sportem. Měl to být výjezd na pár let, nepočítala jsem, že zůstanu. Myslím, že spousta lidí se matematiky od dětství bojí a nevidí její uplatnění,“ říká.
Vědcům ve Spojených státech se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.
Tým vědců z konzilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace.
Zvuky, kterými se dorozumívají netopýři, mají leccos společného s hrdelním zpěvem deathmetalových vokalistů. Dánští vědci zjistili, že při nich okřídlení savci podobně jako zpěváci tvrdého žánru používají falešné hlasivky. Jen si zatím nejsou jistí, jestli tím živočichové dávají najevo vztek, rozmrzelost, či zcela jinou emoci.
