








Kdysi to byl luxusní pětihvězdičkový resort vznášející se na tyrkysových vodách u Velkého bariérového útesu. Potom sloužil třeba jako symbol sbližování Severní a Jižní Koreje. A nakonec? Rezavěl v přísně hlídané zóně. Takový byl osud prvního plovoucího hotelu na světě, který prošel transformací, jakou by nevymyslel ani hollywoodský scenárista.















Hamburk se brzy dočká nové operní budovy – a nepůjde o náhodu, že její podoba nápadně připomíná Vltavskou filharmonii, která má v příštích letech vyrůst v Praze. Obě stavby totiž navrhlo dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group (BIG). A podobnost obou budov je tak výrazná, že se stala tématem nejen laické debaty, ale i odborných diskusí. Není přílišná podoba na škodu?



Na první pohled vypadají jako žehlička po babičce, ruská matrjoška nebo obří okurka – a přesto patří k nejznámějším stavbám světa. Některé architektonické ikony jsou tak typické, že je stačí jen náznak tvaru a víte, o co jde. Otestujte se, jestli je poznáte jen podle jejich siluety.



Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Podívejte se v galerii na všechny nominované návrhy.



Už žádné dojíždění, stres z dopravy ani hon za rovnováhou mezi prací a osobním životem. Nový brněnský projekt BRIXX přináší poprvé do České republiky koncept, který je ve světě už dávno běžný – Work & Live neboli život a práce pod jednou střechou. Multifunkční komplex tak propojí komunitní život, chytré bydlení, služby na dosah ruky a možnost podnikat z domova.



Když se mladá rodina rozhodla postavit si chalupu v Jizerských horách, měla od začátku jasno: Chtěla, aby místo respektovalo tradiční horskou architekturu a zároveň nabízelo komfort současného bydlení. Z místa se tedy neměl stát jen rekreační dům, ale prostor, kde se budou potkávat přátelé u dlouhých večeří a všichni načerpají energii z okolní přírody.



Co by se stalo z fotbalu, kdyby se najednou začal hrát na tři brány? Jak moc se podobá lidská společnost té mikrobiální? Umíte si představit komunitní zahradu budoucnosti třeba na Marsu? Dovede si s vámi robot dneska už dobře popovídat? Odpovědi na tyhle a tisíc dalších otázek hledá letošní ročník architektonického bienále v italských Benátkách.



Vila ve Vraném nad Vltavou, kterou si na počátku 90. let nechal postavit tehdy nepříliš známý Petr Kellner, znovu poutá pozornost veřejnosti. Architekt Josef Pleskot dlouho netušil, kdo je tajemným klientem, pro něhož navrhoval symbol porevoluční architektury. A dnes vzpomíná na úzkou spolupráci se zesnulým nejbohatším Čechem i na paradox, proč miliardář v domě nenašel vytoužený klid.



Na malebném okraji Hrubé Skály vyrostl víkendový dům, který dokonale zapadá do rytmu okolní přírody. Architekti jej navrhli s respektem k jedinečné krajině Českého ráje i k historickému charakteru místa – a přesto působí současně a svěže. Výsledkem je útočiště, které spojuje tradici s moderním komfortem a dává svým obyvatelům pocit opravdového klidu.



V srdci Uherského Brodu otevřela pětatřicetiletá Aneta Vlčnovská svou vysněnou kavárnu, která není jen o kávě a dezertech, ale také o harmonii, klidu a energii prostoru. Sakura totiž kombinuje minimalistický design s principy feng šuej. Vzniklo tak místo, kam se lidé rádi vracejí nejen kvůli dobrotám, ale i atmosféře, která zaujme a uklidní zároveň.



Cestování časem je možné – alespoň díky fotografiím. Přeneseme vás do doby, kdy po ulicích jezdily kočáry a panorama měst zdobily první tovární komíny. Poznáte slavná světová města tak, jak vypadala kolem roku 1900? Otestujte si svůj postřeh i znalosti v našem historickém kvízu.



Barcelonský chrám Sagrada Família se může pyšnit nejvyšší kostelní věží na světě. Na věž Ježíše Krista už stavitelé umístili dolní část kříže, čímž výška struktury dosáhla 162,9 metru, píše agentura AP. To je o metr více než věž katedrály v německém Ulmu, která dosud rekord držela.



Ztráta miminka, rekonstrukce, nový začátek - a jeden byt, který změnil všechno. Adéla a Michal z prostoru z 80. let vytvořili domov, z domova značku a z ní kavárnu, kterou krášlí osobitý design. Kvartýr se stal jasnou ukázkou, že sny mají smysl – i když začínají u slz, prachu a betonu.



Na místě, kde kdysi duněly stroje kamenolomu, dnes šumí listí a zurčí voda. Novostavba bytového domu Diorit v Brně proměnila zapomenutý brownfield v harmonické soužití moderní architektury a přírody. Architekti dokázali, že i rezidenční projekt může být ekologicky odpovědný, esteticky působivý a přitom hluboce zakořeněný v krajině, která si bere zpět své místo.



Jak ven z krize bydlení? Možná pomůže jeden z konceptů, který podle jeho tvůrců vrací rozum do stavebnictví. Seznamte se s projektem Dřevěná bytovka – a příběhem, který má šanci měnit českou krajinu.