Jakým způsobem chcete udělat své odvětví, tedy produkci semen brambor, udržitelnějším?
Na společenské odpovědnosti firmy jsme začali pracovat až před 10 lety. Když jsem prvně přemýšlel o tom, co bychom mohli udělat, pomyslel jsem si, že ze semen vyrostou potraviny, takže vlastně není co zlepšovat.
Brambory jsou samy o sobě velmi udržitelné, protože s pomocí mála vody vypěstujete velké množství jídla. Vyrostou velmi rychle, někdy dokonce už za 90 dní. Pro srovnání - obilí potřebuje 150 dní. To znamená, že při pěstování brambor spotřebujete mnohem méně vody.
Ale ve skutečnosti toho můžeme dělat mnohem víc. Můžeme například snížit spotřebu energie, vody a množství produkovaného odpadu v našich budovách. Při mezinárodní přepravě semen také bereme v úvahu energetickou stopu našich dopravních lodí.
Ale nic z toho není žádný převratný způsob, jak vyniknout v oblasti společenské odpovědnosti. To, čím opravdu můžeme přispět, jsou nové odrůdy, které budou v budoucnosti schopné zmenšit dopad na životní prostředí.
Snažíme se vyvinout odrůdy odolné vůči různým chorobám, které je možné pěstovat s žádným nebo velmi malým množstvím pesticidů. Důležitý je samozřejmě také výnos, protože pokud dokážete vypěstovat více potravin na stejném množství půdy se stejným množstvím energie, pak zvyšujete udržitelnost.
Jak jste implementovali programy udržitelnosti v HZPC? Plní vaše odvětví společenskou odpovědnost firem?
Já se domnívám, že dobře promyšlená udržitelnost a ziskovost jdou ruku v ruce. Nestálo nás to moc, ale náklady je samozřejmě nutné vyvážit.
Dalším velkým problémem bylo změnit myšlení lidí - jak našich zaměstnanců, tak zemědělců, kteří jsou součástí našeho dodavatelského řetězce. Pokud přemýšlejí jen v kontextu krátkodobých nákladů a zajišťují dopravu tak, že kupují ty nejlevnější přepravní kontejnery a nákladní auta, pak to neprospívá udržitelnosti firmy.
Ale když si řeknete, že chcete to nejlepší, musíte si nejdřív definovat, co to vlastně je. A je nutné vše důkladně projednat se všemi zúčastněnými stranami a všichni to musejí dobře pochopit.
Například zpracovatelský průmysl, který produkuje bramborové hranolky, věnuje hodně pozornosti společenské zodpovědnosti firem, protože tento průmysl je v přímém styku se spotřebiteli. Společnosti jako McDonald’s proto prosazují standardy společenské odpovědnosti ve svém dodavatelském řetězci.
Jaké jsou nejnovější inovace ve vašem oboru?
Velké trhy se příliš nemění. Nicméně jsme na trh uvedli nové koncepty jako například barevné brambory, které slaví velké úspěchy hlavně v období Vánoc.
Dalším příkladem jsou nízkosacharidové hranolky. My sami samozřejmě hranolky nevyrábíme, produkujeme semena brambor, nicméně za námi přišel člověk, který je diabetik, s dotazem, zda by bylo možné vyrábět hranolky bez karbohydrátů. Trochu jsme se tomu věnovali a výsledkem jsou hranolky s nízkým obsahem karbohydrátů. Přišli jsme s konceptem, jmenuje se Leon & León Fries, a hledáme pro něj kupce. Velikost takového trhu je samozřejmě omezená, takže je potřeba vše velmi pečlivě plánovat.
Zavedli jsme program dělení zisků mezi nás a pěstitele, díky němuž se jim trochu zvýší příjmy. Naše společnost je díky tomu udržitelnější a pro pěstitele je atraktivní pěstovat naše brambory, protože mohou profitovat z dobrého trhu.
Jaký je váš postoj ke genomovým úpravám?
Naše názory na tuto otázku jsou veřejně známé. Máme povolení s touto metodou pracovat v našich laboratořích, ale používáme ji pouze pro mimoevropské trhy, protože v Evropě je tato metoda vnímána jako ekvivalent GMO. Budeme tedy muset tyto produkty nabízet jen na trzích mimo EU, jako je Kanada a Indie, kde nejsou klasifikované jako GMO.
Jsme šlechtitelé rostlin a chceme se rozvíjet a vylepšovat naše brambory. A jsme schopni zlepšit mnoho aspektů, které hrají významnou roli při změně klimatu: toleranci vůči teplu, toleranci vůči suchu a odolnost vůči chorobám. To vše je možné změnit pomocí genomových úprav, což nepovažuji za to samé jako genetické úpravy, tedy GMO. Příkladem GMO je, když přenesete gen z papriky na brambory, tedy z jednoho druhu na jiný druh. Například vytvoření brambor, které lépe snášejí sucho, nám standardně trvá tři nebo čtyři desítky let. Genomovými úpravami stejného výsledku dosáhneme v řádu několika let.
