Komerční článek - Toto je reklamní sdělení. Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

Gerard Backx – jak pěstovat udržitelný bramborový byznys

24. 6. 2021 0:01
Společnost HZPC, světová jednička na trhu v oblasti inovativního šlechtění a obchodu se sadbovými bramborami, se snaží zvýšit udržitelnost svého dodavatelského řetězce. A nejen toho. Budoucí odrůdy brambor budou potřebovat méně vody, budou odolné i bez použití pesticidů nebo dokonce mohou být nízkosacharidové. Více se dozvíte v rozhovoru s generálním ředitelem Gerardem Backxem.
Gerard Backx
Gerard Backx | Foto: HZPC

Jakým způsobem chcete udělat své odvětví, tedy produkci semen brambor, udržitelnějším?

Na společenské odpovědnosti firmy jsme začali pracovat až před 10 lety. Když jsem prvně přemýšlel o tom, co bychom mohli udělat, pomyslel jsem si, že ze semen vyrostou potraviny, takže vlastně není co zlepšovat.

Brambory jsou samy o sobě velmi udržitelné, protože s pomocí mála vody vypěstujete velké množství jídla. Vyrostou velmi rychle, někdy dokonce už za 90 dní. Pro srovnání - obilí potřebuje 150 dní. To znamená, že při pěstování brambor spotřebujete mnohem méně vody.

Foto: ING

Ale ve skutečnosti toho můžeme dělat mnohem víc. Můžeme například snížit spotřebu energie, vody a množství produkovaného odpadu v našich budovách. Při mezinárodní přepravě semen také bereme v úvahu energetickou stopu našich dopravních lodí.

Ale nic z toho není žádný převratný způsob, jak vyniknout v oblasti společenské odpovědnosti. To, čím opravdu můžeme přispět, jsou nové odrůdy, které budou v budoucnosti schopné zmenšit dopad na životní prostředí.

Snažíme se vyvinout odrůdy odolné vůči různým chorobám, které je možné pěstovat s žádným nebo velmi malým množstvím pesticidů. Důležitý je samozřejmě také výnos, protože pokud dokážete vypěstovat více potravin na stejném množství půdy se stejným množstvím energie, pak zvyšujete udržitelnost.

Jak jste implementovali programy udržitelnosti v HZPC? Plní vaše odvětví společenskou odpovědnost firem?

Já se domnívám, že dobře promyšlená udržitelnost a ziskovost jdou ruku v ruce. Nestálo nás to moc, ale náklady je samozřejmě nutné vyvážit.

Dalším velkým problémem bylo změnit myšlení lidí - jak našich zaměstnanců, tak zemědělců, kteří jsou součástí našeho dodavatelského řetězce. Pokud přemýšlejí jen v kontextu krátkodobých nákladů a zajišťují dopravu tak, že kupují ty nejlevnější přepravní kontejnery a nákladní auta, pak to neprospívá udržitelnosti firmy.

Foto: ING

Ale když si řeknete, že chcete to nejlepší, musíte si nejdřív definovat, co to vlastně je. A je nutné vše důkladně projednat se všemi zúčastněnými stranami a všichni to musejí dobře pochopit.

Například zpracovatelský průmysl, který produkuje bramborové hranolky, věnuje hodně pozornosti společenské zodpovědnosti firem, protože tento průmysl je v přímém styku se spotřebiteli. Společnosti jako McDonald’s proto prosazují standardy společenské odpovědnosti ve svém dodavatelském řetězci.

Jaké jsou nejnovější inovace ve vašem oboru?  

Velké trhy se příliš nemění. Nicméně jsme na trh uvedli nové koncepty jako například barevné brambory, které slaví velké úspěchy hlavně v období Vánoc.

Dalším příkladem jsou nízkosacharidové hranolky. My sami samozřejmě hranolky nevyrábíme, produkujeme semena brambor, nicméně za námi přišel člověk, který je diabetik, s dotazem, zda by bylo možné vyrábět hranolky bez karbohydrátů. Trochu jsme se tomu věnovali a výsledkem jsou hranolky s nízkým obsahem karbohydrátů. Přišli jsme s konceptem, jmenuje se Leon & León Fries, a hledáme pro něj kupce. Velikost takového trhu je samozřejmě omezená, takže je potřeba vše velmi pečlivě plánovat.

