Rodinná vila v Trněném Újezdě vyniká působivou kombinací venkovské estetiky s moderními prvky a materiály. Základní tvary jsou tradiční, ale vzhled a provedení má nadčasový styl. Tento kontrast umocňuje použití neobvyklých povrchů, jako jsou keramické obklady v parketovém vzoru nebo fasády a střechy pokryté umělým trávníkem a hliníkovou konstrukcí v bílé barvě.
Hornický dvojdomek stojí v Brdech od první republiky a byl součástí tamní kolonie, která historicky pracovala v dolech na těžbu olověných a zinkových rud. S ukončením důlní činnosti na Příbramsku se většina těchto staveb proměnila na rekreační chaty, včetně dvojdomu v Podlesí. Polovinu z něj dnes mají potomci původních majitelů, druhou si koupil Jakub s rodinou a proměnil ji v útulné bydlení.
Léto je za námi, ať žije léto - a plánování příští dovolené. Co takhle strávit další volno trochu jinak? V nabídce je bydlení v korunách stromů, na plovoucím pontonu nebo dokonce pod alpskými nebesy. Ubytovací platformy nabízejí atypické domy napříč kontinenty. Podívejte se na zajímavá místa, kde můžete na svých cestách složit hlavu.
Jediné kliknutí na aukčním webu S-dražby může člověka stát šest tisíc korun. Její provozovatel požaduje peníze za pouhou registraci i za informace, které jsou volně dostupné. Klienti se přitom o ceně dozvídají až z e-mailů, ve kterých jim firma vyhrožuje. Dřívější majitel společnost přepsal podle zjištění Aktuálně.cz na ženu ze Seychel, která dříve "zázračně" vydělala čtyři miliardy za jediný rok.
Soukromý ostrov s domkem, který je přístupný pouze lodí nebo letadlem, se objevil na trhu za 1,5 milionu dolarů. Tato oáza se vynořuje z řeky sv. Vavřince v Alexandria Bay v USA. Nachází se na hranici s Kanadou v regionu Thousand Islands v severním New Yorku. Podívejte se, jak bydlení v přepočtu za téměř 35 milionů korun vypadá.
Německý pár Nick a Yas našli recept na to, jak spokojeně žít a zároveň ušetřit. Před pár lety si koupili dodávku a vyrazili s ní do Austrálie, kde v domečku na čtyřech kolech strávili tři roky. Když se vrátili zpět do své rodné země, rozhodli se, že si místo drahého pronájmu bytu zaplatí nový vůz. Znovu ho přestavěli na malé bydlení a dnes v něm spokojeně žijí.
Rodina si ještě před pandemií koronaviru koupila pozemek v Řevnicích u Prahy. Protože je ale v záplavové oblasti u řeky Berounky, přála si na něm postavit takový dům, který by nezasáhla ani stoletá voda. Architekti ze studia 0,5 a firma Chytrý dům, kteří na zadání spolupracovali, se rozhodli stavbu navrhnout podobně jako most. Obytnou část tak nesou dvě betonové podstavy.
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.
Před šesti lety byl památkově chráněný statek v Drastech u Prahy vhodný leda tak ke zbourání. Zchátralý hospodářský dvůr, kde bylo jen bahno, černá skládka a dvě kočky, proměnily bosé karmelitky během let plných potu a dřiny k nepoznání. Tam, kde dřív byly ruiny, je dnes fungující klášter. S rekonstrukcí sice sestrám pomáhali architekti i stavební firma, hodně úprav ale chtěly zvládnout svépomocí.
Jak se architektům daří zapojovat moderní stavby do staré zástavby a lze proměny starých budov dělat více udržitelně? Odpovědi na otázky přinese letošní ročník festivalu Den architektury, který o víkendu otevře desítky budov na 120 místech po celé republice. Kromě starých klenotů se veřejnosti otevřou i běžně nepřístupné moderní prostory, jako je sídlo popelářů nebo bytový dům u pražské Stromovky.
