Lidé, kteří si během dne rádi zdřímnou, čelí většímu riziku vysokého krevního tlaku a mrtvice. Vyplývá to z nové studie Americké kardiologické asociace publikované v odborném časopise Hypertension. Přestože krátký šlofík není sám o sobě škodlivý, bývá signálem, že toho člověk v noci moc nenaspal, a nemůže spánkový deficit vynahradit.
"Zatím jsme stále v laboratorní fázi, ale doufám, že do konce příštího roku bychom mohli mít produkt podobný mletému masu. Se steakem je to složitější," říká Roman Kříž, spoluzakladatel českého start-upu Bene Meat Technologies. Jeho tým pracuje na vývoji kultivovaného masa. "Nejde nám o nakrmení pár bohatých lidí ze Západu, ale sedmi miliard lidí na planetě," vysvětluje.
Včely nejsou jen hmyzem, který přispívá k opylování květů a udržování biodiverzity. Patří také mezi mimořádně inteligentní živočichy s rozvinutým emočním prožíváním, schopností plánování a smyslem pro individuální identitu. V nové knize The Mind of a Bee o tom píše německý přírodovědec Lars Chittka.
Čeští egyptologové odkryli v egyptském Abúsíru pohřební komoru hrobky označované jako AW6. Ačkoli k ní přiléhal mumifikační depozit nevídaných rozměrů, samotné místo posledního odpočinku majitele hrobky Vahibre-meri-Neita překvapilo archeology svou strohostí a nedokončeností, ale i netradiční dispozicí. Nový objev popisuje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
Čeští egyptologové odkryli pohřební komoru staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Právě k jeho hrobce patřil také objev největšího dochovaného pohřebního depozitu, který byl dosud v Egyptě odhalen. Nyní se egyptologům podařilo odkrýt místo posledního odpočinku jeho majitele a dozvědět se o něm více, navzdory tomu, že pohřební komora neunikla řádění starověkých vykradačů hrobů.
Student Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického Jakub Dvořák v rámci své bakalářské práce vypustil balonovou sondu do stratosféry. Vyletěla do výšky sedmnácti kilometrů. Výsledky měření lze použít pro zavádění moderních komunikačních sítí typu 5G a 6G. Sonda přistála o patnáct kilometrů dál, v korunách stromů Klánovického lesa. Sundat ji proto musel dron.
Zatímco Česko bude ještě několik let hledat místo, kam uloží odpad ze svých jaderných elektráren, Švédsko už svou finální lokalitu má. Než se na ni přesunou, podnikají vědci v laboratořích poslední experimenty. Například na kontejnerech, do kterých uskladní vyhořelé palivo. Odpad se z nich nesmí dostat ven ani v případě zemětřesení nebo další doby ledové - a to další stovky tisíc let.
Vědci v Rakousku požádali obyvatele o spolupráci při hledání částí meteoritu, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou a dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany.
Jde o první družici typu Cubesat vyrobenou v Česku, která slouží k testování nových technologií, jako je třeba rentgenový dalekohled, kterým vědci měří koncentraci kyslíku v atmosféře. Její životnost přitom byla původně odhadována na jeden rok. I po pěti letech jsou ale systémy družice stále plně funkční a poskytují vědecká a technologická data.
Smýšlí feministicky a hlásí se ke křesťanství. Nadějná česká vědkyně momentálně studuje doktorát v Brně, kde se ve výzkumném centru CEITEC zabývá nanotechnologiemi a genovým inženýrstvím. Alžběta Ressnerová navíc zanedlouho odjede svou expertizu prohlubovat do USA v rámci prestižního Fulbrightova stipendia.
Pětadvacet mladých vědců české Akademie věd dostalo v pondělí Prémii Otto Wichterleho. Získali ji například za výzkum trilobitů, významu vojny nebo úprav pitné vody. S cenou určenou vědcům do 35 let se pojí odměna 330 tisíc korun. Akademie věd tyto ceny udílí již dvacet let, za tu dobu je získalo téměř pět set lidí.
Klimatické změny budou mít dopad i na lidská těla, která se budou postupně smrskávat. Představitelé budoucích generací tak budou menšího vzrůstu než jejich předkové. Tvrdí to paleontolog Steve Brusatte z Edinburské univerzity, podle kterého drobnější savci dovedou lépe přežívat ve vysokých teplotách.
„Pokud je v potravině nějaký vir, nebo bakterie, kterým se snažíme vyhnout, biočipy v kufříku pro bodyguardy to do pár minut zjistí i v terénu,” říká vědkyně Hana Lísalová o testovacím zařízení, které v laboratoři vyvinuli pro policii české republiky. „Mám zbytky zraku v zorném poli jen jednoho oka. Na nanotechnologie ale nevidí nikdo, takže jsem si vlastně vybrala ideální povolání,” dodává.
Vědci plánují při komunikaci napříč Mléčnou dráhou mimozemšťanům posílat ilustrace nahých lidských těl. Bytosti z jiných planet totiž podle nich bude přirozeně zajímat, jak člověk v celé své kráse vypadá, a mohly by se díky obrázkům ke vzájemnému dialogu stavět vstřícněji.
Na území neolitické osady Durrington Walls ležící poblíž Stonehenge našli archeologové přes 4500 let staré výkaly. Jedna ze zkamenělin může podle nich pocházet od některého ze stavitelů proslulého komplexu menhirů. Její rozbor ukázal, že budovatelé starověkého osídlení jedli nedostatečně tepelně upravené zvířecí vnitřnosti.
Přírodovědci si dlouho lámali hlavy nad tím, proč se samičky chobotnice těsně před vylíhnutím vajíček fyzicky mučí, a občas dokonce samy sebe požírají. Příčinu jejich zdánlivě nepochopitelného sebedestruktivního chování v době mateřství odhaluje nová studie. Podle jejích závěrů mohou za všechno hormony.
Britští vědci při výzkumu vodních savců zjistili, že delfíni své kamarády a příbuzné nepotřebují vidět ani slyšet, aby věděli, o koho jde.
Vědci se už dlouho snaží pochopit, proč lidé ve stresu dávají najevo slabost - ošívají se, škrábou se, koušou si nehty nebo si sahají na různé části těla. Tým výzkumníků z britských univerzit v Nottinghamu a Portsmouthu nyní zjistil, že pokud člověk vykazuje známky nervozity, může být pro druhé sympatičtější, a přimět je tak, aby se k němu chovali vstřícněji.
Astronomové ve čtvrtek zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.
