Věda | Aktuálně.cz

Brzy dokážeme vybrat pohlaví počatého dítěte. Je to už příliš, varuje expert na DNA

Lidé si nechávají zjistit na základě své DNA, odkud pocházeli jejich předci. Z její analýzy lze již během těhotenství odhalit, že ještě nenarozené dítě trpí Downovým syndromem. Stopy DNA pomáhají odhalit pachatele závažných zločinů. Entomolog Dominik Vondráček, který je hlavním autorem výstavy v Národním muzeu s názvem Doba genová, však v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že ještě ani zdaleka nevíme o DNA všechno. V řádu několika let bude podle něj člověk schopný zasáhnout do genů tak, že by si rodiče mohli vybrat, jaké pohlaví má mít jejich dítě.

Jeden z nových nepopsaných druhů mravenců objevený během expedice v horském pralese.

Tým vědců vedený Čechem objevil na ostrově v Tichém oceánu nové druhy mravenců

Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického Biologického centra Akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Přesný počet druhů určí až analýza, která potrvá několik měsíců. Papua-Nová Guinea je známá vysokým výskytem endemitů, tedy druhů, které se nikde jinde nevyskytují.

Existujeme jen tady a teď, minulost a budoucnost je trochu iluze, říká vědec z CERNu

Že je sklenice hmotná, je trochu iluze. Existujeme jen tady a teď, říká vědec z CERN

Vědomí je jen generátor informací, že je sklenice hmotná, je trochu iluze. Soustředěné vědomí dává částicím to, že je cítíme jako hmotné. Minulost a budoucnost je iluze vytvořená z informací. Realita, ve které se všichni nacházíme, a to, že spolu můžeme komunikovat, nám umožňuje ta komplexní informace, kterou všichni sdílíme. Lidé izolovaní v jeskyních vnímají realitu odlišně a dá se to i vědecky pozorovat, říká Jan Rak, profesor kvantové fyziky a vědec CERN. Dodává, že změna paradigmatu může mít obrovský dopad i na každodenní realitu a otevírá její filozofické a spirituální vnímání.

Český mladík bojuje s klíšťaty. Chová je v laboratoři a hledá na ně účinnou látku

Jan Perner (32) je mladý vědec z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Za svou krátkou vědeckou dráhu již dokázal novými metodami významně pokročit ve výzkumu klíšťat a dalších roztočů. Výrazně tak přispívá k hledání účinných prostředků v boji proti těmto parazitům a nemocem, které přenášejí. Za to byl nyní odměněn prestižním oceněním - Prémií Otto Wichterleho pro výrazné vědecké talenty.

Vědci pojmenovali nový druh pavouka po Lagerfeldovi, připomínal jim ho svým vzhledem

Nově objevený druh pavouka se tým německých a australských přírodovědců rozhodl pojmenovat po nedávno zesnulém módním návrháři Karlu Lagerfeldovi. Arachnologům drobný australský pavouk totiž svým střídmým vzhledem módní ikonu připomínal, informovala agentura DPA.

Meteority - Země - vznik života - počátky Země

Kyanid mohl být důležitý pro vznik života na Zemi, tvrdí vědci o prudkém jedu

Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.

Představení české družice Lucky-7, satelit, kosmonautika

Obrazem: Češi vysílají do kosmu sondu. Nestála ani půl milionu a vejde se do batohu

Tým vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře vyvinul vědeckou družici Lucky-7. Malé zařízení o velikosti krabice na zákusky stálo vědce dvě stě tisíc korun a do kosmu vyletí v pátek. Na oběžnou dráhu jej vynese ruská raketa Sojuz 2-1b, spolu s řadou dalších drobných satelitů. Cena za toto vynesení jsou dva miliony korun. Veškeré náklady si hradí vědci ze své firmy. Družice obsahuje navigaci či senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, či barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Podívejte se, jak malá sonda vypadá.

Foto: Češi pluli na pravěkém člunu a přepsali dějiny. Ty se mýlily o tisíce let

Výprava experimentálních archeologů Monoxylon III v Egejském moři mezi 25. květnem a 9. červnem v replice pravěkého plavidla z jednoho kusu dubového kmene úspěšně absolvovala více než 400 kilometrů. Experimentem zjistili, jak dlouhé a jaké trasy šlo na takové lodi zdolat. Tím světu ukázali, jak se mohlo před osmi tisíci lety kolonizovat Středomoří. "Popisky v národním archeologickém muzeu na Krétě začínají tím, že lidé 3000 let před naším letopočtem konali příbřežní plavbu na krátké vzdálenosti, když bylo dobré počasí. My jsme tuto hranici posunuli několik tisíc let do minulosti," říká vedoucí expedice Radomír Tichý.

Přesčasy vás můžou zabít, varují vědci. Dlouhá pracovní doba vede k mozkové mrtvici

Více než desetihodinová pracovní doba po dobu minimálně 50 dní v roce podle francouzských vědců vede k vyšší pravděpodobnosti mozkové mrtvice. Výzkumníci z Anglie k tomu však podotýkají, že dlouhou pracovní dobu lze vyvážit cvičením a správnou stravou.

