Kvůli vedrům trpí nejen lidé, ale i zvířata. Některým druhům dokonce hrozí vyhynutí. Tomu by mohl zabránit objev českých vědců. Ti přišli s dosud nevídaným řešením. Zkoumají, zda by nešlo promíchat geny druhů ze severu se stejnými zvířaty a rostlinami z jihu, které jsou ale zvyklejší na teplo. "Je to kontroverzní, ale mohlo by to fungovat," říká jeden z autorů Petr Kotlík.
Středoškoláci z týmu LASAR, kteří letos uspěli ve finále mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu, vyšlou ještě letos do vesmíru vlastní družici. S její pomocí budou testovat svůj projekt na restartování nefunkčních družic, s nímž v soutěži uspěli. Plán oznámili na tiskové konferenci v Hvězdárně a planetáriu Brno.
Projekt Česká cesta do vesmíru kromě podpory obchodních misí či workshopů pro učitele uspořádá také výcvik 20 dospívajících na let, kde zažijí stav beztíže. Ministerstvo dopravy v pondělí spustilo registraci, první kolo výběru se uzavře koncem září. Součástí projektu je i výběr experimentů, které na vesmírné misi uskuteční astronaut Aleš Svoboda.
Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.
Helena Langšádlová z TOP 09 skončila jako ministryně pro vědu a výzkum podle oficiálního vysvětlení proto, že byla málo vidět. "Neuměla jsem svoji práci veřejně prodat. Neměla jsem lajky," uvedla. Její nástupce Marek Ženíšek dostal za úkol to změnit. Ve vládě je už čtvrt roku. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak si oproti své předchůdkyni při komunikaci vede.
Alzheimerova choroba a obezita se mohou zdát jako dva zcela odlišné zdravotní problémy. Mají toho ale překvapivě hodně společného. A právě na této nečekané spojitosti je založený objev českých vědců. Ti vyvinuli látku, která potlačuje chuť k jídlu a zároveň před chorobou chrání mozek. "Nemalou část pacientů s alzheimerem tvoří lidé s cukrovkou," vysvětluje vedoucí projektu Lenka Maletínská.
Za padesát let přibylo v řekách a potocích druhů hmyzu a dalších bezobratlých, kteří jsou dobrými bioindikátory. Toky se postupně zotavují z dopadů průmyslového znečištění a dalších lidských zásahů. Podle nového výzkumu většině původních druhů zatím neškodí ani klimatická změna. Vědci ale přinášejí také špatné zprávy.
Čeští vědci jako první na světě zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Na nové zobrazovací metodě s mnohostranným využitím pracovali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z Ústavu experimentální botaniky. Odhalení povrchové struktury s různými výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit medicínu či zemědělství.
Za odolností vůči koronaviru může stát zvýšená hladina genu HLA-DQA2. Vědci přítomnost genu sledovali u účastníků mezinárodní studie, ve které testovaným cíleně aplikovali vir covidu-19.
Vědci v Praze vyvíjejí dva typy DNA molekul, které lze v budoucnu využít pro vývoj nových testů na přítomnost různých virů nebo bakterií. Upravená DNA dokáže fungovat jako senzor a nacházet molekuly specifické pro různá onemocnění. Děje se tak prostřednictvím světelného záření nebo barvy. O výzkumu informoval v tiskové zprávě Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity, který prováděl v ugandských lesích doslova detektivní práci.
Ústav jaderné fyziky Akademie věd v Řeži u Prahy vybudoval laboratoř pro přípravu radionuklidu aktinium-225, který má uplatnění při léčbě rakoviny. Využitelný je hlavně při léčbě malých nádorů a metastáz. Ústav na projektu spolupracuje s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma, která do vývoje přístrojů a technologie investovala 100 milionů korun.
Íránskému pacientovi, který se léčil s tuberkulózu, začala v plicích růst houba. Když jí vědci prozkoumali, zjistili, že jde o nový druh houby Aspergillus, česky kropidlák. Rozhodli se ji pojmenovat po českém vědci, 38letém mykologovi Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. "Když je člověk imunitně oslabený, můžou se i plíce stát substrátem pro výživu houby," říká v rozhovoru.
Hledání života ve vesmíru je skvělý byznys. Zabývají se tím dvě největší kosmické agentury, americká NASA a evropská ESA, živí tak tisíce vědců a techniků a vynakládají na to miliardy dolarů či eur. Do evropských projektů jsou zapojeny i české "kosmické" firmy, především do konstrukce vesmírného teleskopu Plato. V tomto případě jde o zakázky za stovky milionů korun.
Brazilský vědec šlápl více než 40 tisíckrát na jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 tisíc otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy, informovala agentura DPA.
To, co jste se ve škole učili o lidských rasách, nejspíš není pravda. Většina současných genetiků se shoduje, že existuje pouze jedna jediná. “Spojení barvy kůže a kategorie rasy není přirozené. To, že je dnes vnímáme jako související, je výsledek dlouhé historie různých rozhodnutí,” říká v pořadu Rasování vědec Václav Walach ze Západočeské univerzity.
Jednička koaliční kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) do Evropského parlamentu Danuše Nerudová v letech 2009 až 2015 opakovaně publikovala zahraničních v predátorských časopisech. Uvedl to server Seznam Zprávy, podle něhož šlo o devět textů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Nerudová serveru řekla, že není ráda, že se její články objevily v časopisech s pochybnou hodnotou.
Parazitolog českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR Julius Lukeš se stal členem Národní akademie věd (NAS) USA. Je tak třetím českým vědcem v historii, který v NAS bude působit, sdělila mluvčí biologického centra Daniela Procházková. Národní akademie věd je nevládní organizace, která slouží mimo jiné jako poradní orgán vlády USA v otázkách vědy a techniky.
Budoucí ministr pro vědu Pavel Tuleja při svém prvním vystoupení nešetřil úsměvy, moc toho ale zatím neřekl. Přesto vedení TOP 09 věří, že je tím správným nástupcem Heleny Langšádlové, která končí kvůli slabé prezentaci své práce. Prezident jmenuje nového ministra v pondělí 6. května.
Ministryni pro vědu a výzkum Helenu Langšádlovou čekají poslední dny ve funkci. "Všechno jsem vyklidila, stůl mám prázdný. Odcházím s čistým svědomím, že jsem se snažila dělat maximum," říká pro Aktuálně.cz. Dodává, že svému nástupci napsala dopis. Podle informací Aktuálně.cz ji nahradí bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Prezident ho má jmenovat v pondělí 6. května.
