Trojčíslí s nulou uprostřed se pro osobní peugeoty stalo typickým ještě před druhou světovou válkou. Dokonce natolik, že Porsche muselo přejmenovat nový sportovní model na 911. Přesto se jen jednou v historii stalo, že trojčíslí končilo devítkou. Kompaktní model 309 původně jako Peugeot vůbec nevznikal, přitom značku nakonec přivedl i do Československa.
Ve změti škodovek, žigulíků a trabantů působilo každé auto zpoza železné opony na silnici výjimečně, pořád šlo ale většinou o modely z Evropy. Úplným zjevením se stalo to málo asijských aut, které se za socialismu do Československa dostalo. Spočítali byste je na prstech jedné ruky a možná trochu ironicky se v nich vozili i ti, kteří měli jít společnosti "příkladem".
Při prohlížení seznamu aut, která mají od 1. ledna 2025 nárok na veteránské značky, si možná budete připadat jako v hračkářství. Mnoho z nich ještě včera leckomu viselo nad postelí jako nedostižný sen. To se úderem středeční půlnoci mnohdy nezměnilo, na druhou stranu určitých výhod najednou mohou požívat i docela obyčejná auta. Třeba první Renaulty Mégane nebo Nissan Almera.
Ještě nedávno byla Škoda Auto velkým hráčem čínského trhu, dnes ukrajuje stále větší koláč z prodejů aut v Indii nebo Vietnamu. V obou zemích také vyrábí. Asie totiž patřila prakticky od nepaměti k místům, kde se autům z Mladé Boleslavi dařilo. Dokonce ještě v době, kdy Československo ani neexistovalo a Škoda se jmenovala Laurin & Klement. Na počátku 20. století automobilka válela v Japonsku.
Jsou jen dva a málokdo o nich ví. Pokud by ale bylo zapotřebí, během krátké chvíle jsou připravené k použití. Řeč je o dálničních úsecích, které zároveň fungují i jako záložní vojenská letiště. Jeden najdete u Měřína, druhý u Vyškova nedávno prošel modernizací. Letadla ale na českých dálnicích přistála jen párkrát, a to ještě v rámci cvičení.
Zatímco v Mladé Boleslavi pomalu nabíhala produkce Spartaku, o pár tisíc kilometrů dál naplno běžela výroba jednoho z velkých automobilových bestsellerů. Renault 4CV se v roce 1955 stal prvním západním automobilem na poválečném československém trhu. Otevřel tak dokořán dveře do té doby neprobádané části automobilového světa mimo východní blok.
Měl ho Gott, Menzel a Pavel Landovský v něm ujížděl StB s Chartou 77. Saab 96 měl řadu příznivců i v Československu, třebaže v Tuzexu a později Mototechně šlo o jedno z nejdražších aut. Ve Švédsku a Finsku se vyráběl dohromady dvacet let a byl posledním Saabem s typickou zaoblenou aerodynamickou karoserií.
Československých aut se v aukcích velkých prestižních domů objevuje jen málo. Když už se nějakému dostane pozornosti, jde pravděpodobně o unikát. Podobné je to i s laurinkou, která se bude v únoru příštího roku dražit v americkém Miami. Druhou takovou na světě nenajdete, svým způsobem jde navíc o primitivního průkopníka aktivní aerodynamiky, o kterém jste patrně nikdy neslyšeli.
Bylo to auto mnoha jmen a poslední nesoucí slavnou značku Simca. Američané způsobili její krach, Rusové ji naopak bezostyšně okopírovali. Simca 1307 nebyla ničím tak úplně přelomová, ale byla dostatečně moderní na to, aby se z ní stal bestseller. S relativním úspěchem se dovážela i do Československa.
O několik měsíců předběhl Renault 5 a v Československu se na nějaký čas stal absolutním fenoménem. Fiat 127 pomohl definitivně přepsat evropskou mapu a jen přiživil status italské automobilky jako jednoho z hegemonů automobilového světa. Alespoň v 70. a 80. letech minulého století.
Kdo sbírá týnecké jednostopé stroje, v garáži by si tyto čtyři výjimečné exempláře přál mít. Postavili jsme vedle sebe Jawu 500 OHV Rumpál, Jawu 500 OHC, kterou mnozí považují za kult, a také dvě závodní motorky, 500/682 Bitrak a 250/553 Libeňák. A tři z nich jsme také projeli. Která se vám líbí nejvíc?
Dnes si bez tohoto typu karoserie neumíme představit nabídku téměř žádné automobilky, v 60. letech šlo ale svým způsobem o krok do neznáma. Rodinná auta tehdy měla tříprostorovou karoserii, sem tam se objevil nějaký kombík, ale slovo hatchback bylo prakticky neznámé. S pětidveřovým modelem R16 tak byl Renault průkopníkem, což ocenili i motoristé v Československu.
Pro socialistický blok nenajdete typičtější automobil. Viděl stavbu Berlínské zdi a stál i u jejího bourání. Prototypy dokončovali, když maďarský sen o svobodě rozdrtily sovětské tanky, a v přímém přenosu zažil, když se to stejné o 12 let později stalo Československu. Trabant byl svědkem mnoha dějinných událostí i malých lidských osudů. Připomeňte si jej v galerii unikátních dobových fotografií.
Pod spojením "česká buggy", se patrně všem automobilovým příznivcům vybaví jedno jméno: Václav Král. V roce 1969 v Metalexu podle jeho návrhu vyrobili první československé auto tohoto typu, které se pak se jménem Král pojilo i dalších několik dekád. Po pádu komunistického režimu se dokonce myšlenku plážového volnočasového auta dokonce povedlo dotáhnout až do malosériové výroby.
Nejprve v roce 1931 Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly, o čtyři roky později Zákon o jízdě motorovými vozidly. Dva dokumenty, které výrazně ovlivnily podobu silničního provozu za první republiky. Dokázali byste se zorientovat v tehdejších pravidlech? Můžete si to zkusit v našem kvízu.
Chcete dokonale splynout s davem a vyhnout se zvídavým pohledům? Kupte si Felicii! Obyčejnější auto na českých silnicích těžko potkáte, však se jich také vyrobilo 1,4 milionu. Pravda, dnes už jezdí jen jejich zlomek, přesto to na závratnou kariéru investičního veterána nevypadá. Existují však výjimky, protože v několika verzích Felicie bude za exota kamkoliv přijedete.
Fiat v 70. letech, to byla italská mašina na úspěch. Prakticky každý nový model byl populární, spousta z nich se ještě dlouho po konci své životnosti vyráběla na méně náročných trzích. I starý Fiat byl mnohdy lepší než nový produkt místního vývoje. Do formulky úspěchu zapadl výborně i model 131 Mirafiori, který se prodával i v Tuzexu a Mototechně.
Zmizely v propadlišti dějin nebo byly nahrazeny auty s jinou koncepcí. A to navzdory tomu, že ještě před pár lety patřily k oblíbeným rodinným dostavníkům. Kdo je má doma, většinou se o ně hezky stará, aby mu dlouho vydržely. A když už se je rozhodne prodat, obvykle neprodělá.
Na zahradě Trojského zámku v Praze si příznivci a majitelé Fiatů z celého Česka i Slovenska minulý víkend připomněli 125 let od založení italské automobilky. Celkem se sjely na tři stovky aut, od těch nejstarších z počátku 20. století až po moderní elektromobily. Nechyběla ale ani auta jiných značek, která jsou s Fiaty nějak spojená. Jak to na srazu vypadalo, se podívejte do galerie.
Na československém trhu s novými auty patřil Renault k nejpilnějším nesocialistickým automobilkám. V roce 1955 se jeho model 4CV stal prvním západoevropským autem v Mototechně, pak následovala dlouhá éra modelů dostupných také přes podnik se zahraničním zbožím. Tuzex nabízel v 70. letech rovněž pohledná kupé R15 a R17, která se tak trochu zapsala i do české populární kultury.
