Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
České školství má již potřetí v novém tisíciletí nakročeno k zásadním reformám. První dvě snahy z roku 2002 (Bílá kniha) a 2014 (Strategie 2020) skončily bezvýsledně, ta třetí (Strategie 2030) má mnohem větší šanci. Díky pandemii koronaviru a zavření škol, jež rozbily stereotypní představy o vzdělávání a umožnily učitelům i ředitelům dívat se na něj jinak.
Školy by měly nejen dohnat výpadek z minulého pololetí, ale také změnit svůj přístup k výuce. Česká školní inspekce sepsala dokument, v němž radí zkušenosti z učení na dálku využít k zlepšení vzdělávání. Pakliže se jím budou pedagogové řídit, výrazně by to přispělo k reformě českého školství. Projděte si ta nejzásadnější doporučení.
Rozdíly ve vědomostech českých žáků jsou letos mimořádně velké. Mnohé děti zůstaly během koronavirového zavření škol off-line, neučily se půl roku. Pomoci dohnat jarní handicap jim měly vzdělávací kempy hrazené ministerstvem školství, nyní i iniciativa studentů pedagogických fakult či neziskovky zabývající se integrací dětí se sociálním znevýhodněním.
Po téměř půl roce by se měly školy v září vrátit k běžnému provozu. Chvíli potrvá, než děti a učitelé najedou do zaběhnutých kolejí. A do některých by se už ani vracet neměli. Kromě nutnosti digitalizovat výuku zavření škol rovněž ukázalo, že se dá obejít bez neustálého známkování a poměřování dětí, říká v rozhovoru Blanka Vaculík Pravdová, lektorka pedagogů z organizace Učitel naživo.
Navštívili jsme „školy v přírodě“ pro učitele a absolvovali s nimi program, který má zlepšit jejich výuku. Zažili jsme napínavé detektivní pokusy pro malé chemiky, nácvik hodnocení bez známek i vášnivé diskuse, jak posunout vzdělávání dětí blíže moderní době.
Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje. V tom je možná nejpalčivější problém českého vzdělávání. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.
Mediální dům Economia a redakce Aktuálně.cz vyhlašují anketu Hvězda výuky na dálku. Znáte pedagoga, kterého výuka na dálku nezaskočila, a naopak v ní zazářil? Obětavého ajťáka, který propojil školu s žáky? Sociálního pracovníka, jemuž se podařilo vzdělávat i děti, jež zůstaly off-line? Autora pozoruhodných vzdělávacích videí? Nominovat své favority můžete do 14. října 2020.
Ministr školství Robert Plaga zaslal ředitelům pokyny, jak má od září vypadat výuka. Učitelé nebudou muset s žáky probrat vše, co před prázdninami nestihli, ale mají se zaměřit jen na základní látku. Ředitel EDUin Miroslav Hřebecký se však obává, že to na některých školách povede k tomu, že se bude vyučovat pouze matematika a jazyky na úkor jiných předmětů, které jsou pro žáky rovněž podstatné.
Opozice v souvislosti s opatřeními proti koronaviru ve školách, která představilo ministerstvo školství, mluví o chaosu či improvizaci. Upozorňuje na to, že některá opatření budou obtížně realizovatelná. Ministerstvo podle opozičních stran také přeneslo značnou část odpovědnosti na ředitele škol, pro které bude naplnění pravidel náročné.
Již od roku 2013 pořádá Akademie věd ČR v rámci svého projektu Otevřená věda Letní vědecký kemp pro pedagogy. Formou "školy v přírodě" plné vzdělávacích kurzů si učitelé zkouší, jak vědeckými pokusy obohatit výuku. Kurzy bývají obsazené ještě ten den, co je akademie vypíše. Učitelé sem jezdí o dovolené, dobrovolně a s velkým nadšením. Nahlédněte do letní školy v Jindřiši u Jindřichova Hradce.
Více než 200 zájemců ze středních, vyšších odborných a letos poprvé i vysokých škol letos požádalo u organizace Romea o stipendium. Kromě peněz získají také možnost potkat se s mentory a podobně smýšlejícími lidmi. Podle manažerky programu Jitky Votavové totiž nejde o schopnosti Romů, ale hlavně o nevhodné prostředí, které je od společnosti odděluje.
Nový školní rok začne pro všechny žáky 1. září ve školách. Při běžné výuce se budou ale dodržovat přísnější hygienická pravidla. Případná opatření proti koronaviru se budou řídit takzvaným semaforem pro oblasti s různým rizikem nákazy. Novinářům to po dnešním jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) řekl šéf resortu školství Robert Plaga (ANO).
Školy jsou dobré v předávání poznatků, máme strategie a metody jak to dělat, ale umět rozvinout charakter nám uniká, na to se v projektu Komenský 2020 zaměřujeme, říká pedagog a expert na učení Jana Amose Komenského Jan Hábl. Komenského by dnes podle něj trápilo, kdyby slyšel, že posledním cílem našeho vzdělávacího systému je konkurenceschopnost.
V Rakousku či na Slovensku rozjíždějí letní školy, v Anglii dávají miliardu liber na to, aby znevýhodnění žáci dohnali ostatní, na Islandu se soustředí na děti cizinců. A ve Švédsku? "Mateřské a základní školy jsme nezavřeli, je to často jediné místo setkání. Ale online výuku jsme si na jeden den vyzkoušeli. Fungovala, tak jsme šli zase do školy," líčí česká učitelka za polárním kruhem.
Už letos zaznamenaly střední školy oproti loňsku značný převis zájmu nad volnými místy. Přicházejí totiž silnější populační ročníky. A to ty nejpočetnější mají teprve přijít - například v roce 2007 se narodilo skokově o 9 tisíc dětí více a nestačily jim školky. Za dva roky půjde tato generace na přijímačky. Stát ale nechává případné navýšení kapacit na zřizovatelích škol, tedy hlavně na krajích.
Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě.
Soukromá vysoká škola Unicorn University plánuje od roku 2021 zavést i ryze on-line bakalářský program. Zatímco někteří studenti v tom vidí zejména úsporu času i peněz, jiní upozorňují i na úskalí takové výuky. Z humanitních oborů jiných škol pak zaznívá, že pro ně není distanční forma vhodná. Potřebují diskuzi a tu v on-line prostředí moc dobře vést nelze.
Ze středních škol vychází studenti, kteří neumí samostatně myslet, řešit problémy, spolupracovat v týmu či komunikovat. Také s moderními technologiemi jsou často na štíru. Pro zaměstnavatele jsou tak mnohdy zcela nepoužitelní. Někteří z nich to však zkouší změnit a nabízí školám řešení.
Pokud nezreformujeme vzdělávání, druhé stupně základek zemřou a některé kraje definitivně vypadnou ze systému. Následky poneseme všichni.
