Nemocenská a pracovní neschopnost, výpočet nemocenské

Aktualizováno 19. 3. 2021 20:42
Zaměstnanec, který je uznán lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na dávky nemocenského pojištění od 15. kalendářního dne. Náhrada mzdy od zaměstnavatele je nově vyplácena již od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Na naší kalkulačce zjistíte, kolik peněz dostanete, když kvůli nemoci zůstanete doma. Pokud vám byla nařízena izolace nebo karanténa kvůli nemoci covid-19, od roku 2021 dostanete ještě navíc takzvanou "izolačku".

Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na dávky nemocenského pojištění od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Dávky dostává maximálně po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku.

Podmínkou je, že zaměstnanec je v pracovním vztahu účasten nemocenského pojištění. Nárok tedy nemají zejména lidé pracující na takzvané dohody, nezaměstnaní nebo podnikatelé (pokud si pojištění neplatí dobrovolně).

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec "nemocenskou" ve formě náhrady mzdy od zaměstnavatele, tedy ne od státu. Náhrada mzdy přísluší jen za dny, které pro konkrétního zaměstnance měly být původně pracovními (v tom se liší od nemocenských dávek), nicméně denní náhrada mzdy je v průměru vyšší než nemocenské dávky.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele je od 1. července 2019 vyplácena již od prvního pracovního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Dříve za první tři dny pracovní neschopnosti, které měly být pro zaměstnance původně pracovními, náhrada mzdy nepříslušela a byla vyplácena až od čtvrtého dne. Tato karenční doba byla zrušena, zejména na základě požadavků zaměstnaneckých odborů.

Výše nemocenské dávky (od 15. dne pracovní neschopnosti) se odvíjí od mzdy, která je však redukována a zastropována. Podíl nemocenské ke mzdě je tak u lidí s podprůměrnými výdělky vyšší než u lidí s nadprůměrnými příjmy.

Nárok na nemocenské dávky trvá také po skončení pracovního poměru, a to maximálně po dobu sedmi kalendářních dnů (takzvaná ochranná lhůta). Platí přitom, že pracovní poměr na dobu neurčitou nemůže zaměstnavatel během dočasné pracovní neschopnosti vypovědět - lze jej ukončit pouze dohodu obou stran nebo výpovědí danou zaměstnancem.

Člověk, který si dočasnou pracovní neschopnost úmyslně sám zavinil, nemá na dávky nárok, nicméně za určitých okolností je dostane v poloviční výši.

Zaměstnanec, který nemůže pracovat kvůli ošetřování nemocného člena rodiny, má nárok na dávku zvanou ošetřovné - podrobnosti zde.

Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy

Kalkulačka nemocenské pro OSVČ

Nemocenská v zákoníku práce
Zákoník práce - aktuální plné znění

 

Právě se děje

Další zprávy