Jak vypadá přátelské město pro život a která ze světových metropolí se mu nejvíce blíží? Nejen na tyto otázky odpovídá autor knihy Soft city – (Pří)jemné město David Sim. Osmapadesátiletý žák dánského architekta Jana Gehla se v rozhovoru zamýšlí nad tím, jak v postsocialistickém městě zmírnit strach ze změny i v čem je Praha číslo jedna.
Pražskou čtvrť Žižkov stát v 70. letech minulého století vnímal jako jedno z míst, které čeká kompletní obnova. Domy postavené podnikateli a továrníky měla nahradit radiála a paneláky z koncepce ateliéru SIAL, který si pro podporu svých vizí najal fotografa Pavla Štechu. Jeho vizuální výpověď o neutěšeném stavu tehdejších budov a nuzných sociálních poměrech měla ale opačný účinek.
Filip vyrostl v Praze, když ale vstoupil k dominikánům, odešel do Olomouce, kde strávil první rok svého noviciátu. Dalších šest let pobýval studijně ve Francii a po návratu do rodného města začal žít v klášteře na Starém Městě. "Už to bude pomalu jedenáct let. Celou tu dobu, co jsem v řádu, žiju v komunitním bydlení, protože to je důležitá součást našeho řeholního života," popisuje.
Nově postavená chalupa Milada nabízí možnost užít si zimní atmosféru na svazích Horní Malé Úpy. Dům, který vznikl na kraji lokality zvané Nové domky v srdci Krkonoš, navazuje na roztroušenou zástavbu tradičních i nových chalup v okolí. Její majitelé ji ve spolupráci s architekty ADR navrhli pro krátkodobé pronájmy a do svého přehledu si ji vybrala i populární platforma Amazing Places.
"Co si budeme povídat, moc se nám sem nechtělo," popisují Marek a Martina své stěhování z pronájmu v širším centru Prahy do vlastnického bytu ve Vysočanech. "Jenže nám postupně zvyšovali nájem až na dvojnásobek, což nás donutilo poohlédnout se jinde," vypráví v knize Domy, byty, lidi, která reaguje na krizi bydlení prostřednictvím několika příběhů z pražských domácností.
Hřiště Čertovo břemeno, které je součástí Jistebnické vrchoviny na území zvaném Česká Sibiř, charakterizuje členitý golfový terén a zajímavá architektura. Svůj rukopis v něm zanechal Stanislav Fiala, který pro areál realizoval klubovnu a rodinné letní sídlo. Teď na jeho práci navázalo studio A1Architects. Pro investory navrhlo saunu v podobě kupky sena.
Jak žijí lidé v Praze a co je na současné situaci nejvíce trápí, ukáže nová kniha z nakladatelství Institutu plánování a rozvoje hlavního města, která vyjde v prosinci. Atraktivní publikace nazvaná Domy, byty, lidi se na krizi bydlení dívá skrz příběhy několika lidí, ukazuje jejich domovy a popisuje cestu k zakotvení ve městě. Autory jsou kurátor CAMPu Eugen Liška a fotograf Vojtěch Veškrna.
Michal Šimánek pracoval v rodinné firmě na dřevovýrobu, která jako jedna z mnoha podniků sídlila ve zchátralém areálu bývalého těžebního dolu s betonovou věží Rudolfka na samém okraji brdských lesů. Historická havířská stavba byla tehdy v katastrofálním stavu, a protože se nikdo neměl k opravě, Šimánkovi ji koupili a proměnili na penzion. Místo dnes láká na osly, velbloudy i věž z 50. let.
"Stála jsem na stráni, hleděla dolů do díry a říkala si, kde by se tady dal postavit dům?" vzpomíná na první dojmy z pozemku v Lochovicích Katka Dederová. S partnerem Pavlem Šturmou se nakonec rozhodli "rokli", o kterou dlouho nikdo nestál, koupit a postavili nad ní dřevěný dům na sloupech. "Pozemek jsme chtěli hlavně kvůli zahradě, která byla členitá, nebylo to žádné pole," shodují se.
Českou cenu za architekturu 2024 dostal Koncertní sál v Karlových Varech od studia Petr Hájek ARCHITEKTI. Konstrukce, která váží asi 150 tun a umí se měnit jako transformer, loni vyrostla v neorenesanční budově bývalých Císařských lázní. Jednotlivé části konstrukce řemeslníci dovnitř nedostali dveřmi, ale střechou. Ty pak uvnitř skládali jako stavebnici Merkur.
Luxusní ekologický dům ve švýcarském Dietikonu má mnoho zvláštností. Tou hlavní ale je, že je pod zemí a připomíná bunkr. Vrstva hlíny a trávy má svůj účel, obydlí chrání před horkem i chladem, čímž snižuje emise oxidu uhličitého a ještě ke všemu dodává domu zajímavý vzhled. Dům z roku 1993 se může pochlubit nadčasovým designem, nabízí 261 m² obytné plochy a pěknou zahradu.
Moderní dům, který si nechala postavit mladá americká rodina, stojí na místě bývalého loviště domorodých indiánů a obecní pastvině prvních usedlíků z Velké Británie a Nizozemska. Přestože je luxusní, svými materiály i začleněním do krajiny navazuje na historii oblasti na východním cípu Long Islandu, kterou charakterizovaly rozlehlé pozemky a farmářské domy v anglickém stylu.
Adresu má stejnou 16 let, a tak přesto, že je v centru Prahy v pronájmu, funkcionalistický byt s parketami a členitými okny považuje za svůj domov. "Na začátku, to jsem byl ještě na vysoké škole, nás tu bydlelo pět ve třech pokojích. Postupně si šel každý svou cestou, ale já tu zůstal," říká herec Vladimír Polívka, který dnes v bytě žije s přítelkyní Magdou a dvěma čtyřnohými dětmi.
Chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech. Citát Woodyho Allena platí v posledních pěti letech víc než dřív. Světem otřásly pandemie, skutečné i kulturní války, inflace. Dochází k překreslování zvyklostí, geopolitických map a oblastí vlivu.
Rodinný dům v Šestajovicích, který vznikl v 90. letech v duchu takzvaného podnikatelského baroka, prošel zásadní proměnou. Stavba s typickým zaobleným rizalitem, vzdáleně připomínajícím historické zámečky, si po 20 letech říkala o modernizaci. Majitelé proto oslovili architekty, aby z domu vytvořili prostor, který bude reflektovat jejich potřeby a zároveň respektovat původní charakter budovy.
Na jedné z šumavských plání, kde v zimě vládne nevlídné počasí a silně fouká vítr, stojí nově zrekonstruovaná chata Lipka. Historické stavení s navazující stodolou si majitelé za pomoci architektů nechali proměnit v rodinné rekreační sídlo. Materiálově vychází z původního domu, dominuje mu dřevo, kámen a omítka.
Ceny bytů v okolí stanic pražského metra se za posledních deset let zdvoj- až ztrojnásobily. V centru metropole už přesáhly 200 tisíc korun za metr čtvereční. I na okrajových sídlištích se pohybují kolem 100 tisíc, vyplývá z Metroindexu portálu Hypox.cz, který zkoumá reálné ceny prodaných bytů.
Je to velká věc pro obyvatele dvou čtvrtí, potažmo celou Prahu, myslí si autoři lávky HolKa spojující dva břehy Vltavy a čerství laureáti Národní ceny za architekturu 2024. "Ocenění nás samozřejmě těší. Ale ještě víc jsme rádi, že si stavbu vzali lidé i město za svou," popisují Petr Tej a Marek Blank, kteří cenu v pondělí převzali od poroty v zrekonstruované Nové Spirále na pražském Výstavišti.
Brownfield u říčky Ponávka jižně od centra Brna se v posledních letech mění na novou městskou čtvrť. Česká developerská společnost CTP v ní podle návrhu Studia acht buduje obchody, kanceláře a byty. Tři nové stavby, které působí jako moderní panelové domy s odkazem na brutalistní architekturu, cílí na mladé lidi. Byty o velikosti pokoje společnost pronajímá od 19 tisíc korun měsíčně.
Látalovi jsou sice z Prahy, hodně času ale tráví na chalupě ve Velké Javorské na Českolipsku. Dům, který v pohraniční vesnici koupili před sedmi lety a proměnili ho v kouzelné bydlení, mají jako druhý domov. Během pandemie covidu v něm dokonce prožili dva roky. "Zvažovali jsme, že se sem přestěhujeme natrvalo, ale máme dvě děti. Pořád bychom seděli v autě, protože tady nic není," říká Žofie.
