Vestavěné skříně z dubové dýhy, parketová podlaha a tmavé tlumené barvy. Nově zrekonstruovaný byt ve funkcionalistickém domě v pražských Holešovicích stále připomíná atmosféru první republiky, ale už se v něm dá moderně bydlet. Architektka Markéta Bromová upravila dispozice, aniž by se z bytu vytratily původní prvky a genius loci.
Když Ladislav Trpák před pár lety představil svůj první obyvatelný posed, byl už český glamping na vzestupu. Lidé zjistili, že díky pronájmu pozemku někde v "divočině" a poměrně malé počáteční investici do minidomku s postelí si mohou o víkendech přijít na snadný přivýdělek. Poptávka a trh se neustále vyvíjí, a tak i nový posed Max je zase o něco větší a komfortnější.
Dříve Sevastopol, dnes Palác Brodway. Dům Na Příkopě, který ve 30. letech minulého století navrhli architekti Bohumír Kozák a Antonín Černý, je na lukrativní adrese a nese status největší funkcionalistické památky v centru Prahy. Vlastnit ho ale nikdo nechce. Stát se ho snaží prodat už od roku 2021 a ani na letošní šestý pokus, kdy šel s cenou o sto milionů korun dolů, ho neudal.
Ceny bytových nemovitostí v Německu loni meziročně klesly o 8,4 procenta, oznámil dnes německý statistický úřad. Je to nejhlubší propad od roku 2000, kam až sahají jeho záznamy, a zároveň jde o první meziroční pokles od roku 2007.
Byl to podnikový dům nedaleké Waltrovky, po revoluci se z něj stal hotel. Dům v pražských Jinonicích, který v době socialismu inženýři ozdobili boletickým panelem, před pandemií koronaviru zrekonstruovala společnost PSN a jeho interiéry proměnila v malometrážní byty se společným zázemím a recepcí. Přestože ho část veřejnosti vnímá jako "ošklivou architekturu", většina bytů je už prodaných.
Běžná rekonstrukce bytu se může změnit v horor. Své o tom ví architektka Markéta Heralecká, která po zkušenosti s nepoctivým řemeslníkem založila projekt Holky v rekonstrukci. Radí v něm ženám, co všechno si mají během rekonstrukce pohlídat, aby nepřišly o mnoho peněz jako ona. Ve videích na Instagramu navíc architektka dává tipy, jak na sebeobranu před typickými průpovídkami řemeslníků.
Ve stínu brdských kopců, kde se krajina ráno skrývá v mlhavém oparu, vyrostl bytový dům. Stojí v části obce Bohutín nazývané Vysoká Pec a nabízí bydlení pro ty, které láká život blízko přírody a zároveň nechtějí řešit údržbu vlastního domu. Apartmány od studia Karnet architekti vznikly proměnou bývalé truhlárny a staré školy, které už dávno dosloužily svému účelu.
Tříčlenná rodina z jižní Moravy si pro svůj nový dům vybrala pozemek v okrajové části menšího města. Půdu u Modrých hor obklopují vinohrady, meruňkové sady a mírně zvlněná krajina s malebnými vesničkami. K tomu, jak má novostavba vypadat, majitelé oslovili architekty ze studia Prodesi/Domesi, kteří rodině navrhli snové bydlení splývající s okolní krajinou.
Jejich revírem je džungle stavebního řízení, jejich tempo je vražedné a jejich protivníci jsou developeři. Pracují ve dne v noci s úkolem zabránit nové výstavbě. Parafrází sloganu německého krimi seriálu Kobra 11 se dají poměrně přesně popsat odpůrci nové výstavby v českých městech.
Turisté, kteří rádi zabloudí i do odlehlejších koutů Česka, budou mít v divočině nová útočiště. České lesy a firma Via Czechia pro ně v následujících letech vybudují až 150 nových míst, kde se bude dát schovat před deštěm nebo složit hlavu na noc. Některé útulny se sedlovou střechou by mohly dostat podobu, kterou navrhlo studio Landa Ruhmkorf Landscape Architekti. Prvních 20 by mělo stát už letos.
