Nemocnice Most

10. 12. 2014 7:25
Nemocnice v Mostě je spolu s dalšími čtyřmi nemocnicemi součástí společnosti Krajská zdravotní a. s.
Areál mostecké nemocnice
Areál mostecké nemocnice | Foto: Hadonos/Wikimedia Commons

Mostecká nemocnice sídlí v ulici J. E. Purkyně a nabízí celkem 764 lůžek. Roku 2013 bylo v nemocnici provedeno skoro 8 tisíc operací a více než 375 tisíc ambulantních ošetření.

Základní informace

Adresa: Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Most, o. z.,
J. E. Purkyně 270, 434 64 Most
Telefon: 478 031 111
E-mail: [email protected]


Nemocnice Most je součástí společnosti Krajská zdravotní a. s. spolu s nemocnicemi v Děčíně, Ústí nad Labem, v Teplicích a v Chomutově. Generálním ředitelem Krajské zdravotní a. s. je Petr Fiala. Cílem nemocnice společnosti je zajišťování komplexní, kvalitní a dostupné péče, a to především obyvatelům Ústeckého kraje. Mostecká nemocnice je spádovou nemocnicí pro okres most, ale má nadregionální charakter.
Nemocnice v Mostě byla původně příspěvkovou organizací Ústeckého kraje, ale roku 2007 se spolu s dalšími čtyřmi nemocnicemi transformovala do jednoho celku – Krajské zdravotní a. s.

Historie nemocnice

Špitály se na území města nacházely již ve 13. a 14. století. Základem budoucí nemocnice se spolu s částečně rozpadlým vojenským špitálem ale stal špitál sv. Lazara, jehož vybudování dokládá listina z roku 1571.

Zdravotnická pracoviště

Ambulantní pohotovostní péče
ARO
Centrální laboratoř
Centrální příjem
Dětské
Endoskopie
Gynekologické a porodnické
Chirurgie
Interna
Kožní
Lékárna
Neurologie
Oční
Onkologie
Operační sály, sterilizace
ORL
Ortopedie
Patologie
Plicní
Psychiatrie
RDG
Rehabilitace
Transfúzní
Urologie


V polovině 19. století se rozhodlo o vybudování nové městské nemocnice. Město k její stavbě poskytlo zdarma pozemky i stavební materiál. Nová nemocnice nabízela celkem 52 lůžek. Později díky rozmachu průmyslu a hornictví docházelo k nárůstu počtu obyvatel města a koncem 19. století proto mostecké okresní zastupitelstvo rozhodlo, že bude vybudována větší okresní nemocnice. Ta procházela modernizacemi a rozšířeními a roku 1925 již nabízela 459 lůžek. Šlo tehdy o druhou největší nemocnici v Čechách. V roce 1945 pak celá nemocnice čítala 14 budov, nabízela 825 lůžek a obsahovala 5 odborných oddělení: chirurgické, infekční, interní, ortopedické a rentgenologické.
V 50. letech se z mostecké nemocnice stala nemocnice oblastní, s to s patnácti samostatnými odděleními. Od 60. let se svým přístrojovým a personálním zázemím stává třetí největší nemocnicí v kraji. Roku 1975 byly uvedeny do provozu nové budovy polikliniky, později pak například pavilon infekce a zdravotnické školy. Na počátku 90. let pak byla dostavěna budovat dignostiky. Koncem 90. let došlo k rekonstrukci přistávací plochy pro vrtulníky.

Současnost

Do roku 2007 byla nemocnice příspěvkovou organizací Ústeckého kraje, poté se stala součástí společnosti Krajská zdravotní a. s. Roku 2010 pořídila fototerapeutickou lampu a dokončila modernizaci endoskopického sálku. Dále byl zakoupen přístroj Plusoptix, který umožní kontrolu zraku dětí v mateřských školách. Několik přístrojů bylo doplněno i na plicní oddělení. Téhož roku také nemocnice zavedla nový nemocniční informační systém, který pomáhá se zpracováním zdravotnických, pojištěneckých i statistických dat. Ve stejném roce také nemocnice ve svém areálu zřídila babybox.
V roce 2011 pořídila nemocnice nové přístroje například do Mikrobiologického, Dětského a Interního oddělení. O rok později se Nemocnice Most umístila na 3. místě v rámci Ústeckého kraje v průzkumu spokojenosti zaměstnanců českých nemocnic „Nemocnice ČR 2012“.
Roku 2013 zahájila v rámci chirurgického oddělení svou činnost ambulance pro léčbu chronických ran. Několik oddělení v současnosti spolupracuje s dobrovolníky, kteří pomáhají zkvalitnit pobyt pacientů v nemocnici a pomáhají jim také udržovat kontakt s běžným životem.

Kauzy nemocnice

V roce 2006 se objevila informace o tom, že mostecká nemocnice musí zaplatit pokutu 30 tisíc korun kvůli porušení zákona při zadávání veřejných zakázek. Konkrétně dle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže chybovala nemocnice při nákupu spirálního CT – nedodržela totiž zákonem stanovený postup při udělení zakázky. Mohla tím pádem významně ovlivnit stanovení pořadí nabídek několika zájemců o dodávku přístroje. Udělená pokuta se nacházela v dolní hranici možné sazby a měla tak plnit i preventivní funkci.

Roku 2013 pak dostala společnost Krajská zdravotní a. s. od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu půl milionu korun kvůli chybám při nákupu přístrojového vybavení pro mosteckou a chomutovskou nemocnici. Dle ředitele ÚOHS mohla společnost prostřednictvím svého jednání výrazně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, když nerozdělila předmět veřejné zakázky na části. Chtěla tak po uchazečích dodání několika velmi rozdílných lékařských přístrojů zároveň, což mohlo vést k diskriminaci těch, kteří ve svém portfoliu neměli všechny tyto přístroje. Přitom podle ředitele ÚOHS neexistoval objektivní důvod k nákupu všech tří přístrojů dohromady a nic nebránilo rozdělení zakázky na části.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Vytlačili jsme americký torpédoborec z ruských vod, hlásí Moskva

Ruská vojenská loď vytlačila americký torpédoborec z ruských teritoriálních vod v Japonském moři na Dálném východě, uvedlo v úterý ruské ministerstvo obrany. Torpédoborec USS John S. McCain třídy Arleigh Burke podle Moskvy pronikl dva kilometry za hranici mezinárodních vod do zálivu Petra Velkého, u kterého se nachází i město Vladivostok, kde je velitelství ruského Tichooceánského loďstva.

Americký torpédoborec se podle vyjádření ministerstva, ze kterého citovala agentura Interfax, několik dní plavil v Japonském moři. Ráno narušil ruské teritoriální vody, přestože jej ruský torpédoborec Admirál Vinogradov, označovaný Rusy za velkou protiponorkovou loď, varoval před nepřípustností takového počínání i před možností taranu, tedy úmyslného nárazu ruské lodi do amerického plavidla.

"Po výstraze a změně kurzu Admirála Vinogradova americký torpédoborec okamžitě vplul do neutrálních vod. Opakované pokusy znovu vplout do ruských vod nepodnikl," konstatovalo ministerstvo.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Důvěra v českou ekonomiku opět klesla, nejvíce u podnikatelů ve službách

Důvěra v českou ekonomiku klesla v listopadu ve srovnání s říjnem o 4,4 bodu na 82 bodů. Níže byla naposledy v červnu. Snížila se důvěra podnikatelů i spotřebitelů. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u podnikatelů ve vybraných službách a obchodě, kterých se přímo dotkla protiepidemická opatření.

Indikátor důvěry podnikatelů klesl v listopadu o 4,8 bodu na 81,7 bodu, v případě spotřebitelů se důvěra snížila o 2,9 bodu na 83,1 bodu. "Aktuální situace v lidech stále vyvolává velké obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace. Strmě též stoupá počet spotřebitelů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Další zprávy