Z hrubek v internetových diskusích se může zdát, že Češi pravopis své rodné řeči moc neřeší. Úspěch instagramové stránky Červená propiska, kterou si oblíbilo skoro 80 tisíc sledujících, naznačuje opak. Korektorky Sabina Straková (29) a Karla Tchawou Tchuisseu (28) na ni přidávají jazykové zapeklitosti, se kterými lidé v psaném projevu nejvíc bojují, a fanoušci vždy napjatě čekají na jejich diktát.
Museli rezignovat na sborové i orchestrální koncerty a najít jinou cestu k publiku. Pořadatelé celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open mají za sebou kvůli pandemii krušný rok.
Uchazeči o střední školy se v těchto dnech dozvídají, zda uspěli v jednotných přijímacích zkouškách. Vybrali jsme malou ukázku otázek z prvního termínu letošních přijímaček z češtiny (s drobnými úpravami, aby šly odpovědi klikat formou kvízu). Zkuste si, zda byste v testu uspěli.
Zejména soukromé základní školy mívají ve zvyku zápis do prvních tříd spojit s přijímacím pohovorem, kde bodově hodnotí schopnosti dětí. Jenže takovéto kritérium přijetí považuje Česká školní inspekce za diskriminační. Tam, kde nemohla rozhodnout jiná kritéria, doporučila děti losovat. To se ale nelíbí dotčeným školám ani mnohým rodičům.
Česká školní inspekce zveřejnila výsledky mezinárodních šetření v Česku, které ukazují, co ovlivňuje efektivitu vzdělávání a výsledky žáků. Data vychází ze šetření PISA 2018, jež každé tři roky sleduje úroveň vzdělání patnáctiletých žáků, a TALIS 2018, které zjišťuje zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol na druhém stupni ZŠ.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Po dvou termínech jednotných přijímacích zkoušek na čtyřleté střední školy zaplavily sociální sítě stížnosti rodičů na přílišnou obtížnost testů. Vadí jim, že Cermat nezohlednil složitý rok, který mají žáci za sebou. Za pravdu jim dávají i někteří učitelé a experti, jiní se ale domnívají, že na obtížnosti až tolik nezáleží.
Žáci se často po dlouhých měsících postupně vrací do škol. Zatímco mnohé učitele trápí především skluz v učivu či málo známek, Česká školní inspekce i ministerstvo školství je nabádají, ať se zaměří především na duševní pohodu, sociální kontakty a pohyb. Nejde totiž o nic menšího než psychické i fyzické zdraví dětí.
Už více než rok trvá distanční výuka v Česku. A mnoha žákům i rodičům dochází energie. Děti ztrácejí motivaci i chuť se učit. Až 77 procent dětí je podle rodičů méně motivovaných k učení než při výuce prezenční. Zjistil to výzkum společnosti PAQ Research, který zkoumal distanční výuku při druhé, zimní vlně lockdownu. Přitom na jaře 2020 brali žáci výuku z domova spíše jako zajímavou změnu.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak se na dětech, rodičích i učitelích podepsalo několik měsíců on-line výuky? Zvládnou děti návrat do škol? Odpoví experti v diskusi projektu Chytré Česko v pátek 16. dubna od 15 hod. v živém streamu na Aktuálně.cz.
Proč je střídání dětí ve školách po týdnech násobně účinnější než testování? Proč je užitečné používat i málo spolehlivé antigenní testy? A proč se školy nemohly otevřít dříve? Na nejčastější otázky kolem pondělního návratu dětí do škol odpovídají vědci.
Studují praktické obory, jejichž základem je terén, laboratoř, jeviště, ateliér či filmový plac. Jenže pandemie, lockdown a zavření škol jim převrátily život naruby. Zvláště těm, kteří končí umělecké obory, přinesla současná situace i existenční problémy. Aktuálně.cz přináší osobní výpovědi vysokoškoláků.
Nejbohatší Čech Petr Kellner, který o víkendu tragicky zemřel na Aljašce, je známý především svými podnikatelskými aktivitami. Byl to však i významný filantrop. Podporoval například vzdělávání dětí, které by si ho jinak nemohly dovolit. Děti ze znevýhodněných rodin či z dětských domovů se díky nadaci manželů Kellnerových dostaly na gymnázium i na zahraniční univerzity.
Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.
Ministerstvo školství představilo první fázi plánu návratu žáků a studentů na jednotlivé stupně škol. Jako první by se měly vrátit děti z prvního stupně v rotačním modelu a předškolní děti do školek ve skupinách do 15 dětí. Obnovena bude také praktická výuka na středních školách, konzervatořích a vysokých školách. Konkrétní datum, odkdy bude plán realizován, však ministerstvo dosud neoznámilo.
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal letos Tomáš Pírek ze Základní školy U Krčského lesa v Praze 4. Na "trůnu" vystřídal Tomáše Míku z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Je 17. mužem, který za posledních 28 let anketu vyhrál. Zároveň zvítězil i v hlasování u dětské poroty, a stal se také Dětským Ámosem.
Neslyšel jsem, že by rodiče ocenili práci učitelů. I oni mají děti a zvládají to, říká Ludvík Zimčík, ředitel školy v Březové, která funguje v režimu dálkového vzdělávání už od roku 2004. Naše škola dopady epidemie nepocítila. Sedět pět hodin u on-line výuky je záhul. Nemůžete překlopit prezenční výuku do distanční, některé školy to přehánějí, je k smíchu dávat úkoly z výchovných předmětů, míní.
Dvaadvacetiletý Josef Zaduban se narodil s oboustrannou hluchotou. Přesto studuje na Fakultě technologické na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Studium ho naprosto pohltilo, jeho výsledky patří k těm nejlepším. "Odmalička mě zajímají technické věci a stroje. Lákala mě představa práce a pokusů v laboratořích a také to, že si rozšířím znalosti matematiky a fyziky," říká. Nyní získal i prestižní cenu.
Ministerstvo školství předpokládá, že k testování žáků na covid-19 po návratu výuky do škol využije svůj návrh z února, podle kterého se jako první měli začít testovat středoškoláci a deváťáci. Případná nová strategie by podle úřadu záležela na názoru epidemiologů. Testy, které jsou vhodné, by mělo určit ministerstvo zdravotnictví. Nákup by měla obratem obstarat Správa státních hmotných rezerv.