Pokud lidé nebudou v permanentním stresu, jak uplatí hypotéku, permanentku na dopravu nebo vzdělání pro své děti, mohou se zabývat i nadstavbou v podobě ekologického chování.
Vinohradský domov Karla Čapka a místo, kde se scházeli slavní pátečníci, se promění v muzeum podobné vile Tugendhat. Praha 10 chce do léta dokončit projekt, v němž část vinohradského dvojdomu z pera architekta Ladislava Machoně navrhuje citlivě zrekonstruovat a přizpůsobit spisovatelově stylu života za první republiky.
Byť je uvnitř zdobná a orientální, o synagogu v Čáslavi Kutnohorští dlouhé roky nezavadili. Modlitebna ve stylu maurské secese z pera architekta Wilhelma Stiassného jako by se po druhé světové válce vytratila z ikon náboženských staveb i mentální mapy místních lidí. Dostat ji tam zpátky se podařilo až mecenáši Martinu Lieblovi, který si synagogu na 25 let pronajal, opravil ji a otevřel lidem.
Měl to být hit, který nahradí panelový byt o velikosti 3+1. Montovaný domek, který v roce 1959 navrhl slavný architekt Karel Hubáček, ale nakonec úspěšný nebyl, lidé technologii nevěřili. "Nenašel se nikdo, kdo by patent převzal a dům začal nabízet, a tak zůstalo jen u prototypu," říká šéf libereckého muzea Jiří Křížek o skromné kostce z panelů, do níž se Hubáček po neúspěchu nastěhoval s rodinou.
Kde jiní cítí mezi plísní, rozbořeným zdivem a shnilými trámy jen marnost, vidí několik městských svérázů příležitost. Aktuálně.cz dlouhodobě přináší příběhy nadšenců, kteří opustili dosavadní způsob života, sebrali rodinu a rozhodli se znovu vybudovat rozbořený statek, usedlost nebo dokonce zámek. Podívejte se na nejzajímavější výzvy.
Je to jedna z mála vzpomínek na industriální Prahu. Budova s tabulkovými okny, která byla v minulém století součástí slavného závodu Českomoravská-Kolben-Daněk ve Vysočanech, dlouhá léta chátrala a památkáři ztráceli naději, že se ji ještě podaří zachránit. Teď má továrna odhalený skelet a pod dohledem architektů Masák & Partner se mění na bytový dům s industriální atmosférou.
Stále více lidí opouští starý způsob života a hledá štěstí a klid na menším prostoru, než na jaký byli dosud zvyklí. Řeč je o takzvaných tiny housech, maringotkách nebo přestavěných autobusech. Podívejte se na inspirující proměny, které vedle rodinných domů působí jako krabičky od sirek.
Nový trend, který se bude týkat hlavně mladé generace. Umělecká natěračka Klára Pětovská pomocí barev předělává bytové kuchyně, koupelny a další prostory. “Určitě jde o ekologičtější variantu. Když si lidé navíc zvolí tuto cestu, utratí zhruba pětinu až třetinu prostředků, než kdyby si koupili novou kuchyň v hobby marketu,” říká.
Poslední týden mohou architekti a designéři přihlašovat své práce do soutěže Interiéru roku. Projekty za rok 2023 porota posoudí a vybere vítěze, které v květnu vyhlásí v pražském DOXu. Podle ředitele Petra Tschakerta se od založení soutěže v roce 2015 leccos změnilo. Design přestal být výsadou bohatých a propsal se i tam, kde do něj dříve nikdo nechtěl investovat.
Skoro čtyři pětiny ukrajinských uprchlíků v Česku mají práci a náklady na bydlení hradí celé samostatně. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v Česku je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Za největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny.
