Vyvinul prášek, který ničí pesticidy, bojové chemické látky soman či sarin a možná i novičok. Chemik Jiří Henych za to před pár dny obdržel prémii Otta Wichterleho. Prášek využívá schopnosti oxidu titaničitého a nanodiamantů rozkládat toxické látky. „V porovnání s některými komerčně používanými vyšel znatelně lépe," říká oceněný výzkumník v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Archeologové budou vědět zase o něco víc o životě a schopnostech lidí z mladší doby kamenné. Tři kilometry od památníku Stonehenge, v hrabství Wiltshire v jižní Anglii, našli bývalé šachty, které údajně měly chránit místo před nepřáteli a mystickými silami.
Vážná hudba nemusí být jen balzám pro duši, ale stejně tak může prospívat i fyzickému zdraví. Kanadští vědci totiž zjistili, že pravidelný poslech Mozartovy sonáty D-dur pro dva klavíry může u lidí trpících epilepsií významně snížit četnost záchvatů.
Moderátor a popularizátor vědy Daniel Stach má za sebou hektické období. Se začátkem pandemie musela redakce ČT24 nasadit mimořádné tempo a zorientovat se v nepřeberném množství informací. "Jen v prvních týdnech vyšlo na několik desítek tisíc vědeckých studií a čím déle pandemie trvala, tím více vycházelo i těch nekvalitních," říká pro Aktuálně.cz dvaatřicetiletý rodák z Českých Budějovic.
Molekulární bioložka Soňa Peková se proslavila svými výroky o tom, že nový typ koronaviru je uměle vytvořený a pochází z laboratoře. Reportérka Aktuálně.cz se vydala zjistit, jaký pohled na původ a chování viru zastávají ostatní odborníci. Mohou za vznikem nového typu koronaviru stát genetičtí teroristé? Podívejte se na video s molekulárním genetikem Janem Pačesem z Akademie věd České republiky.
Spekulace o wuchanském institutu jako původci koronaviru se šíří delší dobu na internetu. Jeho členové teď vystoupili s obranou, která podle nich jednoznačně dokazuje, že z tohoto pracoviště virus neunikl. Přední výzkumnice institutu Š' Čeng-li popisuje, jak specializovaná laboratoř informovala o novém typu koronaviru. A vysvětluje také, proč je potřeba se dál mít na pozoru.
Jihoameričtí farmáři se připravují na náročné dny. Vědci z univerzity ve Virginii předpověděli, že začátkem června zatemní oblohu obří roje hlučných cikád. Hmyz, který se líhne jen jednou za sedmnáct let, se objeví hlavně v Západní Virginii a Severní Karolíně. Na hektar pole usedne až půl druhého milionu cvrkajících "kobylek" se snahou zplodit potomky, kteří se na místo vrátí spářit v roce 2037.
Dosavadní náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula by se měl stát součástí vědecké rady pro zdravotnictví, jejíž vznik nově zmínil premiér Andrej Babiš. Oznámil to ve středu dopoledne v reakci na dotazy Aktuálně.cz, zda nehrozí dvojkolejnost v řízení zdravotnictví, protože ministrem je Adam Vojtěch, kterému Babiš podle svých slov stále důvěřuje.
Srbsko protestuje u Evropské unie, protože na svých internetových stránkách označila vynálezce a elektrotechnického průkopníka Nikolu Teslu za Chorvata. Ministr zahraničí Ivica Dačić uvedl, že poslal protestní nótu do Bruselu, protože stránky EU pro děti Learning Corner (Evropa pro školy) značily Teslu za "slavného Chorvata", který je jedním z prvních lidí, kteří objevili rentgenové záření.
Ještě donedávna se paleontologové domnívali, že dinosauři byli výhradně suchozemští tvorové. Archeologický průzkum v Maroku ale přinesl nezpochybnitelný důkaz o tom, že někteří prehistoričtí plazi byli schopnými plavci a žili výhradně ve vodě. V oblasti zaniklého říčního koryta v saharské poušti našli fosilii šestitunového dinosaura a vše nasvědčuje tomu, že predátor žil a lovil ve vodě.
Ještě před pár týdny laická veřejnost nesledovala, co vědci v laboratořích vyvíjejí, mnozí jejich snažení považovali za nepodstatné a nezajímavé. Nyní se svádí boj s koronavirovou pandemií a na badatele se upírají zraky veřejnosti, novinářů, politiků či byznysmenů.
Výzkum imunity netopýrů může vést k účinnému léku na nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19, tvrdí Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně. Člověk zná asi jen 10 antivirotik, netopýři si přitom dokážou poradit se všemi virovými onemocněními, vysvětluje. Jak je to možné? Co víme o oblasti, odkud sars-cov-2 pochází? Podívejte se na krátký rozhovor.
Pro roušky vyrábíme filtry, kde je efektivita záchytu mezi 80 až 90 procenty, ale jsou daleko komfortnější k dýchání, říká David Lukáš z Technické univerzity v Liberci. Dodává, že výzvu k výrobě roušek s kapsou vymysleli studenti. Jeho tým byl soustředěný na vývoj filtračního materiálu.
Bylo by výborné, kdyby někdo, kdo promoření navrhuje, řekl, kolik a kdy očekává infikovaných, kolik z nich skončí v nemocnici a kolik z nich zemře, říká vědec Jan Kulveit z Oxfordské univerzity. Žádná společnost nenechá proběhnout epidemiologickou vlnu během měsíce, přetížení systému by bylo extrémní. Levným řešením jsou roušky a chytrá karanténa. Cestou ven je technologický pokrok, dodává.
Většina virů, které mohou za nedávné epidemie s vysokou smrtností, mají původ u divokých zvířat – ať už jde o ebolu, SARS, MERS nebo i HIV. U nemoci Covid-19 jsou v podezření netopýři. V přírodě jsou užiteční a lidé s nimi nepřijdou do styku, ale narušováním jejich prostředí riziko nákazy roste, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Profesor Ivan Holoubek se dlouhá léta zabývá výzkumem toxických látek v životním prostředí. Patří také mezi české experty OSN. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá na to, zda pandemie koronaviru a přerušení dálkové dopravy i industriální výroby může mít pozitivní vliv na životní prostředí.
Český epidemiolog Roman Prymula tomu říká chytrá karanténa. V Německu úřady žádají obyvatele, aby na pomoc v boji s koronavirem "darovali data". A výzkumníci na ČVUT v Praze zapojují umělou inteligenci. Takzvaná digitální epidemiologie je na vzestupu po celé Evropě, někteří experti ale varují, že soukromí lidí se tím dostává do velkého ohrožení.
Berlínský vědec Olfert Landt se v koronavirech vyzná, zkoumá je už několik desetiletí, podílel se mimo jiné na rozklíčování virů SARS a MERS nebo ptačí i prasečí chřipky. Když se na začátku ledna letošního roku začaly z Číny šířit první informace o novém onemocnění, které napadá plíce, hned se pustil do vývoje laboratorního testu, který by jej rychle uměl odhalit. A uspěl.
Ann Druyanová stála už u první řady seriálu Kosmos, který se v roce 1980 stal přelomovým pořadem v popularizaci vědy. Tehdy jím provázel její manžel, slavný astronom Carl Sagan. Po jeho smrti roku 1996 Druyanová v popularizaci vědy pokračuje dál.
