Reklama
Reklama

Věda


Jan Dungel v Amazonii
Jan Dungel v Amazonii
Jan Dungel v Amazonii

Český vědec varuje před zkázou Amazonie. Už se nám ji nepodaří zachránit, říká

Jan Dungel je člověk mnoha řemesel - přírodovědec, dobrodruh, malíř a ilustrátor. Své profese zdárně spojuje dohromady. V oblasti biologie totiž bádá v dalekých a nebezpečných končinách, kde pak třeba uprostřed džungle na kameni pořizuje ilustrace. Ty mohou čtenáři znát z nejrůznějších atlasů savců, ptáků, popřípadě ryb, obojživelníků a plazů. Na vlastní oči viděl velkou část zvířat, a to v jejich přirozeném prostředí. Už 28 let totiž jezdí do Amazonie, která se stala jeho milovanou končinou. Přesto povídání o ní považuje za smutné téma.

Vědcům se podařilo natočit šimpanze, jak rozbíjí krunýř želvy o kmen stromu
Vědcům se podařilo natočit šimpanze, jak rozbíjí krunýř želvy o kmen stromu
Vědcům se podařilo natočit šimpanze, jak rozbíjí krunýř želvy o kmen stromu

Vědcům se podařilo natočit šimpanze, jak rozbíjí krunýř želvy o kmen stromu

Skupinu šimpanzů pojídajících želví maso zachytili na video vědci v gabonském národním parku Loango. Úžasnou scénu, na níž je možné vidět primáty rozbíjet krunýře kořisti o kmen stromů, se jim přitom podařilo zaznamenat poprvé. Chování a postup lidoopů popsali v nové studii, kterou zveřejnil web Scientific Reports.

Luiza, Brazílie, Zika virus
Luiza, Brazílie, Zika virus
Luiza, Brazílie, Zika virus

Češi objevili genetické mutace, způsobující poruchy mozku. Je to naděje pro léčbu

Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.

Avatar, 2009
Avatar, 2009
Avatar, 2009

Avatar vyvolal strach o planetu. Dvojka přijde pozdě, hra je dohraná, říká historik

Avatar a jeho kanadský režisér James Cameron před 10 roky postavili na nohy enviromentální hnutí po celém světě. Lidé tehdy dokonce začali trpět avatarskou depresí z krásy Pandory a z šedého života na Zemi, zničené lidstvem. Avatar 2 přijde v době, kdy už se pozemšťané smiřují s tím, že boj o život na planetě prohráli a je čas myslet na evakuační plán, tvrdí britský filmový historik Peter Krämer.

Reklama
Sucho - půda - pole - lány - traktor - zemědělství
Sucho - půda - pole - lány - traktor - zemědělství
Sucho - půda - pole - lány - traktor - zemědělství

I když prší, sucho se nevyřeší. Přestalo se téměř orat a půda je mrtvá, říká odborník

"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jmelí
Jmelí
Jmelí

Jmelí bere stromům na Moravě vodu, vědci vyvinuli postup, jak ho přes zimu vyhladovět

Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl v tiskové zprávě Rozsypálek. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.

Sucho. Ilustrační foto.
Sucho. Ilustrační foto.
Sucho. Ilustrační foto.

Vědci z ČZU budou v Izraeli zkoumat závlahové systémy, které by šly použít v Česku

V Izraeli bude letos na podzim výzkumná mise České zemědělské univerzity (ČZU) s místními vědci zkoumat závlahové systémy použitelné v Česku. Uvedla to česká vědecká diplomatka v Izraeli Delana Mikolášová. Podle rektora ČZU Petra Skleničky by systém škola použila do svého projektu na Rakovnicku. ČZU se tam snaží vymyslet krajinu, která by dokázala odolat těžkým klimatickým podmínkám.

Rentgenový dalekohled Athena
Rentgenový dalekohled Athena
Rentgenový dalekohled Athena

Černé díry zkoumají i čeští vědci. Svět s nimi počítá pro přelomový projekt

Vědci z Akademie věd ČR se budou podílet na zkonstruování dosud největšího přístroje, jaký byl kdy pro vědecký výzkum ve vesmíru navržen. Mají za úkol sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena, která by se do vesmíru měla podívat v roce 2031. Kolegové z astronomického ústavu se pak budou podílet na výzkumu černých děr, temné hmoty či vzniku galaxií a galaktických kup.

Reklama
Manuál prvního přistání na Měsíci
Manuál prvního přistání na Měsíci
Manuál prvního přistání na Měsíci

Manuál z přistání na Měsíci jde do aukce. Vydražit se může až za 207 milionů

V rámci padesátého výročí od přistání prvního člověka na Měsíci se v červenci bude v newyorské pobočce aukčního domu Christie's dražit detailní manuál s poznámkami Neila Armstronga a Buzze Aldrina, 44 stránek s harmonogramem lunárního modulu Apollo 11 zachycuje detailně každý krok astronautů. Podle aukčního domu by se mohl vydražit za devět milionů dolarů, v přepočtu zhruba 207 milionů korun.

