Už nějakou dobu, ale ne zas tak dlouhou, bydlí Pavel Podruh se svou rodinou v domě, který je nezávislý na externích zdrojích energie, tepla a vody. Vše, co potřebují k chodu domácnosti, jsou si pomocí chytrých technologií schopní vyrobit sami. Pohled do jejich fungování a filozofie udržitelného života nabízí teď nová kniha Český soběstačný dům, kterou majitel sepsal a vydal letos v létě.
Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů domácnosti. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních výdělků, v Brně pak za sedm. Vyplývá to z dat ministerstva pro místní rozvoj.
Jako "báječná léta se psem" popisuje Petr Burian život v Hradčanech na Prostějovsku, kde v roce 2019 s manželkou koupili zchátralý mlýn, v němž krátce nato začali bydlet. "Ale psy už máme dva," opravuje ho Petra, protože kromě feny Máši mají teď nově také vlkodava Cipíska. Čtyřčlenná rodina, která se do vsi přestěhovala z Brna, prý nezná nudu, spravuje své hospodářství a buduje muzeum veteránů.
Je to deset let, co lidé sledovali poslední osobní vlak, který zastavil na nádraží v pražském Bubenči. Historická stanice z poloviny 19. století už podle Správy železnic definitivně pozbyla svého účelu a byla odsouzená k demolici. Chátrající budovy se ale ujala Praha 6. Pustila se do oprav a vyhlásila výběrové řízení na nového provozovatele, který ji teď v novém hávu otevírá veřejnosti.
Netradiční domy představují fascinující odvětví architektury, které se vymyká konvenčním představám o bydlení. Od futuristického komplexu Habitat 67 v Montrealu přes organické tvary Shell House v Japonsku až po surrealistický Dům z plechovek od piva v Houstonu - netradiční domy inspirují svou originalitou a inovativním přístupem k designu.
Na východě od centra Plzně ve čtvrti Lobzy se jeden z dlouhých řadových domů z období socialismu změnil v moderní bydlení s nebeským interiérem. Při pohledu z ulice se od ostatních liší hlavně bílou omítkou, očištěným tvarem a vstupem s prosklenými dveřmi, jeho půdorys ale zůstal stejný. Ukazuje, jaký potenciál v sobě skrývají plzeňské atriové domky budované v 70. letech minulého století.
Sprcha a nábytek, který je nutný k přežití, jinak jen holé betonové stěny. Pobýt v opraveném bunkru v bratislavské Petržalce je zážitek, na nějž člověk jen tak nezapomene. O místo přitom dlouho nikdo neměl zájem, lidé si neuměli představit jak by staré opevnění mohli využít. V roce 2017 ho nakonec odkoupili architekti a během sedmi let proměnili v zážitkové bydlení.
Část života strávili v dětském domově a teď je čeká samostatný život. V Česku je až 5590 mladých dospělých ve věku 18 až 26 let, kteří v nedávné době dětský domov opustili nebo je to brzy čeká. Ukazuje to analýza projektu Neviditelní. Aktuálně.cz přináší v ich-formě svědectví pěti žen, které se snaží osamostatnit a přechod z dětského domova zvládnout.
V dílně v Papírenské ulici nedaleko čističky v Praze 6 se rodí něco přelomového. Vědci společně s designéry vynalezli způsob, jak ve stavebnictví využít houby, lépe řečeno jejich mycelium. Materiál budoucnosti vzniká z vláken lesklokorky lesklé, která ve vlhkém prostředí pojídá odpadní piliny a formuje se do daného tvaru. Designéři tak už dokázali vyrobit nábytek, teď v hale zkouší první dům.
Cesta Romana Kouckého k architektuře byla jiná, než je obvyklé. Dostal se k ní přes truhlářské řemeslo. Dnes v 65 letech vede vlastní ateliér, je autorem několika územních plánů a k tomu zvládá učit. Se svými stavbami, jako je most v Ústí nad Labem nebo ten trojský v Praze, byl v nominaci na Architekta roku už před dvěma lety, laureátem se ale nestal. Letos je ve výběru se čtyřmi rivaly.
Ještě než koupil činžovní dům v Praze, požádal architekty, aby mu pomohli s výběrem. Když se pak objevila nemovitost na Břevnově, i díky nim věděl, že už lepší nenajde. "Potkávala se tu skvělá lokalita, solidní stavba s dochovanými historickými prvky a báječnými výhledy," popisuje jeden z architektů dům ve Šlikově ulici, který s investorem proměnili v krásné bydlení pro všechny generace.
Na zámcích nepatřil Jiří Holub k disciplinovaným dětem. Do sedmi let ho vyhodili snad z každé prohlídky, a tak je trochu paradox, že se z něj později stal průvodce a kastelán. "První zámek, který mě bavil, byla Červená Lhota. Prohlídka tam trvala asi jedenáct minut, takže to šlo přežít," směje se veselý správce hradu a zámku Frýdlant, který se stará už o v pořadí šesté historické sídlo.
Přestože je součástí obce, jako by byl skrytý před okolním světem. Černý dům ve Vraném nad Vltavou si majitel nechal postavit na kraji uliční zástavby s přáním, aby zapadl do okolí, ale zároveň se od něj i distancoval. Architekti z 0,5 Studia navrhli dům se sedlovou střechou, kde všechny pokoje vyhlížejí do zahrady, přímo na hladinu nového biotopu.
Erik Houben pracoval 16 let jako právník pro velké firmy a jeho každodenním úkolem bylo dávat lidem výpověď. "Byla to skvěle placená, ale velmi stresující práce. Po nějaké době jsem si uvědomil, že chci být na opačné straně, a to dělat lidem radost," říká Nizozemec, který společně s manželkou Lucií na Kokořínsku zrekonstruoval tři staré roubenky a vytvořili z nich restauraci a penzion Hlučov.
V roce 1948 jim komunisté znárodnili funkční mlýn, a když ho po sametové revoluci dostali zpět, byla z něj ruina. Rodina si se zchátralým areálem na Břeclavsku dlouho nevěděla rady. Aby mohla industriální budova získat nový účel, potřebovala velkou finanční injekci. Podařilo se to až vnukovi původního majitele, který cihlovou stavbu proměnil na bistro, vinárnu a kavárnu v jednom.
Výhoda panelového bytu je v tom, že jde přeprogramovat a změnit ve volný prostor, říkají architekti ze studia RDTH, kteří na přání majitelky proměnili škatulkové dispozice o 74 metrech čtverečních v čisté a moderní bydlení. Jejich úkolem bylo navrhnout rekonstrukci tak, aby nábytek měl jasnou funkci a v bytě nebylo nic navíc.
Svérázný Jan Nepomuk Berwid-Buquoy a jeho rodina končí na zámku Tábor - Měšice. Provoz kulturní památky začal být nad jejich síly. "Není to snadné rozhodnutí. Ale enormní náklady na energii ve výši 2500 eur (62 500 Kč) za čtvrtletí už nejsou dostupné ani pro nás," napsala na sociální sítě jediná dcera zámeckého páru.
Pár z Prahy, který vlastní pozemek v zahrádkářské kolonii nedaleko Vltavy, přišel za architekty se zvláštním zadáním. Starou, rozpadající se chatku chtěli on i ona zbourat a nahradit malou stavbou, v níž se budou celou dobu cítit, jako by byli venku.
Praha 2, jedna z prestižních městských částí hlavního města, nedávno zavedla nová pravidla pro přidělování obecních bytů. Tato změna umožňuje převod nájmu na blízké příbuzné, což je krok, ke kterému zatím žádná jiná městská část v Praze nepřistoupila. První rodinou, která z této změny těžila, byla rodina moderátora Leoše Mareše, píše Deník N.
Na pražské Národní třídě po dvou letech otevírá opravený Máj. Bývalé obchodní centrum se proměnilo v dům zábavy, který nabídne přes 200 her pro děti a teenagery, bary pro rodiče a restauraci s vyhlídkou. Autory extravagantní proměny jsou majitelé, bratři Klánovi, a architekt Milan Mlada z kanceláře AGE project. "Udělali jsme maximum pro to, aby dům nebyl jako šedá myška," říká v rozhovoru.