Tahle fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

Tahle fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

V tomhle ročním období by mělo v Grónsku tát čtyřikrát méně ledu, upozorňuje ekolog Alexander Ač. Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Ve skutečnosti se spřežení na fotce dánského vědce brodí vodou z tajícího ledovce na severozápadě ostrova. Průměrná teplota v Grónsku je teď asi o jeden a půl stupně vyšší než průměrná teplota v minulém století, říká Ač. Bez vlivu člověka by téměř neexistoval důvod pro to, aby globální teplota rostla. Odhady klimatických i ekologických modelů se spíše zhoršují, dodává.

Psi umí manipulovat s lidmi a touží s nimi po komunikaci, zjistili vědci

Psi jsou skutečně schopní manipulovat se svými pány, potvrdila nová vědecká studie. Mimické svaly okolo očí se jim během tisíciletí vyvinuly tak, aby majitel porozuměl jejich bezelstnému výrazu.

Konopí jako lék? Sbírají si na nás data a dají nám jen 30 gramů měsíčně, vadí lidem

V ČR přibývá pacientů užívajících léčebné konopí. Letos v květnu jich bylo 665 a lékaři jim předepsali přes 5000 gramů konopí, loni za celý rok 447 a 4800 gramů. Podle odborníků ale chybí data o úspěšnosti léčby, zejména u rakoviny. Od příštího roku bude léčba konopím z většiny hrazená z veřejného zdravotního pojištění, náklady se odhadují na 450 milionů korun.

Foto: Veletrh vědy láká tisíce návštěvníků, mohli si zkusit třeba roztočit tornádo

Podívat do renesanční tiskařské dílny, zkusit si zažehnout plazmu, roztočit tornádo nebo závodit s modely autíček na vodíkový pohon. To všechno mohou návštěvníci Veletrhu vědy, který lze navštívit do soboty 8. června.

Africká divočina zaniká. Těžaři zničili lesy, z gorily je pochoutka, varuje zoolog

Tým pod vedením zoologa a ekologa Tomáše Jůnka a cestovatele, dobrodruha a aktivisty Arthura Sniegona, známého jako "ochránce slonů v Africe", míří v srpnu 2019 na vědeckou expedici Dzamba Ya Lobi (Prales zítřka) do jedné z posledních neprozkoumaných výsep africké divočiny - pralesů na pomezí Demokratické republiky Kongo a Gabonu.

Ostravský mladík míří na Harvard, zaujal svým průlomovým výzkumem

Pětatřicetiletý vědec Ostravské univerzity Pavel Flegontov bude působit na Harvardově univerzitě, která je nejstarší americkou univerzitou a jednou z nejprestižnějších ve světě. Mladý vědec ruského původu zaujal tamní kapacity svým průlomovým výzkumem nevyjasněné kapitoly z prehistorie Severní Ameriky. Nově tak bude ve své práci pokračovat po boku světově uznávaného genetika Davida Reicha.

60 satelitů SpaceX vytváří světelnou stopu nad Nizozemskem

Muskův vizionářský nápad ničí noční oblohu. Satelity svítí jako nejjasnější hvězdy

Temné nebe rozzářil řetězec světel jasných tak jako nejjasnější hvězdy. Společnost SpaceX vyslala minulý pátek na oběžnou dráhu prvních 60 satelitů, které jsou součástí právě odstartovaného projektu Starlink na poskytování vysokorychlostního internetu. Pro nadšené pozorovatele noční oblohy to znamenalo poměrně pěknou podívanou.

Vědci: Zmrzlina a cereálie vás přivedou dřív do hrobu, jezte raději čerstvé suroviny

Hotovky k ohřátí v mikrovlnné troubě, salámy, zmrzlina, ale taky cereální tyčinky mohou konzumenty přiblížit smrti mnohem dříve než ostatní. Alespoň to vyplývá z výzkumu francouzských a španělských vědců. Tito strávníci podle nich vykazují mnohem vyšší riziko obezity, vysokého krevního tlaku a rakoviny. Lidé by proto měli dávat přednost čerstvým surovinám.

Brněnští vědci zbořili mýty o pronikání viru do buňky. Funguje to jako Pac-Man, tvrdí

Skupina vědců z brněnského centra CEITEC Masarykovy Univerzity vyvrátila desetiletí panující představy o tom, jak infikování buněk enteroviry probíhá. Jejich objev může pomoci v návrhu nových protivirových léčiv.

Muži usilující o atraktivní vzhled se stávají neplodnými. Je to paradox, tvrdí vědci

Muži, kteří se snaží vypadat atraktivněji, se ve skutečnosti připravují o svou plodnost. Vědci tento jev nazvali paradox plodnosti a tvrdí, že si pánové užíváním anabolických steroidů nebo přípravků na podporu růstu vlasů snižují potenci.

Lidi budoucnosti budou kyborgové, říká vědec, který učil Google mluvit správně česky

Stroje nás nenahradí, spíš doplní. A není proč se toho bát, je to přirozený vývoj, říká v rozhovoru pro časopis Studenta vědec Tomáš Mikolov, který se svým týmem naučil Google překladač "nepřekládat blbosti" a dnes rozvíjí umělou inteligenci (AI) pro Facebook. "Každý z nás chce být lepší, to je naše povaha, a umělá inteligence nám to může jednou umožnit. Zatím ale neexistuje – to, co se za ni aktuálně považuje, pořád ještě nesplňuje ideální představu skutečně se učícího a chápajícího stroje," říká Mikolov.