Společným posláním urbanismu, architektury a developmentu je vytvářet jak intimní prostředí a příjemné sousedství, tak i veřejný prostor, který vybízí k sebereflexi a dává městu charakter. Je tu ale i hlubší cíl - vytvořit místo, jež umožňuje překonat život coby fragment vlastního zájmu a probudit v nás to nejdůležitější, schopnost života v celku. Tedy odpovědnosti nejen za sebe, ale i za ostatní.
Dánské studio BIG, tvůrci Vltavské filharmonie, reagovalo na připomínky celkem radikální změnou okolí: přidalo zeleň, vodní prvky a stinná zákoutí. Změny v návrhu byly znovu potvrzeny třeba na Designbloku, který skončil tuto neděli, a tím se debaty kolem vizuály znovu otevřeny.
V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.
V říjnu 1928 otřásla prvorepublikovou Prahou tragédie, jakou město do té doby nezažilo. Na nároží ulic Na Poříčí a Biskupská se během stavby zřítil sedmipodlažní dům. V jediném okamžiku se z novostavby stal hrob desítek lidí – 46 jich zemřelo, přes 30 dalších si odneslo menší či větší zranění. Mezi oběťmi bylo i 17 dělníků z několika jihočeských vesnic, kde si jejich památku připomínají dodnes.
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
Po celém Česku i Slovensku se ve čtvrtek rozbíhá jubilejní 15. ročník festivalu Den architektury, který letos nese podtitul „Ta architektura“. Do 7. října nabídne více než 450 akcí ve 136 městech a obcích, mezi nimiž nechybí Praha i Brno, ale ani menší místa jako Fulnek nebo Slavonice. Pořadatelé se letos výrazně zaměřili na tvorbu mimořádných žen v oboru.
Kdysi to bylo místo plné křiku trhovkyň, čerstvých potravin a shonu všedního dne. Dnes, po desetiletích proměn, chátrání a snah o znovuoživení, se Staroměstská tržnice v srdci Prahy znovu probouzí – tentokrát však jako galerie budoucnosti. Její největší poklad? Především klenby a sloupy, které byly zakryty. Ale také to, co se v ní oficiálně začne odehrávat již od 1. října.
Radniční listy vydané v roce 2001, mapu Olomouce z roku 1997 se zaplavenými oblastmi, seznam držitelů cen města z let 1997 až 1999, osobní poselství bývalého primátora Martina Tesaříka, zvoneček i dobové mince obsahovala dřevěná schránka, kterou restaurátoři objevili na vrcholu Sloupu Nejsvětější Trojice v historickém centru Olomouce.
Nad hladinou Vltavy, v mírném svahu u lesa, stojí chata, která jako by byla stvořená právě pro dny, kdy člověk touží po tichu, klidu a teple. Chata 59 nedaleko Teletína, nabízí prostor, kde je vše, co nutně potřebujete - a kde si uvědomíte, že čas je to nejcennější.
Na okraji Prahy, tam, kde město přechází v zeleň a ruch se mění v ticho, právě začíná vznikat nový obytný projekt. Jmenuje se Veni Vidi Vinoř a cílí na lidi, kteří nehledají jen místo k přespání, ale domov - nejlépe s parkem za domem a kouskem historie za rohem.
Muzeum známé jako Centre Pompidou - celým názvem Národní středisko pro umění a kulturu Georgese Pompidoua - je dnes jednou z nejznámějších pařížských staveb. Ve své době se ale tento svatostánek moderního umění, otevřený v lednu 1977, musel potýkat s ostrou kritikou, mnoho lidí jej vnímalo jako ošklivou skvrnu na historickém centru francouzské metropole.
Na úbočí prudkého svahu v srdci Krkonošského národního parku stojí bouda, která není jen běžným rekreačním domem. Je příběhem o propojení člověka s horami a o splněném snu, který vznikl bez kompromisů – a přesto s hlubokou pokorou k přírodě.
Když se architekti z ateliéru A8000 rozhlíželi po novém sídle, nešlo jim jen o místo, kde si postaví stoly a monitory. Hledali prostor, který by s nimi rezonoval a inspiroval je. A tehdy se dům u Vltavy, který byl tak trochu navíc, ukázal jako ideální místo. Holešovická panelárna – kdysi důležitý závod na výrobu panelů – zapadla do linky jejich projektů a stala se jejich novým druhým domovem.
Před areálem v pražské Michli u brány s nápisem "vstup na vlastní nebezpečí" se schází skupiny zvídavých návštěvníků. Důvodem jejich setkání zde bývá komentovaná prohlídka v rámci programu Open House Praha. Tu tuto středu vedl průvodce a nadšenec do architektury Michal Šedivý, a právě on dostal za úkol lidem přiblížit skrytý poklad Prahy - Vršovickou či michelskou vodárenskou věž.
V rozlehlé zahradě vyrostla ve Fulneku nová mateřská škola. Už na první pohled se vymyká běžným představám o tom, jak by měla taková školka vypadat: moderní architektura, respekt k přírodě i městské památkové zóně, důraz na dětské vnímání prostoru a nevšední spojení s krajinou – to vše tvoří unikátní místo, které je víc než jen školní budovou. Proto na ni děti asi jen tak nezapomenou.
Tyčí se nad dánskou Kodaní, neustále se z ní kouří a severští obyvatelé jsou na ni náležitě pyšní. Budova Amager Bakke – známá spíše pod názvem Copenhill – se řadí mezi nejmodernější spalovny odpadu na světě. Avšak není to její jediná role. Dá se na ní dokonce lyžovat a nejvyšší patro nabízí výhled na město či bar. Copenhill také nese pár českých stop, jak na místě zjistila redakce Aktuálně.cz.
V Čečelicích - oblasti s bohatou historií a působivou krajinou - se kdysi jedním z klíčových bodů stala drobná kaplička Panny Marie Na Pískách, která vítala příchozí jako duchovní rozcestník. V 60. letech 20. století ale musela být zbořena kvůli havarijnímu stavu. V roce 2024 se však naštěstí začala psát nová kapitola místa, a to díky iniciativě obce a ateliéru Chrama.
V malebné horské oblasti Kohútka vytvořil architektonický ateliér SENAA srub, který v sobě citlivě propojuje tradici a současnost. Detailně propracovaná chata respektuje charakter krajiny i valašskou architekturu, využívá moderní technologie a na první pohled zaujme proskleným i laťkovým štítem.
Český prezident Petr Pavel v pondělí zahájil dvoudenní návštěvu Slovinska prohlídkou domu Josipa Plečnika v Lublani. Tento slovinský architekt významnou část života strávil v Praze a mimo jiné se podílel na utváření podoby Pražského hradu.
Americký prezident Donald Trump výnosem nařídil, že všechny nové budovy federální vlády musí být pokud možno stavěny ve stylu inspirovaném řeckou a římskou architekturou, podobně jako například Bílý dům či Kapitol, kde sídlí Kongres. Republikánský prezident tak obnovil svůj dřívější boj proti modernismu a brutalismu ve vládní architektuře.
