Aš leží v Ašském výběžku a ze tří stran je obklopena Německem. Na západní straně města se nachází hraniční přechod Aš-Wildenau. Jedná se o druhé nejzápadnější město České republiky.

Historie:

Území Ašska bylo od 12. století osidlováno německými kolonisty. V době německé kolonizace bylo Ašsko součástí historického Chebska a spolu s ním přešlo do vlastnictví říšského rodu Štaufů. První písemná zmínka pochází ze 13. století.

V té době bylo toto území součástí říše Přemysla Otakara II. Když král prohrál na Moravském poli bitvu i svůj život, vzal Chebsko do vlastních rukou římský král Rudolf Habsburský. Ašsko se trvale stalo součástí českých zemí v roce 1331. Kolem roku 1400 odkoupil celé Ašsko rod Zedtwitzů. V roce 1422 předal císař Zikmund celé Ašsko Zedtwitzům jako mužské léno, čímž bylo definitivně odděleno od Chebska, a stalo se tak fakticky autonomií. Zedtwitzové ovládali Ašsko více než 500 let.

Roku 1521 vyhlásil náboženský reormátor Martin Luther reformační program na sněmu ve Wormsku, vliv této skutečnosti se brzy projevil i na Ašsku. V průběhu 30. a 40. let 16. století byla ašská oblast reformována a zanikl církevní patronát Řádu německých rytířů.

Do historie města se výrazně zapsala třicetiletá válka (1618 až 1648). Během ní museli Aš opustit evangeličtí duchovní. Obyvatelé města však svou víru praktikovali v nedalekých německých městech. Po skončení války se však evangeličtí duchovní vrátili, a Ašsko se tak stalo jediným územím, které zůstalo i po roce 1648 protestantským. Z následků třicetileté války se Aš rychle zotavila, a to zejména díky rozvoji textilní výroby.

V 19. století na to navázal rozvoj textilního průmyslu. Velmi významným se pro Aš stal rok 1865, kdy získala železniční spojení s Chebem a Hofem. Statut města získala Aš až v roce 1872. Díky přílivu textilních dělníků z Chebska a západních Čech přibývalo obyvatel katolického vyznání, proto byl vystavěn nový katolický kostel.

Za první republiky patřila Aš mezi města s výraznou německou menšinou. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 bylo město připojeno k nacistickému Německu. V dubnu 1945 osvobodily Aš americké jednotky. Po druhé světové válce došlo k odsunu Němců a do Aše přicházeli noví obyvatelé.

Během 60. let bylo v Aši zbouráno velké množství historických domů a došlo k výstavbě panelových sídlišť. Po roce 1989 skončila textilní éra města Aše, jelikož většina továren zanikla. Městu však pomohlo otevření hranic a blízkost Německa.

Turistické zajímavosti a kulturní akce:

Zdroj: Wikimedia Commons | Foto: Zipacna1

Hlavními turistickými lákadly nejsou v případě Aše historické památky, ale muzeum a zajímavá místa v okolí. Nedaleko novorenesančního kostela sv. Mikuláše stojí budova Národopisného a textilního muzea, postavená na místě vyhořelého zámku Zedtwitzů na Mikulášském vrchu. Světově unikátní je sbírka přibližně 25 000 kusů rukavic. Protestantskou historii města připomíná pomník náboženského reformátora Martina Luthera, který je jediným na území České republiky. Nedaleko Aše se nachází Bismarckova rozhledna na vrchu Háj, která je nejzápadnější vyhlídkovou věží v zemi.

Tradiční kulturní akcí města je divadelně-hudební festival Ašlerky.

Instituce v Aši:

Městský úřad Aš tvoří starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.

Odkazy na oficiální stránky a kontakty.

Aš patří do obvodu Okresního soudu v Chebu. Odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni.

Odkaz na kontakty.

V Aši se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Karlovarský kraj. Jedná se o organizační složku státu, která vykonává správu daní.

Odkaz na kontakty.

Úřad práce České republiky má v Aši kontaktní pracoviště.

Odkaz na kontakty.