Expedice Neuron - Jan Dungel v Amazonii
Expedice Neuron - Jan Dungel v Amazonii
Expedice Neuron - Jan Dungel v Amazonii

Na planetě ještě není zdaleka vše odhaleno. Světové objevy přinášejí i čeští vědci

Je na naší planetě už vše objeveno? Tři čeští vědci  a dobrodruzi chtějí 14. května v pražském CAMPu Čechům ukázat, že není. Podnikají výpravy do nepřístupných koutů naší planety a odhalují jejich tajemství. O své zážitky z Expedic Neuron se podělí známý přírodovědec Jan Dungel, mladá polárnice Marie Šabacká a Tomáš Jůnek s Arthurem Sniegonem, kteří se vydávají do rovníkové Afriky zachraňovat její poslední divočinu.

Zdravotní sestra
Zdravotní sestra
Zdravotní sestra

Neuroložka: Práce na směny je riziko, lidé trpí depresí, může to skončit až rakovinou

Až třetina Čechů trpí problémy se spaním či usínáním. Nekvalitní spánek přitom může ovlivnit nejen aktivitu po celý den, ale také rozvoj civilizačních chorob nebo nádorové bujení. Poruchy spánkového režimu se zdaleka netýkají jen seniorů nebo dospělých středního věku, ale také dětí. Profesorka neurologie Soňa Nevšímalová se spánkovými poruchami a zdravím zabývá desítky let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje, za co všechno špatné spaní může a jak jej zlepšit.

Reklama
Matelab
Matelab
Matelab

Čeští studenti navrhli hru, díky které děti baví chemie. Zakázky nestíhají vyřizovat

Tereze Klementové a Matyáši Horálkovi je 24 let a dokončují poslední ročník magisterského studia na brněnském Vysokém učení technickém. Před třemi lety se rozhodli přiblížit chemii co nejvíce dětem a vymysleli hračku Matelab, díky které si malí výzkumníci mohou vyzkoušet efektní pokusy doma v pokojíčku. "Když jsme na podzim začínali, ani v nejmenším jsme netušili, jaký zájem o hru bude," říkají.

Shepard-Gagarin - vesmírné závody
Shepard-Gagarin - vesmírné závody
Shepard-Gagarin - vesmírné závody

První člověk ve vesmíru se mohl jmenovat Shepard. V závodu s Gagarinem šlo o dny

Na 12. dubna připadá Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, který se slaví od roku 1969 především v zemích někdejšího východního bloku. V roce 2007 pak OSN zavedla na 12. dubna Světový den lidského letu do vesmíru. Oba svátky si připomínají okamžik, kdy ruský kosmonaut Jurij Gagarin 12. dubna 1961 poprvé odstartoval na cestu do vesmíru.

Reklama
Majka není jediným jedovatým broukem u nás
Majka není jediným jedovatým broukem u nás
Majka není jediným jedovatým broukem u nás

Majka, postrach zahrady? K panice není důvod, říká entomolog o jedovatém broukovi

Vypouští páchnoucí tekutinu, která způsobuje dráždivé puchýře a po požití většího množství jedu i smrt. Brouci z čeledi majkovitých se v České republice potýkají s pověstí nebezpečného hmyzu, před kterým je třeba si dát velký pozor. Podle entomologa Aleše Bezděka by měl být člověk při setkání s majkou opatrný, důvod k panice ale nevidí.

Homo luzonensis, nový typ člověka
Homo luzonensis, nový typ člověka
Homo luzonensis, nový typ člověka

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka. Měřil 120 centimetrů a měl opičí rysy

Vědci zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50 tisíci lety. Na základě zubů a kosterních ostatků byli tito dávní lidé vysocí necelých 120 centimetrů a některé z jejich rysů byly spíše opičí. Přesto jsou kosti podle vědců zřetelně lidské a patří dosud neznámému druhu, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis.

Mars - kameny - Opportunity
Mars - kameny - Opportunity
Mars - kameny - Opportunity

Zavřel se do vakuové komory a sledoval, jak teče bahno na Marsu. Může levitovat, říká

Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd zkoumá sopky na Marsu. Nedávno se na několik týdnů zavřel do vakuové komory, kde zkoumal, jak teče bahno. Potřeboval totiž prokázat, zda jsou na povrchu Marsu bahenní sopky. "Astrobiologové vnímají oblasti bahenního vulkanismu jako místo zajímavé pro vznik života. Takže pokud kdysi dávno na Marsu existoval život, bahenní sopky budou vhodným místem, kde ho hledat," říká Brož.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama