Na severu Švédska, daleko za polárním kruhem, se v hlubinách pod městem Kiruna skrývá bludiště tak spletité jako téměř nikde jinde na světě. Je tady největší podzemní důl na železnou rudu. Prastaré horniny zde na sebe působí už stovky milionů let. Mohou tak o sobě vědcům prozradit víc než při kdejakém experimentu v laboratoři. Třeba jak v Česku bezpečně ukládat radioaktivní odpad.
Čeští odborníci učinili další významný objev v egyptské archeologické lokalitě v Abúsíru. Nalezli dosud neprozkoumanou hrobku královského písaře Džehutiemhata, která je bohatá na výzdobu v podobě mnoha hieroglyfických textů a vyobrazení. Sestávají především z rituálních a náboženských textů, které měly duši zemřelého zajistit věčný život na onom světě.
Po staletí je Česko zemí, kde se pěstují ty nejkvalitnější odrůdy chmele na světě. Tato tradice je ale v ohrožení. Vlivem oteplování i zastavování úrodné půdy přichází chmel o místa, kde se mu daří nejlépe. "Piva bude stále dost. Ale nebude tak kvalitní. Prémiová piva budou výsadou, běžný člověk si je asi nedá," říká vědec Martin Možný, vedoucí týmu, jehož studie způsobila mezinárodní rozruch.
Že kukačka klade vejce do hnízd jiných ptáků, ví téměř každý. Co se ale děje potom? Nebo jak pomoct nemocným gorilám či netopýrům? Těmito i dalšími záhadami přírody Česka i celého světa se zabývají vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Ten slaví letos 70 let od svého vzniku. Ve spolupráci s Aktuálně.cz nyní přináší galerii těch nejlepších fotek, které vznikly v jeho novodobé historii.
Skupina studentů přírodovědných oborů se před 15 lety rozhodla dokázat, že fyzika a chemie jsou všechno, jenom ne nuda, poučky a výpočty. Založila Úžasné divadlo fyziky, s jehož inscenacemi objíždí školky, školy i akce pro dospělé. "Výuku stále tvoří hlavně učebnice, fakta a pojmy. Méně už jsou školáci vedeni k tomu, aby viděli fyziku v běžném životě," říká jedna z členek spolku Barbora Mikulecká.
V míše a mozku se jim objevují díry. Zahynou pak hladem či pádem ze vzduchu, když jim přestanou fungovat křídla. Od 90. let takto poblíž vodních nádrží v USA záhadně zemřelo už zhruba 200 orlů. Teprve před dvěma roky tým českých vědců zjistil, že za úhyn dravců může jed sinic, které v nádržích žijí. Čeští vědci nyní ve stejné sinici objevili látky, které mohou pomáhat při léčbě rakoviny.
Mezinárodní tým vědců rozluštil text z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Podle odborníků pochází písmo z pozdní doby bronzové a je o dvě století starší než všechny dosud známé hebrejské texty. Na výzkumu se podíleli i čeští vědci z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR.
Čeští egyptologové po několikaletém pátrání znovu objevili v Sakkáře hrobku egyptského vysokého úředníka Ptahšepsese, kterou před zhruba 160 lety nalezl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale následně zmizela pod pískem. Archeologická expedice ztracenou hrobku i prozkoumala včetně pohřební komory, kde našla kompletní mumii hodnostáře ležícího na zádech.
Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi, ukázal přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír NASA. Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na některé z planetek sesbírat materiál a dopravit ho zpět ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.
K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku podle názorů vědců bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů. Na tiskové konferenci to řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Jeden z nejmodernějších technologických parků v Česku, plzeňský TechTower, otevřel své brány na začátku února. Za sebou tak má první půlrok fungování. Ambiciózní projekt nabízí prostor mladým technologickým nadšencům, programátorům a začínajícím start-upům, které propojuje nejen mezi sebou, ale i se zaběhlými firmami z oboru a s investory. Jeho úkolem je udržet chytré hlavy v Plzeňském regionu.
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo oživit hlístice, které byly 46 000 let zamrzlé v sibiřském permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě. Prvoústí živočichové žili, když po Zemi chodili neandrtálci a mamuti, a genetické testování naznačuje, že by mohlo jít o již vyhynulý druh. Žádná z původních hlístic není už naživu, tvorové se však začali po oživení množit a mají potomky.
Jak moc se dá zneužít vědy a jak snadno lze zničit člověka? Nový film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer ukazuje, co všechno dokáže atomová energie, a vypráví příběh muže, který vymyslel tu nejcennější zbraň. Nakolik hollywoodský snímek s Cillianem Murphym v hlavní roli odpovídá skutečnosti, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin.
Jsou to mladí vědci a vědkyně, mají zkušenosti ze světa, je jich čtrnáct a patří ve svém oboru k tomu vůbec nejlepšímu, co Česko má. Kromě toho ale tvoří neformální poradní orgán ministryně pro vědu, vývoj a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09). Té pomáhají s přípravou reformy, jejíž cílem je změnit českou vědu.
Do Česka míří trend hledání dlouhověkosti. V USA se naplno investuje do longevity a Alexandra Kala chce být mezi prvními byznysmeny, kteří hledání prodloužení života na tuzemský trh přinesou. „Byznys je za tím obrovský, ale nejde jen o něj, opravdu přicházejí první pozitivní výsledky z vědy,“ říká zakladatelka společnosti Profimed, která se dosud věnuje především péči o zuby.
Se sexuálním obtěžováním na pracovišti se setkala každá druhá vědkyně. Vyplývá to ze studie, o jejíchž výsledcích v úterý informovali pořadatelé diskuze na 17. ročníku talentového programu L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.
Někdy jsou to typické obří glóby na sloupu, jindy připomínají vesmírnou loď. Společné mají věžové vodojemy jedno - tyčí se vysoko nad okolními budovami. Díky principu spojených nádob tak zajistí, že se voda dostane i do nejvyšších pater paneláků a vůbec bytových domů. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu Skrytá místa, tentokrát z "lesního" vodojemu v kladenské čtvrti Rozdělov.
Jen zlomek českých vědců dosáhne na nejprestižnější grant Evropské výzkumné agentury. Letos se to povedlo fyzikálnímu chemikovi Pavlu Jungwirthovi z Akademie věd. Jeho projekt má pomoct porozumět biologickým procesům. "Můžeme lépe napodobit například činnost srdce nebo i přispět k rychlejšímu vývoji léčiv," říká pro Aktuálně.cz. Dodává také, že vědci za covidu selhali, když se neuměli shodnout.