Vladimíra Ilavská si na mateřské potřebovala zaměstnat hlavu, a kdykoli uspala dítě, zvažovala, co by mohla dělat. Vykonávat své původní zaměstnání z domova nemohla - ale o to snazší bylo rozhodnutí, vymyslet si něco svého. "Pálilo mě, že jsem na Slovensku nemohla sehnat zahraniční vintage nábytek. A tak vznikl nápad na založení značky Lavish," říká o firmě, která má teď pobočku i v Praze.
"Mladá generace stále touží bydlet ve vlastním. Je to něco, co se dědí v rodině. Pokud rodiče bydleli ve vlastním, touží po tom i jejich děti," říká sociolog Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle něj starší generace vnímá bydlení v nájmu jako určitou formu neúspěchu.
Na koupi třípokojového bytu v novostavbě je v Praze třeba 14,6 roční mzdy. Stejně velký byt ve starší zástavbě je možné koupit v hlavním městě za 12,1 roční mzdy. Praha je tak nejméně dostupnou metropolí v Evropě, co se vlastnického bydlení týče.
Už nějakou dobu, ale ne zas tak dlouhou, bydlí Pavel Podruh se svou rodinou v domě, který je nezávislý na externích zdrojích energie, tepla a vody. Vše, co potřebují k chodu domácnosti, jsou si pomocí chytrých technologií schopní vyrobit sami. Pohled do jejich fungování a filozofie udržitelného života nabízí teď nová kniha Český soběstačný dům, kterou majitel sepsal a vydal letos v létě.
Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů domácnosti. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních výdělků, v Brně pak za sedm. Vyplývá to z dat ministerstva pro místní rozvoj.
Jako "báječná léta se psem" popisuje Petr Burian život v Hradčanech na Prostějovsku, kde v roce 2019 s manželkou koupili zchátralý mlýn, v němž krátce nato začali bydlet. "Ale psy už máme dva," opravuje ho Petra, protože kromě feny Máši mají teď nově také vlkodava Cipíska. Čtyřčlenná rodina, která se do vsi přestěhovala z Brna, prý nezná nudu, spravuje své hospodářství a buduje muzeum veteránů.
Je to deset let, co lidé sledovali poslední osobní vlak, který zastavil na nádraží v pražském Bubenči. Historická stanice z poloviny 19. století už podle Správy železnic definitivně pozbyla svého účelu a byla odsouzená k demolici. Chátrající budovy se ale ujala Praha 6. Pustila se do oprav a vyhlásila výběrové řízení na nového provozovatele, který ji teď v novém hávu otevírá veřejnosti.
Netradiční domy představují fascinující odvětví architektury, které se vymyká konvenčním představám o bydlení. Od futuristického komplexu Habitat 67 v Montrealu přes organické tvary Shell House v Japonsku až po surrealistický Dům z plechovek od piva v Houstonu - netradiční domy inspirují svou originalitou a inovativním přístupem k designu.
Na východě od centra Plzně ve čtvrti Lobzy se jeden z dlouhých řadových domů z období socialismu změnil v moderní bydlení s nebeským interiérem. Při pohledu z ulice se od ostatních liší hlavně bílou omítkou, očištěným tvarem a vstupem s prosklenými dveřmi, jeho půdorys ale zůstal stejný. Ukazuje, jaký potenciál v sobě skrývají plzeňské atriové domky budované v 70. letech minulého století.
Sprcha a nábytek, který je nutný k přežití, jinak jen holé betonové stěny. Pobýt v opraveném bunkru v bratislavské Petržalce je zážitek, na nějž člověk jen tak nezapomene. O místo přitom dlouho nikdo neměl zájem, lidé si neuměli představit jak by staré opevnění mohli využít. V roce 2017 ho nakonec odkoupili architekti a během sedmi let proměnili v zážitkové bydlení.
