Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Projděte si jednotlivá témata a pusťte si videa z konference.
"Finanční gramotnost je nutnou výbavou do současného života, přesto se na ni dlouhá léta zapomínalo. Nyní se naštěstí situace zlepšuje a téma nedostatečné finanční gramotnosti ve společnosti čím dál více rezonuje," upozornili na konferenci PREF Adam Daniel a Jan Vlček z projektu České spořitelny Abeceda peněz.
Učitelé i žáci se těší, až se zase potkají ve škole, sociální kontakt naživo jim totiž žádná aplikace nenahradí. K mnohým věcem se ale již nevrátí. "Pedagogové začali využívat on-line nástroje naplno, museli jsme posílit servery," říká šéf firmy, jež vyvinula školní informační systém Edookit. "Snažíme se, aby učitelky nemusely už nikdy vláčet stohy papírů, na vše by jim měl stačit mobil," dodává.
Záškola je soukromé zařízení v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi poblíž Prahy. Děti se tu často učí za školou - třeba v zámecké zahradě, ale někdy i v teepee či na dvorku. "Nejde tu zdaleka tolik o výkon. Chceme hlavně, aby tu dětem bylo dobře a naučily se samostatnosti, zodpovědnosti za svět, spolupráci, komunikaci a kreativnímu řešení problémů," říká učitelka a spoluzakladatelka školy.
On-line vyučování zvládli s přehledem a zároveň nezapomněli na křehkou dětskou duši. Snažili se své žáky podporovat a zdůrazňovat jim: "Společně to zvládneme!" Projděte si 12 inspirativních příběhů, které přinesla anketa Aktuálně.cz Hvězdy výuky na dálku. O finalistech rozhodovala odborná porota, čtveřici vítězů určilo hlasování veřejnosti. Vyhlášení proběhlo na konferenci o vzdělávání PREF 2020.
Nejsme přesvědčeni o tom, že se rozhodlo na základě nějakých dat. Vůbec nevíme, co se teď děje v mateřských školách a jak se tam nákaza šíří, říká pedagog Michal Kaderka z Učitelské platformy. Učitelé jsou stejný průřez společností, někteří by do školy chtěli jít hned, někdo to považuje za totální šílenství. I distanční výuka je vzdělávání, ale neproberete samozřejmě všechno, dodává.
To, že vláda neukáže žádná čísla o šíření nákazy mezi dětmi, mě straší. Když chceme otevírat školy, měli bychom více testovat. Vláda by měla vysvětlit, proč najednou testuje méně, říká ekonom CERGE-EI Daniel Münich. Zavřené školy jsou extrémně drahým opatřením, málokdo si uvědomuje ty obrovské škody, protože to jsou náklady, které nejsou vidět, ty budou vidět až v budoucnosti, dodává.
S ředitelkou české pobočky Googlu o pandemii, algoritmech, filmu Sociální dilema i o tom, kdo nakonec zaplatí digitální daň.
Členové Učitelské platformy upozorňují, že úroveň distanční výuky se značně liší škola od školy. To znevýhodňuje mnohé deváťáky, které čekají přijímací zkoušky. Varují také před nejistou situací pro pořádání jednotných zkoušek. Podle nich je nutné mít plán B, pakliže se epidemiologická situace výrazně nezlepší.
Proč máme kompletně zavřené třídy, když ve zbytku Evropy je vzdělávání malých dětí až tou nejzazší obětinou?
Školy ani školská poradenská zařízení nestíhají plnit potřeby žáků s poruchami učení. Na ty mimořádně nadané už nemají čas vůbec. Ve škole se nudí, doma si ale mohou uspořádat výuku mnohem efektivněji a zajímavěji. Jenže ti podprůměrní v distančním vzdělávání plavou. Většinou jim nepomohou ani rodiče. Nůžky mezi žáky se ještě více rozevírají.
Učitelé oproti jarnímu zavření škol přešli na podzim k mnohem většímu množství on-line hodin. Pakliže pracují s jejich kvantitou i obsahem rozumně, mohou tak lépe nahradit vyučování a uleví i rodičům. Zároveň to ale s sebou přináší rizika, pokud videokonference řádně nezabezpečí.
Mnozí rodiče chtějí, aby výuka probíhala on-line. Nemají totiž čas řešit školní povinnosti. Mnozí učitelé namítají, že nejde překlopit celý rozvrh do on-line prostředí - žáci pak dlouho vysedávají u počítače. Navrhují kombinaci samostatné práce a on-line konzultací s pedagogem. Se čtenáři na toto téma chatovala šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová, učitelka angličtiny a matka čtyř dětí.
O vládních nařízeních týkajících se školáků, učitelů a rodičů mluvila redakce Aktuálně.cz s Petrou Mazancovou, předsedkyní Učitelské platformy a učitelkou angličtiny a občanské výchovy na víceletém gymnáziu v Litoměřicích. "Ve velkých základních školách pořád ještě zbude třeba přes pět set dětí, což je z hlediska epidemiologického pořád dost," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Minulý týden odstartoval na většině tuzemských vysokých škol zimní semestr. Kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s šířením koronaviru zůstávají školy zavřené a výuka probíhá na dálku. Rektoři vysokých škol se proti rozhodnutí o omezení výuky ostře ohradili. Vadí jim, že se opatření zavedlo bez jejich vědomí. Masarykova univerzita hrozí krajské hygieně soudem, pokud zákaz nezruší.
Filip Špinka a Štěpán Hartl jsou maturanti ze Střední pedagogické školy v Litomyšli. Založili projekt Alpateam, zaměřený na mezilidské vztahy a boj proti šikaně. Na Instagramu téma popularizují, účet slouží i jako místo, kde se jim se šikanou svěřují vrstevníci. Natáčejí rozhovory se známými osobnostmi, vyrobili film a chystají s ním turné po školách. V září se stali laureáty Ceny Gratias Tibi.
Jiří Kostečka je známý český jazykovědec, autor učebnic a metodických textů, který se podílel mimo jiné i na podobě nových státních maturit. Uplynulé tři roky strávil v Austrálii a na Novém Zélandu jako učitel češtiny pro krajany, kteří mají zájem si jazyk své rodné země udržet. O rozdílech mezi žáky i o specifikách učení češtiny v Austrálii mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mediální dům Economia a redakce Aktuálně.cz vyhlásily v druhé polovině srpna anketu Hvězda výuky na dálku. Od té chvíle se podařilo shromáždit pozoruhodné příběhy svědčící o kreativitě, dobrém srdci i odvaze českých pedagogů, kteří se nezalekli složitých podmínek on-line výuky během pandemie koronaviru. Nominovat své favority mohou lidé až do 14. října 2020.
Česká školní inspekce ve spolupráci s ministerstvem školství připravila podrobné srovnání krajů podle úspěchů ve vzdělávání. Hodnotilo se, jak kvalitní a efektivní je vzdělávání v jednotlivých regionech. Jak si vedou žáci v matematice nebo češtině či jak se jim daří u maturit. A nakonec i jak kvalifikovaní jsou samotní učitelé.
Zatímco informační a komunikační technologie prostupují většinou odvětví lidské činnosti a raketově se vyvíjejí, jejich výuka v Česku zamrzla před 15 lety. Právě z roku 2005 pocházejí dosud platné vzdělávací programy, jimiž se školy stále řídí. Řešení je však na obzoru. Ministerstvo školství do roka chystá inovaci vzdělávacích programů. Informatika tak pronikne do mnoha školních předmětů.
