Vždy měl slabost pro architekturu a víno. Jednoho dne Jaroslav Mráček narazil na pozemek – bývalou vinici s výhledem, který bere dech - a měl jasno. Nechtěl postavit jen další stavební projekt, ale něco výjimečného. A tehdy se zrodila myšlenka vytvořit prostor pro skutečný odpočinek. Bez kompromisů a zároveň bez zbytečností.
Když Radim Filgas v roce 2021 zahájil rekonstrukci staré valašské chalupy, bylo mu 28 let. Venku vládl covid a uvnitř domu panovala tma, vlhkost a pachuť času. Katastrofální stav budovy ho však neodradil. Když spatřil překládaný strop a původní pec, bylo mu jasné, že z chalupy musí vytvořit snové místo. Stavba navazuje na okolní krásy. A to nejen přírody, ale i chaty, kterou v dětství navštěvoval.
Nedostupnost vlastního bydlení ve městech už není jen problém jednotlivců. Stává se systémovým tématem, které mění způsob, jak o bydlení uvažujeme. Na tuto realitu reagují alternativní modely jako třeba družstevní byty. Právě ty se začínají vracet do centra pozornosti, protože nabízejí jiné přístupy než tradiční vlastnictví.
Žádné nudné letáky a magnetky. V Brně ukazují, že i turistické informační centrum může mít přesah a hravý interiér. V tepajícím kulturní místě se potkává historie, design i každodenní život.
Když je pozemek malý, fantazie architektů musí být o to větší. A to se u "Domu v kostce" naštěstí povedlo. Na relativně malém místě v pestré satelitní zástavbě vznikl rodinný dům, který i na omezené ploše nabízí komfortní bydlení, propojení s přírodou a architektonické detaily, které okouzlí na první pohled.
V Českém Krumlově, kde se umění a architektura proplétají s každým krokem, vznikl projekt, který si neklade za cíl jen ubytovat. Casarosa, citlivě rekonstruovaný měšťanský dům s výjimečnou polohou, nabízí ubytování s charakterem – a příběhem.
Areál bývalé Piettovy papírny v plzeňské čtvrti Slovany čeká zásadní proměna. Místo s historií sahající až do roku 1870 se stane jádrem moderní obytné zóny, ve které vznikne spousta atraktivních bytových jednotek. To však není všechno. Lukrativní projekt "Nová papírna" totiž nabídne také záchranu a nové využití cenných historických budov. Na co se mohou těšit Plzeňané i návštěvníci města?
Myslíte si, že na 36 metrech čtverečních se nedá stylově bydlet? Pražský loft vás vyvede z omylu. Interiér navržený architektkou Michaelou Záhorovskou je důkazem, že i malý prostor může mít velké ambice – a ještě větší osobnost. Klíč k úspěchu? Jeden nečekaný prvek, který u mnohých stále vzbuzuje rozpaky: luxfery.
Budovy, které dýchají a opravují se samy. Ačkoli to zní jako scéna ze sci-fi filmu, jde o reálný projekt, na kterém v současnosti pracuje mezinárodní tým odborníků. Do fasádních nátěrů chce integrovat vybrané mikroorganismy a vdechnout tak stěnám budov život.
Začalo to jako klukovský sen. “S kamarády jsme stavěli bunkry v lese. V zimě nám tam ale bylo chladno, takže jsem dlouho snil o tom, že jednou postavím domeček, kde se budeme moci scházet v jakémkoliv počasí,” říká Radek Pospíšil. Svůj sen si splnil. V šestnácti letech postavil první tiny house. Z introvertního kutila se tak během pár let stal člověk, o jehož domečky mají zájem tisíce lidí.
Na místě, kde se ještě před pár lety pásly krávy, dnes stojí výjimečná budova. Nejen svým vzhledem, ale především přístupem. Základní škola bratří Fričů vznikla jako společný projekt tří obcí, které vytvořily dobrovolný svazek a společně zafinancovaly nejen samotnou výstavbu, ale i následný provoz. Výsledkem je škola vyzdvihující spolupráci a spojující architekturu, udržitelnost a umění.
Uprostřed městského ruchu a pod okny luxusních bytovek vyrostla na pražském Žižkově neobyčejná školka. Jmenuje se Větvíc,i a přestože kolem ní není les, jak se u lesních školek očekává, malí předškoláci tu tráví většinu času venku, v dřevěných domečcích a mezi záhony. Projekt je ukázkou, že i lesní třída může vzniknout v hustě zastavěné části města – a fungovat překvapivě dobře.
Jednou za rok se v celém Česku otevřou kostely, kaple a modlitebny široké veřejnosti – a ten okamžik právě přichází. Už v pátek se uskuteční 17. ročník Noci kostelů, tentokrát s nosným tématem naděje. Přes 1800 sakrálních míst nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout nejen do architektonických pokladů. Návštěvníci se mohou těšit na koncerty, prohlídky i netradiční aktivity.
Přestože věže archivního areálu na Chodovci měly symbolizovat bránu, mnohým spíš připomínají pastelky. Část interiéru působí jako vězení či nemocnice. Málokdo by tak hádal, že se uvnitř ukrývají poklady – třeba historické listiny, obří mapy či cenné medaile. A aby zvláštností nebylo málo, jde o místo, kde se s tichým nepřítelem bojuje smrtelně nebezpečný plynem.
Průměrný český byt má podle statistik z roku 2021 rozlohu 86,7 m² a nabízí v průměru 2,9 obytných místností a kuchyni. Chodby, toalety a koupelny bývají vnímány spíše jako servisní prostory, kterým se pozornost příliš nevěnuje. Co kdybychom ale právě tyto části bytu přestali přehlížet? Může se pak běžný byt proměnit v harmonické a prostorné bydlení? Byt "Víc, než se zdá" ukazuje, že ano.
Objevte pětici nejlepších návrhů nového památníku královny Alžběty II., které vzešly z prestižní mezinárodní soutěže. Galerie nabízí jedinečnou šanci nahlédnout do vizí špičkových architektů a umělců, kteří navrhují novou dominantu v parku St. James - místo pro zastavení, vzpomínku i společné zážitky.
Zasloužená výhra. Takto hodnotilo úspěch unikátní stavby se sakrálním nádechem architekta Jana Žaloudka mnoho účastníků slavnostního předávání soutěže Interiér roku. Dům Oskar nadchl silnou emocí i odvážností. Právě odvaha je stěžejním tématem letošního ročníku. Kdo další si odnesl skleněný skvost a sklidil ovace? Prohlédněte si galerii a vstřebejte emoce výherců.
Malý domek, který na první pohled připomíná kůlnu, v sobě skrývá překvapení - trendy interiér plný příjemných barev. I když má nemovitost pouhých 28 metrů čtverečních, umožňuje příjemné bydlení. Hackney Hideaway, jak se rekreační domek jmenuje, nabízí útočiště před shonem města.
Zanedbaná péče způsobená nedostatkem financí či špatná řešení a rozhodnutí. I kvůli těmto důvodům visí otazník nad sedmi evropskými památkami. Organizace Europa Nostra je umístila na seznam sedmi nejohroženějších památek v Evropě pro rok 2025.
Úkol zněl jasně - nic se nesmí ztratit v překladu. Tímto heslem se řídili architekti pavilonu pro Expo 2025 Michal Gabaš a Tomáš Beránek. Aby významná stavba vznikla přesně podle jejich představ, museli si střihnout takzvanou vysokou školu komunikace. Ovoce jim přinesla trpělivost a neústupnost, bez kterých by si neporadili.
