reklama
 
 

Václav Hájek z Libočan

23. 6. 2015 14:19
Václav Hájek z Libočan byl kněz a historik, který žil v 16. století. Jeho nejvýznamnějším dílem je Kronika česká, která poprvé vyšla v roce 1541.

Životopis

Václav Hájek se narodil koncem 15. století, ale přesné datum není známo. Pocházel z rodiny drobné šlechty z Libočan u Žatce. Původně byl utrakvistickým knězem, od roku 1521 katolickým duchovním. Působil v Kostelci a o rok později jako kaplan ve Zlonicích.

Základní údaje

Narození: přesný rok není znám

Úmrtí: 18. března 1553, Praha

Od roku 1524 byl kazatelem v tomášském klášteře na Malé Straně v Praze, od roku 1527 děkanem na Karlštejně. V roce 1533 byl jmenován správcem kapituly na Vyšehradě, později působil jako farář na Tetíně. Tam pravděpodobně začal pracovat na své kronice, kterou v roce 1539 dopsal.

I když mu kronika přinesla úspěch, byl na tom finančně špatně a čelil dluhům. V roce 1543 dokonce získal královské privilegium na hledání pokladů. Od roku 1545 byl děkanem kapituly ve Staré Boleslavi. O 4 roky později se hodnosti vzdal, poslední léta dožil v klášteře dominikánek v Praze na Starém Městě.

Václav Hájek z Libočan zemřel v březnu 1553.

Dílo Václava Hájka z Libočan

Své stěžejní dílo, jímž byla Kronika česká (původním pravopisem Kronyka Czeska), psal několik let. Je barvitým popisem českých dějin od roku 644, kdy podle něj začalo slovanské osídlení českých zemí. Text uzavírá korunovací Ferdinanda Habsburského, která se konala v roce 1527.

Nejdůležitější dílo

Kronika česká

Pro kroniku Hájek nashromáždil značné množství pramenů, které zahrnovaly české i cizí kroniky, výpisy z listin a zemských desek, ale také záznamy lidových tradic a pověstí. Když se mu nedostávalo informací, obraz dějin dotvořil podle sebe. Jazykově je kronika psána čtivě a bez přílišných ozdob.

Poprvé dílo vyšlo v roce 1541, distribuce se však kvůli různým problémům posunula na rok 1543. O literárních kvalitách textu mnoho pochyb nebylo, problémem však byla faktografie.

Léta tisícího sedmého Kníže český Oldřich času jarního, chtě sobě a svým služebníkům kratochvíl učiniti, šel do lesův. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu navracoval a jel skrze jednu ves, jížto jméno bylo Opučna. I uhledal prostřed vsi, ana stojí u studnice dívka velmi krásné postavy, praní šatu nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky obrátila. úryvek z Kroniky české

Václav Hájek z Libočan

I přes smyšlená data, postavy i události byla kronika velice čtená. Zásadní vliv na vnímání díla měla o stovky let později kritika osvícence Gelasia Dobnera nebo Františka Palackého, kteří zapříčinili jeho negativní reflexi. Palacký Hájkovi přisoudil nálepku "škůdce historie" a označil text za "pásmo lží".

V roce 2013 vyšla Kronika česká v nové verzi. Editorem byl Jan Linka, který na vydání pracoval 10 let. Obsahuje transkripci textu do moderní češtiny a také přepis původního textu. Kronika je opatřena rozsáhlým poznámkovým aparátem a rejstříky osob či míst, které umožňují lepší porozumění textu.

Proti jednostranné kritice knihy se staví Linka, který tvrdí, že na kronice je třeba ocenit autorův mimořádný vypravěčský dar, který u mnoha generací čtenářů oživil či založil vztah k české historii.

Hájek je také autorem spisu O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším Městě pražském a na hradě svatého Václava i na Hradčanech (1541) nebo románu Život Adamův aneb jinak od starodávna Solfernus, kniha velmi kratochvilná a utěšená (1553).

23. 6. 2015 14:19

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama