„Protein, který jsme zkoumali, funguje trošku jinak než současné léčivo. Vyžaduje aktivaci. Představit si to lze jednoduše tak, že pokud má rozbít krevní sraženinu, musíme mu dát do ruky pomyslnou sbíječku,” popisuje proteinové inženýrství biochemik Martin Toul, jehož objev by mohl vést k výrobě léku, který bude mít až desetitisíckrát vyšší účinnost při léčbě pacientů s cévní mozkovou příhodou.
Podobu tajemných gigantických ichtyosaurů, delfínům podobných vodních plazů žijících před více než 200 miliony lety, pomohl vědcům rekonstruovat nález tří zkamenělin a zejména obřího zubu. Jedná se o největší exemplář, který byl kdy objeven. Zda zuby tato dávná zvířata měla či neměla, nebylo paleontologům doposud jasné, napsala agentura AFP.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Bude trvat ještě roky, než Česko začne se stavbou hlubinného úložiště. Už pět let ale vědci v Podzemním výzkumném pracovišti Bukov na Vysočině zkoumají, jak uložit jaderný odpad tak, aby z něj po milion let neunikl jediný radionuklid. Laboratoř příhodně leží v bývalém uranovém dole. "Úložiště je navržené a věříme, že bude fungovat. Jsou ale věci, které je třeba ověřit," říkají výzkumníci.
„Prototyp přístroje, který jsme na Antarktidě testovali, dokáže měřit stres. Mohl by sloužit pilotům, kosmonautům, zdravotníkům, ale i pacientům. Pomáhat jim k rychlejšímu uzdravení,” říká antropoložka Lucie Ráčková. „Na expedici mě stresovala práce. Ráda bych si to zopakovala a lépe se připravila na věci, které z civilizace neznáme. Třeba to, že na Antarktidě je všechno nepředvídatelné," dodává.
Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky třiapadesátileté ženy do podoby, jakou mají buňky dvacetiletého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.
Česko je připravené vystoupit z mezinárodní organizace Spojený ústav jaderných výzkumů. Uskupení věnující se jadernému programu sídlí v Rusku, které je jeho dominantním představitelem. Hradí výraznou většinu rozpočtu. Česko chce uskupení opustit kvůli ruské válečné agresi na Ukrajině. Odpovědné ministerstvo školství už v tomto duchu připravilo pro vládu návrh, jenž Aktuálně.cz získalo.
Helena Langšádlová (TOP 09) patří ve vládě k těm, kteří před Ruskem už léta varují. Byla u založení spolku Přátelé svobodného Ruska a iniciovala vznik komise proti hybridním hrozbám. "Jsem skeptická k tomu, že by Rusko mohlo jít v nejbližších letech demokratickou cestou. Musíme ještě více bojovat proti dezinformacím," říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Každé ráno obvolávám blízké na Ukrajině, kdo je na živu. Pár dnů před začátkem války všichni říkali, že to nějak přečkají v podzemí, takovou brutalitu jsme nečekali,” říká fyzička ukrajinského původu Teťana Ostapčuková, která žije v Praze. „Putina od většinové ruské společnosti nejde oddělit, takhle snadné to není. Jako dítě jsem žila pod ruskou propagandou. Měli jsme vymyté mozky," dodává.
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší vědeckou práci publikovanou v časopisu Science získal článek českých, amerických a německých vědců. Odhalili záhadného zabijáka, jenž má ve Spojených státech už čtvrt století na svědomí úmrtí majestátního orla bělohlavého. Ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic.
„Všechno nevím. Moje slabina jsou technické obory. Poučuji i kamarády v hospodě nebo jim dávám výklady na výletě. Technické obory jsou moje slabina,” říká Jiří Martínek. V televizi obávaný a neporazitelný doktor Vševěd, ve skutečnosti historik, geograf a pedagog.
Stromy po napadení škůdci začnou vydávat specifické vůně. Tento chemický alarm využívají k přilákání ptáků a dravého hmyzu, aby se tak následně zbavily svých škůdců. Zjistil to česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd. Objev publikovali v aktuálním čísle časopisu Ecology Letters.
V laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy například zkoumají, jak výrazně zlevnit protonovou léčbu rakoviny, umí zde nasimulovat prostředí uvnitř velké hvězdy, neinvazivně zkoumat památky nebo vyvolat chemické reakce a "vyfotit" je extrémně rychlým snímkováním. A zabývají se tu také možností, jak udělat z mimořádně silných laserů neomezený zdroj energie.
Češi mají větší sklon ke kritice a nespokojenosti, protože trpí "postkomunistickým syndromem", který se projevil i v jejich přístupu k epidemii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká vědecká pracovnice z Psychologického ústavu Akademie věd Martina Klicperová-Baker. Popisuje také, jakou roli hrají kulturní a politické preference v ochotě se očkovat nebo v odolnosti proti dezinformacím.
"Na Oxford mě přivedly úvahy nad tím, kde vlastně končí byznys a začíná odpovědnost vůči společnosti," říká mladá vědkyně a zakladatelka Internetového institutu, která opustila kariéru v Googlu a po studiích na Západě se vrátila do Česka. Chce šířit povědomí o vlivu digitálních technologií na společnost a pomáhat nastavovat jejich mantinely - aby lidem neškodily, ale sloužily.
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam, který měl funkci zastávat od února, rezignoval. Akademická obec Adama zvolila vloni. Kvůli sporným publikacím jej však k rezignaci vyzvala dosavadní rektorka Danuše Nerudová i některé vědecké autority. Akademický senát bude muset volbu rektora zopakovat, senátoři již určili členy volební komise, která připraví další kroky.
Svět se potýká s kritickým nedostatkem polovodičových čipů, které jsou dnes potřeba do nejrůznějších výrobků od mobilů po auta. Fakulta elektrotechnická ČVUT vychovává generaci žádaných odborníků na vývoj mikročipů a dalších elektronických součástek. Pomoci jim v tom má právě otevřený Nanolab, moderní laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií.
Žábě bez přirozené schopnosti regenerace narostla po podání léků zpátky amputovaná noha. Podle vědců poznatky získané na drápatce vodní, druhu africké žáby, znamenají významný posun v oboru regenerativní medicíny, napsal list The Guardian.
Čtvrt roku trval archivářům přesun naučné literatury ze skladů Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích do nově přistaveného křídla. Prosklený pavilon, který se letos bude ucházet o cenu Interiér roku, nabízí v regálech sto tisíc titulů k volnému výběru, studijní prostory i čtenářské koutky. Stará budova čtenářům prohlížení knih neumožňovala, vybírat šlo jen v online katalogu.
