Jennifer Patricia měla k lodím odjakživa blízko. Vášeň pro kormidlo ji v dětství předal otec. Když se tedy jako samoživitelka s dvěma dětmi rozhodovala, jestli si má koupit byt a splácet hypotéku do důchodu, sáhla raději po levnější variantě a za půjčené peníze si nechala navrhnout loď. Dům na vodě je přesně podle jejích představ a je nejdelší z lodí na Grand Union Canal ve Velké Británii.
Jakub a Štěpán spolu žijí na pražských Vinohradech v pronajatém bytě, který jim po letech připadal lehce zanedbaný, a tak se ho rozhodli předělat. Vyhovovaly jim dispozice i secesní prvky, co jim v bytě chybělo, byla osobitost a odraz jejich vkusu. Začali tím, že oškrábali stěny, přidali barvy a nábytek se vzpomínkami na staré časy doplnili o designové kousky.
Ceny realit v Česku v posledních měsících klesaly. Stále se ale lidé s průměrnými příjmy musí kvůli bydlení zadlužit na celý produktivní život. Za cenu malého staršího bytu na pražské periferii by si přitom mohli pořídit prostorný apartmán v přímořském letovisku, a to nejenom v bývalém východním bloku.
Novou vilu nedaleko Prahy by mohl rodině leckdo závidět. Stojí na pozemku o čtyřech tisících metrech čtverečních, má interiér z přírodních materiálů a prosklené stěny, které podobně jako membrána rozdělují venkovní svět a to, co je uvnitř, aniž by vytvářely jasné bariéry. "Prostor nerušeně plyne z interiéru do exteriéru, protože jak víme, bydlení nekončí doma," říkají autoři vily.
Byty zkolaudované k trvalému bydlení nelze podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka využívat pro krátkodobé ubytovací služby. Považuje to za obcházení stavebního zákona. Majitelé by takové byty měli nechat rekolaudovat. Ombudsman se zabýval stížností obyvatele domu, kterému vadilo, že sousední byty určené k trvalému bydlení využívají krátkodobě rekreanti.
Architektonickou soutěž na výstavbu domu na konci Revoluční ulice v centru Prahy vyhrálo pařížské Studio Muoto a PEER z Brna. Dvě studia přišla s návrhem levitujícího domu s pasáží, která podle poroty přinese společenské vyžití a lepší prostupnost v místě. Investor bude před povolovacím procesem diskutovat se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu.
Vestavěné skříně z dubové dýhy, parketová podlaha a tmavé tlumené barvy. Nově zrekonstruovaný byt ve funkcionalistickém domě v pražských Holešovicích stále připomíná atmosféru první republiky, ale už se v něm dá moderně bydlet. Architektka Markéta Bromová upravila dispozice, aniž by se z bytu vytratily původní prvky a genius loci.
Když Ladislav Trpák před pár lety představil svůj první obyvatelný posed, byl už český glamping na vzestupu. Lidé zjistili, že díky pronájmu pozemku někde v "divočině" a poměrně malé počáteční investici do minidomku s postelí si mohou o víkendech přijít na snadný přivýdělek. Poptávka a trh se neustále vyvíjí, a tak i nový posed Max je zase o něco větší a komfortnější.
Dříve Sevastopol, dnes Palác Brodway. Dům Na Příkopě, který ve 30. letech minulého století navrhli architekti Bohumír Kozák a Antonín Černý, je na lukrativní adrese a nese status největší funkcionalistické památky v centru Prahy. Vlastnit ho ale nikdo nechce. Stát se ho snaží prodat už od roku 2021 a ani na letošní šestý pokus, kdy šel s cenou o sto milionů korun dolů, ho neudal.
Ceny bytových nemovitostí v Německu loni meziročně klesly o 8,4 procenta, oznámil dnes německý statistický úřad. Je to nejhlubší propad od roku 2000, kam až sahají jeho záznamy, a zároveň jde o první meziroční pokles od roku 2007.