Foto: ING

Zavedli jsme program dělení zisků mezi nás a pěstitele, díky němuž se jim trochu zvýší příjmy. Naše společnost je díky tomu udržitelnější a pro pěstitele je atraktivní pěstovat naše brambory, protože mohou profitovat z dobrého trhu.

Jaký je váš postoj ke genomovým úpravám?

Naše názory na tuto otázku jsou veřejně známé. Máme povolení s touto metodou pracovat v našich laboratořích, ale používáme ji pouze pro mimoevropské trhy, protože v Evropě je tato metoda vnímána jako ekvivalent GMO. Budeme tedy muset tyto produkty nabízet jen na trzích mimo EU, jako je Kanada a Indie, kde nejsou klasifikované jako GMO.

Foto: ING

Jsme šlechtitelé rostlin a chceme se rozvíjet a vylepšovat naše brambory. A jsme schopni zlepšit mnoho aspektů, které hrají významnou roli při změně klimatu: toleranci vůči teplu, toleranci vůči suchu a odolnost vůči chorobám. To vše je možné změnit pomocí genomových úprav, což nepovažuji za to samé jako genetické úpravy, tedy GMO. Příkladem GMO je, když přenesete gen z papriky na brambory, tedy z jednoho druhu na jiný druh. Například vytvoření brambor, které lépe snášejí sucho, nám standardně trvá tři nebo čtyři desítky let. Genomovými úpravami stejného výsledku dosáhneme v řádu několika let.

Přečtěte si další inspirativní příběhy changemakerů, které přináší ING:

Heimo Scheuch - udržitelnost jako dlouhodobá strategie

Kaitlin Crouchová - správný člověk ve správný čas na správném místě

Rafał Brzoska - mít odvahu to nezabalit

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem o další dva týdny

Kontroly na českých hranicích se Slovenskem budou pokračovat dalších 14 dní, rozhodla ve středu podle informací České televize vláda na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Bez prodloužení by skončily 12. prosince. Česko obnovilo kontroly kvůli migrantům přicházejícím do Evropské unie takzvanou západobalkánskou cestou v závěru září. Rakušan před středečním zasedáním kabinetu navrhoval jejich prodloužení o 30 dní, k aktuálnímu prodloužení se zatím nevyjádřil.

Režim, na česko-slovenské hranici platí, může fungovat podle schengenských pravidel nejdéle půl roku, tedy do konce března. Opatření podle Rakušana zafungovalo, daří se i diplomatická jednání, která mají migraci omezit, například tlak na Srbsko, aby harmonizovalo vízovou politiku se zeměmi Evropské unie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

PPF prodala v Rusku s miliardovou ztrátou obchodní a administrativní centrum

Investiční skupina PPF prodala letos na podzim v Rusku společnost Fantom, což představuje obchodní centrum v Astrachani a také administrativní komplex Comcity v Moskvě. Z obou transakcí PPF předpokládá ztrátu dohromady zhruba 104 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč). Firma to uvedla ve zprávě o výsledcích za letošní první pololetí. PPF tak pokračuje v prodeji svého majetku, jehož hodnotu pošramotila ruská invaze na Ukrajinu, napsal dnes server Hospodářské noviny (HN), který na obchody upozornil.

Stoprocentní podíl ve společnost Fantom prodala PPF v září za 62 milionů eur, z transakce očekává ztrátu 14 milionů eur. V říjnu se PPF dohodla na prodeji komplexu Comcity a akvizici menšinového podílu v hypotečním fondu Imperial Fund registrovaném v USA. Celková hodnota transakce je 175 milionů eur, způsobí ztrátu přibližně 90 milionů eur. Dokončení výměny aktiv u druhého z obchodů je podmíněno řadou kroků, které se ještě neuskutečnily. "Finalizujeme kompletní odchod z ruského trhu," řekl HN mluvčí PPF Leoš Rousek.

PPF a její společnost Home Credit už dříve ohlásily odchod z ruského bankovního trhu. Počátkem září oznámily, že dokončily prodej svého zbývajícího podílu 49,5 procenta v ruské Home Credit & Finance Bank (HCFB) včetně některých dceřiných společností. Plnou vlastnickou kontrolu nad HCFB převzala skupina individuálních investorů. Podle pololetních výsledků za většinový podíl 50,5 procenta v ruských aktivitách PPF obdržela 382 milionů eur a zbývající podíl byl oceněn na 149 milionů eur. Celková čistá ztráta z prodeje ruských aktivit činila 900 milionů eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy