Česká televize

Aktualizováno 30. 4. 2020 7:58
Česká televize je veřejnoprávní televizní stanice. Je zřízena zákonem o České televizi. Jako médium veřejné služby má zajišťovat všem občanům přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě.
Foto: ČTK

Česká televize je veřejnoprávní televizní stanice, která na svých šesti kanálech programově pokrývá filmovou, publicistickou, dokumentární a dramatickou tvorbu, včetně programů pro děti.

Česká televize vznikla k 1. 1. 1992 podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) jako televizní služba veřejnosti České republiky. Do jejího čela je Radou České televize volen na šestileté období generální ředitel.

Kontrolním orgánem je Rada České televize.

Česká televize je rozdělena na tři organizační části, které sídlí v Praze na Kavčích horách, v Brně a Ostravě.

Počet programů ČT se v průběhu let rozrostl na šest: ČT1 a ČT2, dočasný program ČT3 (televize "třetího věku" spuštěná pod vlivem pandemie onemocnění covid-19 na jaře 2020), sportovní kanál ČT Sport (dříve nazýván ČT4; funguje od roku 2006), zpravodajská stanice ČT24 (od roku 2005) a ČT Déčko pro nejmladší diváky v denních hodinách, respektive ČT Art od večera do rána (kanály spolu sdílejí frekvenci a fungují od konce srpna 2013). Mezi další služby patří Teletext ČT a webový portál www.ceskatelevize.cz, na kterém je též možné sledovat vysílání on-line.

Příjmy České televize tvoří především povinné televizní poplatky. Doplňkovým zdrojem příjmů televize je pak také reklama a sponzoring.

Česká televize je členem těchto organizací: EBU (European Broadcasting Union) - Evropská vysílací unie, PBI (Public Broadcasting International) - celosvětové sdružení vysílatelů veřejné služby, DVB (Digital Video Broadcasting) - mezinárodní sdružení pro digitální tv vysílání, SMPTE (Society of Motion Pictures and Television Engineers) - společnost filmových a televizních techniků, EGTA (European Group of Television Advertising) - Evropská skupina pro tv reklamu, CIRCOM Regional - evropské sdružení regionálních tv studií, IMZ (Internationales Musikzentrum) - Mezinárodní hudební středisko a Euronews, Eurosport.

Zkušební vysílání Československé televize bylo spuštěno v květnu 1953. O necelý rok později pak začalo pravidelné televizní vysílání - tři dny v týdnu během roku a pouhé dva v létě. V roce 2005 začala digitalizace televizního vysílání - svou činnost také započal první digitální kanál České televize, zpravodajská ČT24. Tu o rok později následoval sportovní kanál ČT4, respektive ČT Sport. Od roku 2010 přechází televize na vysílání ve vysokém rozlišení.

O digitalizaci televizního vysílání se dočtete více zde.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, napsala s odkazem na lotyšskou tiskovou agenturu LETA a televizi LSM agentura Reuters. Úspěch potvrzují i první průběžné výsledky hlasování. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou. Dosavadní Kariňšovi spojenci totiž podle odhadů utrpěli výrazné ztráty. Kariňš uvedl, že nebude spolupracovat s proruskými stranami.

Podle prvních průběžných výsledků má Jednota 22 procent preferencí a umístila se na prvním místě, uvedla stanice LSM. Podle ní by se do parlamentu dostalo jen pět stran.

Podle odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů. Podle politologů je ovšem možné, že strana nakonec překoná pětiprocentní hranici, protože její příznivci obvykle méně často uvádějí, koho volili.

Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Naopak členové ruské menšiny, kteří válku odmítají, zřejmě volili více "státotvorné" strany. Podle analytika Paulse Raudsepse se tak hlasy ruské menšiny, která tvoří čtvrtinu obyvatel Lotyšska, roztříštily mezi více subjektů. Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy