Nemocnice Na Homolce

4. 7. 2014 7:20
Nemocnice měla původně sloužit jako zdravotnické zařízení pro vysoké komunistické funkcionáře.
Foto: Matej Slávik/Economia

Nemocnice Na Homolce se nachází v Roentgenově ulici na Praze 5, v městské části Praha Motol. Nabízí celkem 357 lůžek, ročně hospitalizuje přes 20 tisíc pacientů a provede se v ní více než 14 tisíc operací. Počet ambulantních vyšetření přesahuje milion ročně. Ředitelem nemocnice je Michal Šetlík.


Nemocnice se soustředí na tři prioritní klinické programy, které tvoří její odborný profil. Jde o Kardiovaskulární program, Neuroprogram a Program všeobecné léčebné péče.

Základní informace

Adresa: Nemocnice Na Homolce
Roentgenova 2/37,
150 30, Praha 5

Telefon: +420 257 273 058
               +420 257 272 860

E-mail: [email protected]

Historie nemocnice

Budova, kde nemocnice sídlí, byla postavena v 80. letech a měla sloužit jako účelové zdravotnické zařízení určené vysokým komunistickým funkcionářům. K otevření tohoto nadstandardního sanatoria došlo v červenci roku 1989. Budova měla lůžkové zázemí především pro interní lékařství, neurologii a kardiologii, byla zde od počátku i velká poliklinika nabízející ambulantní služby a nechyběl rehabilitační komplex s bazénem. Nemocnice tehdy nesla název Státní ústav národního zdraví neboli Sanopz.


Po listopadu roku 1989 bylo zařízení přejmenováno na Nemocnici Na Homolce a také zpřístupněno široké veřejnosti. Zaměřilo se na léčbu nemocí srdce a cév a také na léčbu nemocí nervové soustavy. Sanatorium tak bylo postupně přebudováno na zdravotnické zařízení, které je funkční a ekonomicky stabilní.

Oddělení nemocnice

Alergologie a klinická imunologie

ARO

Cévní chirurgie

Centrální sterilizace

Dětské a dorostové

Dialýza

Estetická korektivní dermatologie

Gynekologie

Interna

Kardiocentrum

Klinická biochemie, hematologie a imunologie

Klinická mikrobiologie a antibiotická stanice

Klinická onkologie

Klinická psychologie

Kožní

Nefrologie

Neurochirurgie

Neurologie

Oční

Oddělení klinické farmacie

Oddělení nemocniční hygieny

Oddělení nukleární medicíny a PET centrum

Oddělení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku

Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny

Patologie

Psychiatrie

Radiodiagnostické oddělení

Stereotaktická a radiační neurochirurgie

Stomatologie

Specializovaná centra

Všeobecná chirurgie


V roce 2003 byl dokončen komplex Kardiochirurgického oddělení. Také byl v nemocnici zahájen provoz tak zvaného hybridního skeneru PET/CT, který přinesl převrat v diagnostice onkologických onemocnění. Nemocnice přístroj tohoto druhu zprovoznila jako první v republice. O rok později pak nemocnice otevřela ambulantní Onkologické oddělení s léčbou a dispenzarizací dospělých pacientů. V roce 2005 pak nemocnice otevřela první české Centrum robotické chirurgie. Robotické operační systémy zajišťují největší možnou bezpečnost operace a také přesnost a kontrolu. Roku 2006 byl zaveden systém detekce bakteriálních infekcí pomocí DNA. V roce 2007 zahájila nemocnice robotickou operativu v oboru kardiochirurgie. O rok později vzniklo v Kardiocentrum a Neurocentrum. Roku 2010 byl do klinického provozu uveden nový Leksellův gama nůž Perfexion. O rok později pak lékaři nemocnice provedli už svou dvoustou robotickou cévní operaci, a to v Polsku. Šlo o první takovou operaci v této zemi.

Úspěchy

V roce 2005 nemocnice získala mezinárodní akreditaci zdravotnických zařízení Joint Commission International (JCI). Jde o ocenění kvality služeb nemocnice. V roce 2010 získala nemocnice ocenění ČEKIA Stability Award za rok 2009 a stala se tak jednou ze sta nejstabilnějších firem. Ve stejném roce zvítězila nemocnice v žebříčku českých nemocnic Health Care Institute, a to v částech hodnotících spokojenost pacientů, spokojenost zaměstnanců a finanční zdraví. Stejně tomu bylo i v roce 2011. Nemocnice také získala certifikát Nemocnice 21. století. Šlo o ocenění České lékařské komory za to, že nemocnice disponuje dostatkem kvalifikovaného zdravotnického personálu.

Výzkum

Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce provádí výzkumné a klinické aktivity. Klinické studie pomáhají prokázat bezpečnost a také účinnost nových léčebných přípravku, prostředků či postupů používaných při léčbě pacientů či k porovnávání léčebných metod. Jde o poslední stupeň výzkumného procesu v medicíně. Klinické studie se zabývají například arteriální hypertenzí a srdečním selháním. Průběh klinických studií bývá pravidelně monitorován nezávislými organizacemi.

Kauzy nemocnice

V médiích se v červnu roku 2014 objevila zpráva o tom, že kvůli zakázce pro státní Nemocnici Na Homolce byly obviněny čtyři osoby, včetně bývalého ředitele nemocnice a současného primáře. Jako organizovaná skupina měli obvinění způsobit nemocnici škodu, a to ve výši nejméně 56 milionů korun, přičemž pro sebe získali minimálně 53 milionů.

Šlo o zakázku na digitalizaci chorobopisů, kdy sdružení dvou firem, které vyhrálo soutěž, přepustilo zakázku jiné firmě. Ta práci odvedla levněji, ale zbytek peněz si ponechal vítěz soutěže. Soud poslal do vazby bývalého ředitele nemocnice Vladimíra Dbalého. Primář Michal Toběrný, druhý z obviněných, byl odvolán a stal se tak řadovým chirurgem.


Už v dubnu roku 2014 ale v nemocnici zasahovala protikorupční policie. Tehdy prověřovala, zda vedení neuzavřelo nevýhodné smlouvy na pronájem skladů na léky a zdravotnický materiál. Policie si odnesla smlouvy, které se týkaly právě pronájmu těchto skladů. Protikorupční fond už v říjnu roku 2012 upozorňoval na to, že kvůli nevýhodnému pronájmu skladů soukromé společnosti přicházela nemocnice až o 100 milionů korun ročně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Vláda schválila nižší teploty na pracovištích, řidičům nebo pokladním bude muset stačit 16 stupňů

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.

Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý vysoký zpravodajec Posolda

Novým ředitelem civilní rozvědky by se mohl stát bývalý náměstek pro operativní činnost Vladimír Posolda, informoval v pondělí Deník N. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání vlády řekl, že kabinet by o novém řediteli mohl rozhodnout příští středu. Jméno kandidáta veřejnosti ani ministrům nesdělil. Obdobné kroky nejdříve konzultuje s premiérem Petrem Fialou (ODS) a následně na schůzce předsedů koaličních stran, uvedl. Funkce ředitele rozvědky není obsazena od konce srpna, kdy rezignoval Petr Mlejnek.

Server Neovlivní.cz v pátek uvedl, že Posoldu upřednostnil Rakušan před dalším uchazečem, kterým byl bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek. Šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenuje podle zákona ministr vnitra se souhlasem vlády. "Já dnes vládu o žádném jménu neinformoval," uvedl Rakušan. Ministrům sdělil, že své kroky nejdříve konzultuje s premiérem a následně s předsedy koaličních stran ve formátu K5. "Vyjádřil jsem naději a velkou pravděpodobnost, že vláda příští středu definitivně rozhodne," uvedl.

Posolda informaci o svém chystaném jmenování nepotvrdil. "Nemůžu nic komentovat, protože nejsem zatím žádným nástupcem (Petra Mlejnka)," řekl Deníku N. Nepotvrdil ani to, že by měl domluvenou schůzku s premiérem Fialou.

Posolda podle Neovlivní.cz začínal svou kariéru v roce 1991 ve federálních zpravodajských službách, pracoval i v Bezpečnostní informační službě (BIS). Podle serveru Aktuálně.cz zamířil Posolda do rozvědky v roce 1998 a brzy odpovídal za analytiku. Později byl také oficiálním zástupcem rozvědky v zahraničí, v roce 2004 byl Posolda v médiích zmiňován jako náměstek ředitele ÚZSI pro zpravodajskou činnost.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Vláda by měla o novém šéfovi rozvědky rozhodnout příští středu, řekl Rakušan. O kandidátovi dnes vládu neinformoval, první je konzultace s Fialou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy