Majitelé dnes již do detailu vyladěné venkovské stavby měli od začátku jasno: hledali tiché místo v blízkosti přírody. Když v jedné malé vesnici našli právě toto stavení, okamžitě se do něj zamilovali. Díky poloze, rozlehlé zahradě i okolním lesům získali přesně to, co hledali – klid, prostor a soukromí. Cesta k vysněnému bydlení však nebyla snadná. Domek totiž musel projít výraznou rekonstrukcí.
"Ono je to vlastně úžasné tak, jak to je. Nádherné místo. Ostatní, zdá se, není až tak důležité,“ říkal architekt Richard Kilo při první obhlídce, přičemž jeho kolega Matej Honč dodal: "Ano. Pěkné se okouká. Akorát ten dům se nám jaksi otáčí zády." A tak začal příběh rekonstrukce domu z roku 1926 - pod starým ořechem, v obci Plavecký Štvrtok na Slovensku.
Komplex modernistických budov známý jako Pragerovy kostky, který je domovem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) i Centra architektury a městského plánování (CAMP), se dočká zásadní proměny. Po více než padesáti letech od jeho dokončení začne jeho první rozsáhlá rekonstrukce.
Mladý pár se po letech žití v Bratislavě rozhodl vrátit do rodných Piešťan. Pro svou novou životní etapu si vybral bydlení v předělaném areálu Růžového mlýna, kde pro něj architektonické studio Kilo / Honč navrhlo stylový loft. Místo uniformního developerského bytu tak partneři získali originální domov, kde prim hraje výška, světlo a otevřenost.
Rekonstrukce průmyslových budov obvykle nebývá tématem, které by přitahovalo pozornost. Výsledkem většinou bývá funkční objekt, u kterého hrají hlavní roli nízké náklady a rychlá realizace. V Paskově se ale architektům podařilo najít cestu, jak skloubit požadavky průmyslu s principy udržitelnosti – bez přehnaných gest nebo experimentů.
Národní třída v Praze má zpět svůj architektonický klenot. Po náročné rekonstrukci se znovu otevřel veřejnosti Palác Dunaj – noblesní konstruktivistická stavba z 30. let minulého století, která nyní spojuje kouzlo první republiky s technologiemi 21. století. A nejen to – vrací tomuto místu jeho historickou důstojnost a nabízí špičkové kanceláře i prostor pro společnost.
V srdci Savojska vznikl apartmán, který se staví proti všem očekáváním spojeným s rekreační architekturou. Projekt není jen o proměně starého v nové, ale ukázkou, že někdy je dobré vystoupit z řady a vytvořit něco nečekaného. Pověšené paroží, chlupaté koberce nebo nudný komunistický nábytek tady rozhodně nehledejte.
“Bylo mi pětadvacet a bezhlavě jsem se zamilovala,” vypráví Dita Křížová alias Holka od Berounky. Měsíc před začátkem covidové pandemie se z Moravy přestěhovala do Prahy: za novým vztahem a posléze i pozemkem s chatičkou kdesi mezi křivoklátskými lukami a lesy, který se rozhodla koupit a zvelebit. “Nic však nešlo podle plánu,” přiznává Dita s tím, že růžové brýle brzy vyměnila za cement a nářadí.
Na první pohled nenápadná budova na spodní straně Masarykova náměstí v Jihlavě. Ve chvíli, kdy vstoupíte dovnitř, však pochopíte, že stojíte na prahu výjimečného architektonického počinu. Stříbrný dům je nejen cennou památkou, ale také inspirativním prostorem. Propojuje totiž více než sedm století historie do jednoho soudobého příběhu.
Městská firma Prague City Tourism, která má v hlavním městě na starosti cestovní ruch, si nechala jako součást letošní marketingové kampaně vytvořit digitální hru Playing Prague. Hráči v ní budují pražské dominanty a seznamují se s osobnostmi spojenými s historií Prahy. Novináře o tom informovala mluvčí firmy Klára Janderová.
Na jihovýchodním svahu pražského Barrandova, kde kličkujete mezi elegantními vilami, stojí dům, kterému se říkávalo Indiánská loď. Před sedmi lety se vila znovuzrodila, a to díky citlivé rekonstrukci spojující minulost, přítomnost i budoucnost. A není divu, že její tvary evokující trup velké dřevěné lodi plující krajinou i po téměř devadesáti letech dokážou okouzlit každého, kdo projde kolem.
Prostor před Průmyslovým palácem čeká zásadní proměna. Architektonické studio Perspektiv odhalilo návrh revitalizace a vypadá to, že Výstaviště Praha a jeho okolí do budoucna nabídne nejen krásu a historický odkaz, ale i komfort, funkčnost a udržitelnost v souladu s potřebami dnešní doby.
Sevřený mezi lesy stojí na břehu stejnojmenného rybníka hotel Medlov. Unikátní stavba je kronikou české architektury i kultury. Původní tábor pro slečny z lepších rodin se stal oblíbeným místem rekreace hvězd stříbrného plátna 30. let, sportovců a později odborářů. Přežil všechny režimy a působí, jako by se tu zastavil čas. Nahlédněte do hotelu, který vás přivítá v minulosti.
Česko míří do první ligy udržitelné architektury. Nová centrála Lesů ČR v Hradci Králové se stane největší dřevěnou budovou v zemi - a možná i symbolem proměny celé stavební kultury.
Uprostřed husté městské zástavby Tokia, kde domy bojují o prostor a soukromí je často luxusem, se tyčí objekt připomínající spíše uměleckou instalaci než domov. Skleněný dům japonského architekta Sou Fujimota působí jako zjevení. Bez soukromí, na které jsme zvyklí. A přesto má tato skleněná stavba duši i funkci.
Tachovské náměstí se dočká finální tečky za svou revitalizací. V pondělí 30. června tam začala instalace uměleckého díla Zrcadlení, které ozdobí vstup do legendárního Žižkovského tunelu. Lesklé plochy z leštěného nerezu přinesou nejen světelnou podívanou, ale i zcela nový zážitek z místa, které se za poslední rok proměnilo v jeden z nejživějších veřejných prostorů Prahy 3.
Jako pražské Abú Zabí byla nelichotivě označována nová podoba pražského hlavního nádraží. Proti přestavbě, při níž by byla zbourána část odbavovací haly, se postavila i část veřejnosti. Následně byl objekt nečekaně prohlášena za kulturní památku a ve hře bylo trestní oznámení. Více než rok se zdánlivě nic nedělo. Deník Aktuálně.cz nyní zjistil, že určitá rozhodnutí již padla.
Na okraji malé vesnice Zadní Arnoštov stojí dům, který si pamatuje víc než jen jednu epochu. V 17. století tu bývala usedlost, která se později dočkala přestavby na sýpku. A pak zůstala stát – prázdná a zpustošená. I tak působivá. Při její rekonstrukci tak bylo jasné, že je nutné přijmout jeho minulost – a pracovat s ní. Nyní stavba nabízí víc než místo k přespání.
Partě architektů kolem ateliéru Mjölk padlo před časem do oka zpustlé a takřka stoleté Lesní koupaliště v libereckých Lidových sadech. Během několika let dali areál do kupy a postavili tu zbrusu novou plovárnu s prvorepublikovým nádechem. Začínali přitom docela bez peněz - po brigádách, jen s pilou a vrtačkou v ruce. Na první pohled magický výsledek společného úsilí se nyní otevírá veřejnosti.
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
