Chytré Česko vstoupilo do své čtvrté sezony. Speciál, který pomáhal otevřít debatu o stavu českého školství a ukázat, jak se dají některé problémy efektivně řešit, rozšiřuje svůj záběr o nová témata. K článkům navíc přibyly podcasty, videodebaty nebo interaktivní infografiky.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Index prosperity zkoumá na základě mnoha dostupných mezinárodních dat kvalitu života v Česku a porovnává je s ostatními státy EU. Zatímco v prvním díle, který Aktuálně.cz přineslo v únoru, se analytici zaměřili na stav ekonomiky, nyní svou pozornost obrátili na vědu a výzkum. A výsledky tentokrát moc pozitivní nejsou.
Nedůvěra ke škole, špatná vysvědčení a problémy s hledáním práce kvůli nedokončenému vzdělání se u českých Romů často přenášejí z generace na generaci. Pomoci se rozhodl brněnský spolek IQ Roma servis, který zkouší řetězec rozetnout. Malé Romy a jejich rodiče doprovází od předškolního vzdělávání přes základní školu na střední, k maturitě a někdy až k přijímačkám na vysokou a studium na univerzitě.
Čeští učitelé i žáci mohou cítit naštvání z agresivního útoku Ruska na Ukrajinu, mohou mít obavy, že se násilí rozšíří dál, ale zároveň musí zvládnout udržovat dobré vztahy ve třídě, kam třeba chodí školák původem z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Učitelé by podle expertů měli mluvit s dětmi o jejich pocitech a vysvětlit jím, že obavy i zmatek, které cítí, jsou normální.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Evropská komise představila v polovině ledna očekávaný dokument o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Takzvaná Evropská strategie pro univerzity má především posílit nadnárodní spolupráci mezi školami a usnadnit studijní mobilitu vysokoškoláků. Co nový dokument přinese? A jak zahraniční pobyty ovlivnila pandemie? Nejen o tom v podcastu hovořil Jakub Tesař z Domu zahraniční spolupráce.
Na sociálních sítích lze najít kromě roztomilých štěňátek i lidi, kteří se na svých účtech snaží předávat své znalosti. Sledují je tisíce lidí, především však žáci a studenti, kteří se ve škole trápí s učivem matematiky, chemie, fyziky nebo nerozumí pravidlům českého pravopisu. Řeč je o učitelích a studentech, již se rozhodli pomáhat žákům s výkladem učiva přes sociální sítě.
Organizace na podporu vzdělávání EDUin vyhlašuje další ročník ceny Global Teacher Prize pro inspirativní pedagogy s individuálním přístupem k žákům, kteří vytvářejí ve třídě bezpečné prostředí, zapojují do výuky inovativní prvky nebo podporují děti v mimoškolních aktivitách. Pedagogy je možné nominovat do konce února.
„Nechceme, aby dva nebo tři dny v životě rozhodovaly o budoucnosti studentů. Chceme je motivovat, aby na sobě víc pracovali,” říká ministr školství Petr Gazdík ke svým plánům. Státní maturita má představovat středoškolské minimum, po jehož splnění studenti budou moci složit profilovou část v režii jednotlivých škol.
„Princeton byla moje první volba a nečekala jsem, že to vyjde. Nejnáročnější je napsat dobrou esej, která zaujme porotu. Studenti, kteří se hlásí, mají všichni výborné studijní výsledky, takže často rozhoduje osobnost a dobrý nápad,” líčí cestu k přijetí na prestižní americkou univerzitu studentka ostravského PORG Jana Buchtová.
Žáci a studenti základních i středních škol včera dostali vysvědčení za půlrok svého snažení. Pokud by ho dostávali i politici za zvládnutí covidu ve školách, moc dobře by to neskončilo. Stará vláda byla na propadnutí, nová vláda však také chybuje. S bídou čtyřka.
Ředitelé škol řeší, jak se vypořádat s chybějícími učiteli. Ti kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron často končí v karanténě či izolaci. Zavřít školu a nechat ji na distanční výuce však mohou pouze hygienici, kteří to dělají jen výjimečně. Pomoct by měl zákon, díky kterému by ředitelé mohli vyhlásit na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo sami zavést výuku na dálku.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.
Nezisková organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním v Česku, udělila cenu EDUína Média za novinářskou práci redaktorce Aktuálně.cz Zuzaně Hronové. Především za článek letošního předvolebního seriálu o situaci v regionálním školství, ale i za dlouhodobou systematickou práci na tématu, například v projektu Chytré Česko.
Seriál České televize Ochránce nechal nahlédnout do zákulisí škol a nečekaně silně rozpoutal zájem o tematiku školství a vzdělávání. Pravidelně se stává nejúspěšnějším pořadem nedělních večerů, sleduje ho zhruba 1,5 milionu diváků. Spoluautor scénáře Tomáš Feřtek byl hostem podcastu Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny zaměřeného na vzdělávání.
