Dne 3. září 1875 se ve Vratislavicích nad Nisou na Liberecku narodil geniální konstruktér Ferdinand Porsche. Proslul jako tvůrce lidového Volkswagenu Brouk a zakladatel značky Porsche, ve svém životopisu má ale i spolupráci s nacisty, kvůli které skončil ve vězení. Právě dnes uběhlo 150 let od jeho narození.
Dostat se za socialismu na Západ, tedy povětšinou do kapitalistické ciziny, bylo složité a vyžadovalo spoustu vyřizování a notnou dávku štěstí. Pokud jste tedy byli normální občan, a ne vysoce postavený funkcionář. Přesto se sem tam do Francie, Itálie, nebo dokonce USA povedlo dostat. Podívejte se tak na Západ čočkou fotoaparátu člověka ze socialistických zemí.
Příběhy prvních aut z dílen AMG jsou samy o sobě velmi působivé. Vezměte si jen závodní speciál známý jako rudá svině. A v historii první třídy G z Affalterbachu hraje určitou roli dokonce i Česko. Majitelem jednoho z několika málo pionýrů dnes veleúspěšné verze legendárního off-roadu byl totiž tenista Ivan Lendl.
Ten pohled je až šokující. Nabídka aut se za dvacet let proměnila k nepoznání: z okrajových modelů jsou prodejní hity, z prodejních hitů odložená auta v bazarech "za bůra". A ceníky nových vozů, to je úplně jiný svět. ABS? Za příplatek. Klimatizace? Nedodáváme. Cena? 250 tisíc korun. V roce 2005 byla možná auta levná, ale za jakou cenu?
Když se řekne Bratislavské automobilové závody, mnohým se vybaví výroba kupé Škoda Garde, kterou Slováci nebyli schopni dotáhnout do požadované kvality. BAZ, jak se závod ve zkratce jmenoval, však už od svého založení v roce 1971 stavěl i zajímavé prototypy. Jejich společným osudem však bylo, že se nikdy nedostaly do sériové výroby. Jedním z nich je i lehký užitkový vůz MNA 900 z roku 1985.
Lokomotiva, označená u ČSD řadou E 499.1, později 141, a přezdívaná stejně jako její předchůdkyně E 499.0 Bobina, se stala historickým mezníkem poválečné výroby československých lokomotiv. Právě ona totiž zahajovala provoz v nově přebudované plzeňské lokomotivce Závody Vladimira Iljiče Lenina (dříve a později Škoda Plzeň) a nastavila standardy pro elektrické lokomotivy Škoda takzvané I. generace.
Jak to kdysi v Československu vlastně vypadalo? Vraťte se do éry socialismu, na niž by leckdo rád zapomněl, ale leckdo si ji pořád s lehce nostalgickým nádechem připomíná. Vybrali jsme různé barevné vzpomínky na místa většinou i s přítomností aut, motorek či autobusů.
Jaké auto mělo jako poslední vidlicový čtyřválec? Pod jakou značkou se měly v USA prodávat staré rumunské off-roady? Nebo jaká jediná Honda má osmiválec? Vybrali jsme několik zajímavosti ze světa aut, která určitě neznáte.
V poválečném Československu nešlo nic snadno. Když se podařilo roztočit kola a opravit vybombardovaná nádraží, začala se hledat náhrada málo účinných parních lokomotiv. A když se sáhlo po elektrické trakci, chyběly nejen troleje, ale i lokomotivy. Proto přišla legendární Bobina, která rozhýbala novou ekonomiku a slouží od padesátých let dodnes.
Bizarnější sraz klasických aut v Evropě navštívit nemůžete. Malebná příroda starého britského zámku a všude kolem rovery, mondea, lady nebo trabanty. Tady s milionovou cenovkou nepochodíte, zato auto v základní výbavě je tu skoro svatý grál. A letos byla na srazu úplně obyčejných aut i velmi výrazná česká stopa.
Ozzyho Osbourna si většina lidí bude pamatovat jako geniálního hudebníka a jednoho ze zakladatelů heavy metalu. Už možná méně si ho spojí se světem aut a motorek, ale i tam zanechal výraznou, jakkoliv možná ne úplně známou stopu. Vlastnil celou řadu zajímavých vozidel, ale legálně je po většinu svého života řídit nemohl.
Internetové diskuse jsou často plné nostalgie, jak to ekonomicky bylo v minulosti lepší než dnes. Liší se jen doba, do které se různé generace vrací: někdo to vztahuje ještě k socialismu, někdo zas k devadesátým letům. Bylo ale v minulosti skutečně lépe? Podívali jsme se, jak na tom byli motoristé a zájemci o nové auto před 25 lety, na začátku nového tisíciletí.
Rodila se těžce a ještě roky po svém debutu se občas neplánovaně zastavila. I když jí ale dnes táhne na čtyřicítku, neobejdou se bez ní České dráhy ani dceřiné ČD Cargo. Řeč je o dvousystémové elektrické lokomotivě Škoda 69E, lidově zvané Eso.
Na silnicích méně aut, ale také menší rozmanitost modelů, benzin klidně za 4,50 a postupné otevírání páteřních dálnic. I tak se jezdilo ve druhé polovině minulého století v bloku zemí, spadajících do sovětské sféry vlivu. A pro někoho mají cesty k Jadranu nebo Balatonu dodnes nostalgickou příchuť. Tak si zkuste připomenout, jak to tehdy na silnicích vypadalo. Tentokrát na barevných fotkách.
Dlouholetý šéf Východního Německa byl vášnivým nimrodem, na zvěř podle vzpomínek pamětníků rád střílel přímo z auta. Ve výběru vhodného vozu se nijak neomezoval, jak dokládá i Mercedes 280 GE, který je k vidění v expozici automobilového muzea Prototyp v Hamburku.
Hrobař, který měl ale na papíře spoustu předpokladů uspět. Jediné britské auto, které jste v Československu mohli v turbulentních 70. letech koupit za koruny. Obě tyto charakteristiky sedí na jediné auto: Austin Allegro. I když už je to spoustu let a i na britských silnicích jich zbylo jen pár, tamní řidiči na "dost špatné auto" nikdy nezapomněli.
Industrija Motornih Vozil, zkráceně IMV. Že jste slovinské jméno nikdy neslyšeli? Možná vás překvapí, že jde o automobilku, která se dokonce objevila i v Československu a spousta lidí měla šanci si některý z jejich výrobků vyzkoušet. A ještě více možná překvapí, že tato automobilka existuje dodnes a produkuje dokonce nejprodávanější auto v Evropě.
Že italský karosář Alfredo Vignale uměl postavit krásné auto, dokazuje i jeho návrh Tatry 613. V případě speciální karoserie pro sedan Silver Wraith z roku 1955 však nelze než konstatovat, že i skvělí designéři mívají slabší chvilky.
Na jedné straně železné opony nudné barvy a nejnutnější výbava, která udrží cenu dole, na té druhé veselé barvy, speciální výbava a karosářské verze, o kterých se na Východě nikomu ani nesnilo. Socialistické automobilky byly plné kontrastů, mezi nimi samozřejmě i Lada, která za valuty nabídla někdy skutečně nevídaná auta.
Pražský dopravní podnik jimi ročně přepraví čtvrt miliardy cestujících a ze všech typů hromadné dopravy v Praze jezdí na nejvíce linkách. Autobusy pravidelně křižují českou metropoli už celé století, ve skutečnosti ale jejich provoz začal ještě mnohem dříve. Prvotní snahy o zavedení autobusů v Praze ale ukončila řada vážných nehod.
