Je milionkrát rychlejší než nejrychlejší notebook na světě. Za každou vteřinu zvládne 200 biliard výpočtů a bezkonkurenční výkonnost, s jakou dokáže pracovat, je přesně to, co nyní vědci potřebují v závodě s časem při snahách zastavit šíření nákazy novým koronavirem.
Máme vědecké pracovníky i dobře vybavené biologické laboratoře, můžeme pomoct s testováním odebraných vzorků na přítomnost koronaviru v těle, nabídla se Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula odpoledne oznámil, že se na zapojení vědců dohodli. Denně by mohli otestovat až 4000 vzorků.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. Na objevu se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu.
Tým vědců z Massachusettského technologického institutu objevil za pomoci umělé inteligence antibiotikum, které nejenže zabírá proti řadě velice rezistentních bakterií, ale činí tak i novým způsobem.
Když se poraní, často se stydí jít k lékaři. Stává se, že jsou kvůli svým sexuálním zálibám ztrapňováni u soudu. Přestože pojem BDSM, zahrnující například hraní submise či dominance, není nový, čelí tato subkultura ještě stále předsudkům. Pomocí vědy se všechny nepravdy snaží vyvracet psycholožka Zdeňka Pospíšilová. Důvod přetrvávajících mýtů podle ní tkví v nepochopení a strachu z neznámého.
Američtí vědci zveřejnili studii, která udává o důvod víc, proč si brát častěji během roku dovolenou. Podle výsledků jejich výzkumu je placené volno prospěšné lidskému srdci, ježdění na dovolenou totiž snižuje výskyt rizikových faktorů vedoucích k jeho onemocnění.
Pokud zíváte, existuje velká pravděpodobnost, že vás pes napodobí. Nejnovější vědecká studie totiž ukázala, že zívání je nakažlivé také pro ně. Výzkumnici navíc tvrdí, že se jedná o zásadní poznatek k dalšímu zkoumání toho, zda savci dokážou být stejně empatičtí jako lidé. Výsledky studie také dokazují jistou podobnost mezi lidským a psím sociálním vnímáním.
Roušky s nanovlákny jsou beznadějně vyprodané. Objednávky chodily co minutu, návštěvnost nám stoupla ze 150 lidí na 15 tisíc denně, líčí předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs. Panika vyvolaná šířením koronaviru má podle něj i pozitivní stránku. Až opadne, lidé se možná budou více chránit. Zároveň to ukázalo možnosti nanoprůmyslu. Nejlepší ochranou je respirátor, ne rouška, říká.
Sedm českých předních odborníků se sešlo ve správní radě nově vzniklého Institutu Equilibrium. Jeho cílem je zaměřit se na propojení odborníků z různých odvětví a diskusi o vzdělání, ekonomice a technologiích.
K loňským Vánocům dali Finové Evropanům dárek. Tamní ministerstvo práce a financí ve spolupráci s Univerzitou v Helsinkách přeloží do všech úředních jazyků Evropské unie bezplatný kurz umělé inteligence pro veřejnost. Povědomí o něm chce šířit také česká iniciativa prg.ai. Její hlavní cíl je ale ještě mnohem ambicióznější - do pěti let přetvořit Prahu ve světové centrum umělé inteligence.
Kotvy, talíře a podomácku vyrobená tažná lana s motorem byly v 70. letech téměř na každém prudším svahu. Některá zařízení vydržela desítky let, dnes z nich zbyly jen dřevěné kůly nebo závěsné tyče. S nástupem velkých středisek, lepší techniky a komerční turistiky začala návštěvnost malých vleků klesat, až jejich provoz postupně skončil. Podívejte se, kde všude a jak se v Československu lyžovalo.
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi v úterý věnovali 200 milionů korun Nadaci Experientia, kterou sami založili. Na české poměry jde o nevídaný filantropický příspěvek tuzemské vědě. Přitom ještě před dvaceti lety měla jejich rodina problém vyjít z platů dvou výzkumných pracovníků. Vše změnil až přelomový objev v laboratoři Antonína Holého, kde Hana Dvořáková působila.
Desítky mladých vědců-chemiků či výzkumných týmů hodlá podpořit Nadace Experientia. Její zakladatelé, vědci Hana a Dalimil Dvořákovi, do ní vloží 200 milionů korun. Vedle dosavadní podpory stáží a startovacích grantů pro začínající výzkumníky se zaměří i na studenty středních a vysokých škol.
Pocity duševního a fyzického vyčerpání známé pod označením syndrom vyhoření mohou v dlouhodobějším horizontu vést k srdeční arytmii. Vyhořelý člověk totiž žije v dlouhodobém napětí a přecitlivělosti vůči stresorům, což zasahuje i jeho srdeční tkáň. Na souvislost upozornila nově publikovaná vědecká studie.
Alexej Voronenkov měl ke své matce velmi blízko. Když zemřela, zjistil, že existuje potenciální možnost, jak ji jednou zase potkat. Firma KrioRus mu nabídla zmrazení jejího mozku, který v budoucnu věda možná zase oživí.
Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů je to třetí historický milník, říkají lékaři o nových senzorech, které mají výrazně zlepšit život lidí s cukrovkou. Jsou implantované pod kůží a jejich hlavní výhodou je, že má člověk neustálý přehled o hodnotě krevního cukru v těle. Vlastní zkušenost má už i Kateřina Vargová, dvaadvacetiletá hráčka amerického fotbalu, která trpí diabetem prvního typu.
Výzkumné centrum v Liběchově na Mělnicku o sobě dalo vědět už v září, kdy svět obletěla zpráva o možnosti léčby dosud neléčitelné Huntingtonovy choroby. O pouhé čtyři měsíce později Češi hlásí: "Máme i metodu schopnou potlačit amyotrofickou laterální sklerózu."
Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků, působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států, vymysleli novou metodu měření alkoholu v organismu, a to za pomoci analýzy potu. Nová metoda je podle výzkumníků přesnější než dechová zkouška a také je neinvazivní, uvedl server Phys.org.
