Část života strávili v dětském domově a teď je čeká samostatný život. V Česku je až 5590 mladých dospělých ve věku 18 až 26 let, kteří v nedávné době dětský domov opustili nebo je to brzy čeká. Ukazuje to analýza projektu Neviditelní. Aktuálně.cz přináší v ich-formě svědectví pěti žen, které se snaží osamostatnit a přechod z dětského domova zvládnout.
V dílně v Papírenské ulici nedaleko čističky v Praze 6 se rodí něco přelomového. Vědci společně s designéry vynalezli způsob, jak ve stavebnictví využít houby, lépe řečeno jejich mycelium. Materiál budoucnosti vzniká z vláken lesklokorky lesklé, která ve vlhkém prostředí pojídá odpadní piliny a formuje se do daného tvaru. Designéři tak už dokázali vyrobit nábytek, teď v hale zkouší první dům.
Cesta Romana Kouckého k architektuře byla jiná, než je obvyklé. Dostal se k ní přes truhlářské řemeslo. Dnes v 65 letech vede vlastní ateliér, je autorem několika územních plánů a k tomu zvládá učit. Se svými stavbami, jako je most v Ústí nad Labem nebo ten trojský v Praze, byl v nominaci na Architekta roku už před dvěma lety, laureátem se ale nestal. Letos je ve výběru se čtyřmi rivaly.
Ještě než koupil činžovní dům v Praze, požádal architekty, aby mu pomohli s výběrem. Když se pak objevila nemovitost na Břevnově, i díky nim věděl, že už lepší nenajde. "Potkávala se tu skvělá lokalita, solidní stavba s dochovanými historickými prvky a báječnými výhledy," popisuje jeden z architektů dům ve Šlikově ulici, který s investorem proměnili v krásné bydlení pro všechny generace.
Na zámcích nepatřil Jiří Holub k disciplinovaným dětem. Do sedmi let ho vyhodili snad z každé prohlídky, a tak je trochu paradox, že se z něj později stal průvodce a kastelán. "První zámek, který mě bavil, byla Červená Lhota. Prohlídka tam trvala asi jedenáct minut, takže to šlo přežít," směje se veselý správce hradu a zámku Frýdlant, který se stará už o v pořadí šesté historické sídlo.
Přestože je součástí obce, jako by byl skrytý před okolním světem. Černý dům ve Vraném nad Vltavou si majitel nechal postavit na kraji uliční zástavby s přáním, aby zapadl do okolí, ale zároveň se od něj i distancoval. Architekti z 0,5 Studia navrhli dům se sedlovou střechou, kde všechny pokoje vyhlížejí do zahrady, přímo na hladinu nového biotopu.
Erik Houben pracoval 16 let jako právník pro velké firmy a jeho každodenním úkolem bylo dávat lidem výpověď. "Byla to skvěle placená, ale velmi stresující práce. Po nějaké době jsem si uvědomil, že chci být na opačné straně, a to dělat lidem radost," říká Nizozemec, který společně s manželkou Lucií na Kokořínsku zrekonstruoval tři staré roubenky a vytvořili z nich restauraci a penzion Hlučov.
V roce 1948 jim komunisté znárodnili funkční mlýn, a když ho po sametové revoluci dostali zpět, byla z něj ruina. Rodina si se zchátralým areálem na Břeclavsku dlouho nevěděla rady. Aby mohla industriální budova získat nový účel, potřebovala velkou finanční injekci. Podařilo se to až vnukovi původního majitele, který cihlovou stavbu proměnil na bistro, vinárnu a kavárnu v jednom.
Výhoda panelového bytu je v tom, že jde přeprogramovat a změnit ve volný prostor, říkají architekti ze studia RDTH, kteří na přání majitelky proměnili škatulkové dispozice o 74 metrech čtverečních v čisté a moderní bydlení. Jejich úkolem bylo navrhnout rekonstrukci tak, aby nábytek měl jasnou funkci a v bytě nebylo nic navíc.
Svérázný Jan Nepomuk Berwid-Buquoy a jeho rodina končí na zámku Tábor - Měšice. Provoz kulturní památky začal být nad jejich síly. "Není to snadné rozhodnutí. Ale enormní náklady na energii ve výši 2500 eur (62 500 Kč) za čtvrtletí už nejsou dostupné ani pro nás," napsala na sociální sítě jediná dcera zámeckého páru.
Pár z Prahy, který vlastní pozemek v zahrádkářské kolonii nedaleko Vltavy, přišel za architekty se zvláštním zadáním. Starou, rozpadající se chatku chtěli on i ona zbourat a nahradit malou stavbou, v níž se budou celou dobu cítit, jako by byli venku.
Praha 2, jedna z prestižních městských částí hlavního města, nedávno zavedla nová pravidla pro přidělování obecních bytů. Tato změna umožňuje převod nájmu na blízké příbuzné, což je krok, ke kterému zatím žádná jiná městská část v Praze nepřistoupila. První rodinou, která z této změny těžila, byla rodina moderátora Leoše Mareše, píše Deník N.
Na pražské Národní třídě po dvou letech otevírá opravený Máj. Bývalé obchodní centrum se proměnilo v dům zábavy, který nabídne přes 200 her pro děti a teenagery, bary pro rodiče a restauraci s vyhlídkou. Autory extravagantní proměny jsou majitelé, bratři Klánovi, a architekt Milan Mlada z kanceláře AGE project. "Udělali jsme maximum pro to, aby dům nebyl jako šedá myška," říká v rozhovoru.
"Rekordmanem klimatického oteplení jsou na severní polokouli polární oblasti," říká klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Na vině je mimo jiné tání bílého mořského ledu, od kterého se odráží sluneční záření zpět do vesmíru. Jelikož Evropa má k regionu blízko a roli hrají i cirkulační mechanismy, lze i na území Česka naměřit dvakrát rychlejší oteplování než jinde.
Máj Národní v centru Prahy uvnitř připomíná vertikální Matějskou pouť. Ve velké části devítipatrové budovy jsou atrakce v podobě skluzavek, arkádových her, závodních simulátorů i nejdelšího baru ve střední Evropě. "Je to dům, kde se mají lidé bavit. Cílili jsme na všechny, od těch nejmenších dětí až po dospělé. Naším přáním je, aby lidé odcházeli s úsměvem," shodují se majitelé památky.
Postavit si nový dům v chráněné krajinné oblasti chce někdy pevné nervy. Barbora a Petr by mohli vyprávět. Před pěti lety koupili pozemek u Janova nad Nisou v Jizerských horách s tím, že na něm postaví novou chalupu. "Nechtěli jsme žádné moderní monstrum, ale roubenku, která se bude lehce lišit od těch, co už tady jsou. Ale to jsme narazili," říkají.
Anna a Jeff před sedmi lety udělali rozhodnutí, které by mnozí rodiče nazvali bláznovstvím. Opustili velký rodinný dům a přestěhovali se do upraveného školního autobusu. Nejprve se čtyřmi, dnes s pěti dětmi v něm žijí a cestují napříč Amerikou. Pár metrů čtverečních navíc sdílí s dvěma psy a kočkou. "Je to náš splněný sen," líčí pár na svém instagramovém účtu.
Rozvoj Prahy se řídí podle územního plánu z roku 1999. "Tehdy se v Česku vyráběly fabie a lidé poslouchali walkmany," poukazuje na dobu vzniku klíčového dokumentu Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který má na starosti vypracování nové, modernější verze. Po mnoha odkladech a tisících připomínkách stále není hotovo. Na vině je souboj s byrokracií, říká Boháč.
Zveřejněné fotografie interiéru obchodního domu Máj na Národní třídě pobouřily náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka. Na sociální síti X napsal, že je vnitřek kulturní památky "úplně zničený necitlivou přestavbou", za což připisuje vinu především památkářům, kteří podle něj "hrubě podcenili" péči o interiéry významné dominanty Prahy.
Dům U Červené lišky na pražském Staroměstském náměstí se po letech dočkal důstojné proměny. Jeho majitel, firma RSJ Investments, odstranil nevhodné prvky z 90. let, vyzdvihl jeho historii a přizpůsobil interiéry novodobému stylu života.
