Pardubice

17. 5. 2014 18:41
Sídlo Pardubického kraje je se svými 89 tisíci obyvateli desátým největším městem České republiky.
Foto: CPA Eduard Erben

Pardubice se nacházejí ve východním Polabí na soutoku Labe a Chrudimky. Město je proslulé zejména díky perníku a Velké pardubické.

Historie:

První dochovaná zmínka o městě pochází ze 13. století. Pardubice byly do konce 15. století zemědělským městečkem, které začalo nabývat na významu až v průběhu první poloviny 16. století., kdy se staly ekonomickým a kulturním centrem rozlehlého panství.

Další velký rozvoj města přišel až v 19. století, k čemuž přispěla především železniční doprava. V roce 1845 přijel do Pardubic první vlak severní dráhy z Olomouce do Prahy.

Základní údaje

Rozloha: 82,65 km²

Počet obyvatel: 89 467

Kraj: Pardubický

Okres: Pardubice

PSČ: 530 02

Ve druhé polovině století byly z města postupně rozvětveny další železniční tratě a vznikly průmyslové podniky jako lihovar, cukrovar, výrobce mlýnských strojů, Fantova rafinérie minerálních olejů a další.

Světoznámý závod Velká pardubická se poprvé běžel v roce 1874. Roku 1911 uskutečnil inženýr Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Velké Chuchle u Prahy.

Po první světové válce došlo k rozmachu průmyslu a vznikla řada významných firem. Na konci druhé světové války byly Pardubice bombardovány britským a americkým vojskem zejména kvůli strategicky důležitému letišti, které vzniklo za první republiky. Po válce došlo k výstavbě nových čtvrtí města.

Po obnovení krajů v rámci Česé republiky v roce 2000 se Pardubicestaly  sídlem Pardubického kraje.

Turistické zajímavosti, kulturní akce a další zajímavosti:

Pardubice jsou historickým městem, jehož pozdně gotickou a renesanční tvář zformovala především první polovina 16. století. Památkovou rezervaci tvoří historické jádro města a areál zámku.

Zdroj: CzechTourism 
Autor: Lubomír Stiburek
Zdroj: CzechTourism Autor: Lubomír Stiburek | Foto:

Nejhonosnější budovou Pernštýnského náměstí je novorenesanční radnice, před kterou se tyčí barokní mariánský sloup. Z městského opevnění se dochovala šedesát metrů vysoká Zelená brána. Z církevních staveb jmenujme kostel sv. Bartoloměje, pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie či barokní kostel Sedmibolestné Panny Marie se sochami M. B. Brauna.

V Pardubicích jsou čtyři divadla: největší a nejstarší Východočeské divadlo, dále Divadlo Exil, Divadlo 29 a Loutkové divadlo Radost DK Dukla. Působí zde profesionální Komorní filharmonie Pardubice. V Pardubicích je možné navštívit více než 10 galerií.

Pardubice jsou městem sportu. Nejproslulejší je dostihový závod Velká pardubická, který se každoročně koná druhou říjnovou neděli. Ve městě se každý rok jezdí také závod motocyklů Zlatá přilba a v neposlední řadě město žije hokejem. Zápasy se konají v modernizované ČEZ Aréně.

Instituce v Pardubicích:

Univerzita Pardubice byla založena v roce 1950 a skládá se ze 7 fakult.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Krajský soud v Hradci Králové spadá do působnosti Vrchního soudu v Praze a má pobočku v Pardubicích.

Odkaz na kontakty.

Magistrát města Pardubice tvoří primátor a jeho náměstci, tajemník, úředníci a ostatní zaměstnanci zařazení do magistrátu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

V Pardubicích se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Pardubický kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Správním obvodem krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Pardubicích je území Pardubického kraje.

Odkaz na kontakty.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy