Lidé, kteří si dopřávají alespoň jednou nebo dvakrát týdně krátké denní šlofíky, vykazují podle švýcarské studie dvakrát menší riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Účinky krátkého spánku během dne nejsou zcela probádány, výzkumníci však věří, že pomáhá především uvolnit stres.
Několik let trvající výzkum, který pracoval se vzorkem 48 tisíc britských obyvatel, odhalil, že vegetariánům hrozí ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, o 22 procent nižší riziko srdečního infarktu. Současně ale čelí o 20 procent vyššímu riziku mozkové mrtvice. Důvodem může být fakt, že vegetariáni mají nižší hladiny cholesterolu a cukru, ale zároveň jim mnohdy schází například vitamín B12.
V Expedici Neuron doktora Tomáše Páleníčka za psychedelikem ayahuaskou nedávno došlo k zásadnímu průlomu. Po třech letech mravenčí práce souhlasili domorodí obyvatelé Amazonie s tím, že budou poprvé v historii spolupracovat se západními vědci. Expedice tak může pokračovat v unikátním výzkumu ayahuasky, tajemného psychedelického nápoje jihoamerických indiánů. Pomocí mobilních EEG zařízení chce tým nasnímat mozkovou aktivitu indiánských dobrovolníků při užití látky během tradičních rituálů. Cílem je pochopit, jak funguje a jak by mohla být využita v léčbě deprese či schizofrenie. Psychiatři by rádi našli alternativu k nadužívaným antidepresivům.
Vědci zkoumají vývoj a osvojování řeči miminek. Podle nich se dítě stává rodilým mluvčím už v děloze. Krátce po narození je rodilým mluvčím svého jazyka. Sledujte další díl seriálu Akademie věd.
Japonským vědcům se podařilo identifikovat nový druh dinosaura díky objevu téměř kompletní osm metrů dlouhé kostry. Jedná se o největší dinosauří fosílii, kterou kdy paleontologové na japonském souostroví nalezli. O objevu informovala Hokkaidská univerzita, jejíž vědecký tým dal druhu jméno Kamuysaurus japonicus, tedy "japonský ještěří bůh".
O snižování uhlíkové stopy se v posledních týdnech mluvilo hlavně v souvislosti se švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou a její plavbou na klimatický summit. Podle amerického chemika Briana Spearse ale planetě víc než letecká doprava škodí průmyslový chov dobytka. Proto společně se svými kolegy založil startup New Age Meats, který si klade za cíl vyvinout cenově dostupné laboratorně vypěstované maso z kmenových živočišných buněk. Loni se Spearsově firmě podařilo z tkáně odebrané prasátku Jessie vyprodukovat první vepřové klobásky a letos o své práci přijede přednášet na třetí ročník technologického festivalu Future Port Prague. Ten se uskuteční 10. a 11. září na pražském Výstavišti.
Vědecký tým v Etiopii našel téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která je stará 3,8 milionu let. Nalezená lebka podle všeho patřila samci, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů, uvedl server CNN s odkazem na jednu z vědkyň, která se na nálezu spolupodílela. Australopiték žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti. Měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, jako většina zástupců tohoto rodu. Mozkovna byla dlouhá a úzká. Zachovalá lebka pomohla vědcům lépe určit ostatní nalezené fosílie a díky tomu ukázat, že evoluční cesta člověka byla podstatně složitější, než jsme si původně mysleli, píše odborný časopis Nature.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
I v Česku existují špičková vědecká pracoviště evropské či dokonce světové úrovně, řada z nich vznikla teprve nedávno. Obřím objemem peněz na ně přispěla hlavně Evropská unie. Například v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v období 2007 až 2013 vznikla nebo prošla rozsáhlou modernizací velká česká výzkumná pracoviště zvaná jako Evropská centra excelence. Mají nejmodernější technologie a pracují v nich mezinárodní výzkumné týmy. Podívejte se, kde se v Česku dělá špičková věda.
Smajlíky v konverzaci jsou známkou hlubší konverzace a lidé, kteří je používají, mají více sexu. Zjistil to tým amerických vědců, který provedl výzkum na vzorku 5000 dobrovolníků.
Brněnská Masarykova univerzita získala téměř miliardu korun z programu H2020 Evropské unie, peníze půjdou na výzkum faktorů ohrožujících zdraví. Centrum Recetox, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu, se zaměří na dopad toxických látek v prostředí. To by mělo přispět k získání nových informací například o snížení plodnosti, poruchách imunity, diabetu či rozvoji alergie.
Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) bude příští rok činit zhruba 37,5 miliardy korun, což je o dvě miliardy korun více než v roce 2019. Také rozpočet pro výzkum, vývoj a inovace posílí na 37 miliard korun. Obě částky jsou bez evropských zdrojů. Dohodli se na tom v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO). Havlíček uvedl, že příští rok bude rozpočet na výzkum rekordní a posiluje se o miliardu vůči stávajícímu roku a téměř o 3,5 miliardy korun oproti loňsku.
Ti, kdo měli o uplynulém víkendu štěstí a nacházeli se v místě, kde nebyla zatažená obloha nebo příliš umělého světla, mohli v noci vidět populární meteorický roj Perseidy. Maximum těchto zářících meteorů nastává v noci z 12. na 13. srpna, tedy tuto noc z pondělí na úterý. Šance, že bude nad Českem tato podívaná k vidění, je však letos kvůli počasí minimální.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili mýty, které ve světové vědě panovaly více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.
První superpočítač sem byl nainstalován do provizorních kontejnerů už v roce 2013, dnes v porubském areálu sídlí celkem tři. IT4Innovations národní superpočítačové centrum je součástí Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Za svůj vznik vděčí centrum z velké části evropským fondům.
,,Zhruba milion druhů je ohroženo vymřením. Jestliže máme řádově osm milionů druhů organismů, tak je to nějakých 12,5 %. Mnoho druhů je již ohroženo vymřením v nejbližších desetiletí,” říká prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny.
Čeští astronomové z Astronomického ústavu Akademie věd objevili, že za některými poruchami v české rozvodné elektrické síti může být také sluneční aktivita. V obdobích zvýšené sluneční aktivity je totiž podle jejich výzkumu poruch v rozvodech vysokého napětí o desítky procent více, než když je sluneční aktivita minimální. Výzkum publikují v časopise Americké geofyzikální unie Space Weather.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu má v sobotu večer raketa Sojuz-FG vynést do vesmíru loď Sojuz MS-13 se třemi novými členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Američan Andrew Morgan, Ital Luca Parmitano a Rus Alexandr Skvorcov by měli na ISS přistát při zkráceném letu už za přibližně šest hodin. Start i přistání mají vysílat na webu vesmírné agentury Roskosmos a NASA.
Kulturní aktivity vedou k lepším vztahům mezi šimpanzi, tvrdí nová studie amerických vědců, kteří primáty zkoumali při sledování krátkého filmu. "Ukázalo se, že potřeba něco sdílet s ostatními je evolučně mnohem starší, než jsme si mysleli," říkají výzkumníci.