Byl to podnikový dům nedaleké Waltrovky, po revoluci se z něj stal hotel. Dům v pražských Jinonicích, který v době socialismu inženýři ozdobili boletickým panelem, před pandemií koronaviru zrekonstruovala společnost PSN a jeho interiéry proměnila v malometrážní byty se společným zázemím a recepcí. Přestože ho část veřejnosti vnímá jako "ošklivou architekturu", většina bytů je už prodaných.
Běžná rekonstrukce bytu se může změnit v horor. Své o tom ví architektka Markéta Heralecká, která po zkušenosti s nepoctivým řemeslníkem založila projekt Holky v rekonstrukci. Radí v něm ženám, co všechno si mají během rekonstrukce pohlídat, aby nepřišly o mnoho peněz jako ona. Ve videích na Instagramu navíc architektka dává tipy, jak na sebeobranu před typickými průpovídkami řemeslníků.
Ve stínu brdských kopců, kde se krajina ráno skrývá v mlhavém oparu, vyrostl bytový dům. Stojí v části obce Bohutín nazývané Vysoká Pec a nabízí bydlení pro ty, které láká život blízko přírody a zároveň nechtějí řešit údržbu vlastního domu. Apartmány od studia Karnet architekti vznikly proměnou bývalé truhlárny a staré školy, které už dávno dosloužily svému účelu.
Tříčlenná rodina z jižní Moravy si pro svůj nový dům vybrala pozemek v okrajové části menšího města. Půdu u Modrých hor obklopují vinohrady, meruňkové sady a mírně zvlněná krajina s malebnými vesničkami. K tomu, jak má novostavba vypadat, majitelé oslovili architekty ze studia Prodesi/Domesi, kteří rodině navrhli snové bydlení splývající s okolní krajinou.
Jejich revírem je džungle stavebního řízení, jejich tempo je vražedné a jejich protivníci jsou developeři. Pracují ve dne v noci s úkolem zabránit nové výstavbě. Parafrází sloganu německého krimi seriálu Kobra 11 se dají poměrně přesně popsat odpůrci nové výstavby v českých městech.
Turisté, kteří rádi zabloudí i do odlehlejších koutů Česka, budou mít v divočině nová útočiště. České lesy a firma Via Czechia pro ně v následujících letech vybudují až 150 nových míst, kde se bude dát schovat před deštěm nebo složit hlavu na noc. Některé útulny se sedlovou střechou by mohly dostat podobu, kterou navrhlo studio Landa Ruhmkorf Landscape Architekti. Prvních 20 by mělo stát už letos.
Pokud lidé nebudou v permanentním stresu, jak uplatí hypotéku, permanentku na dopravu nebo vzdělání pro své děti, mohou se zabývat i nadstavbou v podobě ekologického chování.
Vinohradský domov Karla Čapka a místo, kde se scházeli slavní pátečníci, se promění v muzeum podobné vile Tugendhat. Praha 10 chce do léta dokončit projekt, v němž část vinohradského dvojdomu z pera architekta Ladislava Machoně navrhuje citlivě zrekonstruovat a přizpůsobit spisovatelově stylu života za první republiky.
Byť je uvnitř zdobná a orientální, o synagogu v Čáslavi Kutnohorští dlouhé roky nezavadili. Modlitebna ve stylu maurské secese z pera architekta Wilhelma Stiassného jako by se po druhé světové válce vytratila z ikon náboženských staveb i mentální mapy místních lidí. Dostat ji tam zpátky se podařilo až mecenáši Martinu Lieblovi, který si synagogu na 25 let pronajal, opravil ji a otevřel lidem.
Měl to být hit, který nahradí panelový byt o velikosti 3+1. Montovaný domek, který v roce 1959 navrhl slavný architekt Karel Hubáček, ale nakonec úspěšný nebyl, lidé technologii nevěřili. "Nenašel se nikdo, kdo by patent převzal a dům začal nabízet, a tak zůstalo jen u prototypu," říká šéf libereckého muzea Jiří Křížek o skromné kostce z panelů, do níž se Hubáček po neúspěchu nastěhoval s rodinou.
