Reklama
Reklama

Věda


Že mám srdce ženy, jsem se dozvěděl z tisku, říká Rudolf Sekava, který žije po transplantaci 35 let
Že mám srdce ženy, jsem se dozvěděl z tisku, říká Rudolf Sekava, který žije po transplantaci 35 let
Že mám srdce ženy, jsem se dozvěděl z tisku, říká Rudolf Sekava, který žije po transplantaci 35 let

Čech je světový unikát, 35 let žije se srdcem neznámé ženy. Dlužím jí za život, říká

Rudolf Sekava (83) patří mezi první transplantované pacienty v historii Československa a dosud se těší dobrému zdraví. Podle informací IKEM není známý ani ve světě případ, že by pacient po transplantaci srdce žil déle než pan Sekava. "Jsem rád za každý den, který mi je dopřán. Večer vždycky usínám s nadějí, že snad zítra zase se znovu budu těšit ze života," říká.

Roboti umělá inteligence mozek
Roboti umělá inteligence mozek
Roboti umělá inteligence mozek

Podpora výzkumu umělé inteligence se zdvojnásobila. Nejvíce peněz čerpají školy

Veřejná podpora výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence (AI) se mezi lety 2007 a 2017 v České republice zdvojnásobila na 260 milionů korun. Plánované výdaje pro rok 2018 pak měly přesáhnout 400 milionů. Účelovou podporu využívají zejména vysoké školy. Ty získaly v uplynulých letech téměř 80 procent financí poskytnutých na řešení projektů zaměřených na AI.

Reklama
Měsíc během zatmění nad západním obzorem měl červenohnědý nádech
Měsíc během zatmění nad západním obzorem měl červenohnědý nádech
Měsíc během zatmění nad západním obzorem měl červenohnědý nádech

Měsíc ráno na hodinu zrudnul, další zatmění nastane až v roce 2025

Stovky lidí v pondělí ráno v českých hvězdárnách sledovaly úplné zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém se mezi Měsíc v úplňku a Slunce dostane Země a zakryje Měsíc svým stínem, trval hodinu a dvě minuty. Skončil v 06:43, byl dobře pozorovatelný. Z území České republiky bylo úplné zatmění Měsíce možné spatřit zhruba po půl roce, příští možnost budou lidé mít až v září 2025.

Docent Marian Lehocký
Docent Marian Lehocký
Docent Marian Lehocký

Zlínští vědci vynalezli přístroj, který zlikviduje mikroorganismy za pár vteřin

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve spolupráci se slovinskými kolegy vyvinuli vysoce efektivní zdroj UV záření, který dokáže ve zdravotnických zařízeních zlikvidovat nežádoucí mikroorganismy a další škodliviny během několika vteřin. Na vynález získala UTB společně s Institutem Jožefa Stefana (IJS) v Lublani na konci roku 2018 evropský patent.

Reklama
Profesorka Ilona Hromadníková
Profesorka Ilona Hromadníková
Profesorka Ilona Hromadníková

Česká vědkyně vynalezla nové vyšetření. Z krve určí, zda matkám a dětem hrozí infarkt

V Česku vzniká zcela nový typ diagnostiky matek a již narozených dětí. S novým vyšetřením přišla profesorka Ilona Hromadníková v laboratořích Ústavu pro péči o matku a dítě. Z pouhých dvou mililitrů žilní krve dokáže zjistit, zda hrozí již narozeným dětem a jejich matkám, které měly těhotenské obtíže, zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění - například infarktu, srdečního selhání, diabetu či mozkové mrtvice.

Tučňák Magellanův
Tučňák Magellanův
Tučňák Magellanův

Mizí tisíce samic tučňáků. Při náročné cestě za potravou nacházejí smrt

Opakuje se to každý rok. Po období rozmnožování táhnou dospělí tučňáci Magellanovi z Patagonie za potravou na sever podél pobřeží Jižní Ameriky. Jenže zatímco samci jsou schopni potápět se do velkých hloubek, kde si opatří jídlo, samičky musí za potravou táhnout mnohdy až do Uruguaye či Brazílie. Zde je však vědci poslední dobou často nacházejí mrtvé.

Profesor Michal Holčapek a jeho tým
Profesor Michal Holčapek a jeho tým
Profesor Michal Holčapek a jeho tým

Přelomový objev. Vědci z Pardubic umí odhalit rakovinu slinivky už v raném stadiu

Rakovina slinivky je nejzákeřnějším onkologickým onemocněním. Dlouho se neprojevuje, načež rychle a silně udeří. Na léčbu již bývá pozdě, 95 procent pacientů umírá, nejčastěji do roka. Nyní však vědecký tým profesora Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické na Univerzitě Pardubice vyvinul spolehlivou metodu, díky níž by mohli pacienti získat šanci na brzké zachycení nemoci.

Reklama
Planeta Česko
Planeta Česko
Planeta Česko

Z české přírody mizí desítky živočišných druhů. Na záchranu je pozdě, říká odborník

Začátkem ledna se objevila zpráva Českého svazu ochránců přírody, že ještě minulý rok nejběžnější ptačí obyvatel zahrad kos černý může u nás vymřít. Potvrzuje tak trend posledních let, kdy výrazně ubylo vrabců a před vyhynutím se ocitl i sysel. Nejde jen o tyto tři druhy. Těch kriticky ohrožených, a přitom dříve běžných, jsou desítky. "Příroda tu v nějaké formě zůstane pořád, akorát z ní třeba zmizí devadesát procent druhů," říká ochranář Petr Stýblo.

Grónský ledovec - tání
Grónský ledovec - tání
Grónský ledovec - tání

Češi popsali paradox: Grónský ledovec taje kvůli oteplování. K němu ale sám přispívá

Na paradoxní proces u grónského kontinentálního ledovce zaviněný uvolňováním metanu přišel mezinárodní vědecký tým. Nechyběli v něm ani čeští zástupci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima. Studie vyšla 3. ledna v prestižním světovém časopise Nature.

Reklama
Černá díra
Černá díra
Černá díra

Čeští vědci popsali nový typ černé díry. Pomůže pochopit korekce Einsteinovy teorie

Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Matematického ústavu Akademie věd našli řešení takzvané kvadratické gravitace, a popsali tak nový typ sférické černé díry. Výzkum navazoval na numerické simulace mezinárodního týmu vědců a publikoval jej časopis Physical Review Letters. "Můžeme mluvit o početním průlomu," popsal objev badatel Vojtěch Pravda. Na výzkumu se kromě něj podíleli Alena Pravdová, Jiří Podolský a Robert Švarc.

Sluneční sonda Parker
Sluneční sonda Parker
Sluneční sonda Parker

Na Marsu je voda a lidstvo míří ke Slunci. To nejdůležitější v roce 2018 ve vesmíru

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) letos oslavil 60. narozeniny a představil několik ambiciózních programů. Odstartovala mise ke Slunci a na Marsu přistála sonda, která bude jako první zkoumat nitro rudé planety. Čína se zase vydala na odvrácenou stranu Měsíce. Podívejte se, jaké nejdůležitější události se letos týkaly vesmíru.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama