Ministr školství Robert Plaga představil podobu letošních maturit, stejně jako loni dostanou studenti úlevy. Nebudou muset například absolvovat ústní zkoušku z češtiny a cizího jazyka, výhody získají také studenti pomáhající v nemocnicích. Podle odborníků jednorázová změna maturit kvalitu vzdělání nepoškodí, v názoru na další opatření se ale rozcházejí.
Informacím vlády k epidemii nemoci covid-19 nedůvěřuje zhruba polovina učitelů, její opatření hodnotí kladně necelá třetina pedagogů. Kolem dvou pětin učitelů do 34 let vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné. Dvě pětiny vyučujících deklarují, že víc než desetina žáků má výraznější problémy s distančním vzděláváním.
Ještě ve 13 letech neuměl pořádně číst, trpěl dyslexií a poruchou motorických funkcí a učitelé nad ním lámali hůl. Teď 22letý Brit William Carter úspěšně odpromoval a získal Fulbrightovo stipendium na univerzitě v Berkeley, kde si plánuje dodělat doktorát z politické geografie.
Žáci třetích tříd jsou těmi, kteří zatím strávili největší podíl školního života na distanční výuce. Aktuálně.cz se jich zeptalo, jak se jim žije za covidu a zda už by chtěli zpátky do školy. Asi nejvýmluvnější bylo ticho, které se rozhostilo během on-line výuky ve třetí třídě ZŠ Janského v Praze 13 po dotazu redaktorky, zda je mezi dětmi někdo, kdo se netěší zpátky do školy.
Ve výčtech toho, co všechno napáchá pandemie a lockdown mezi prvňáky, deváťáky či maturanty, se trochu zapomnělo na učně. Polovinu jejich výuky přitom tvoří odborný výcvik, který ale neprobíhá - na dálku ho dělat nelze a prezenčně ho vláda zakázala. Letošní absolventi tak na své řemeslo téměř polovinu svého tříletého studia ani nesáhnou.
Distanční výuka trvá dlouhé měsíce a vzhledem k nelepšící se situaci pro většinu žáků asi jen tak neskončí. Jenže děti ztrácí motivaci a mnohé propadají skepsi. Citelně jim schází kamarádi a komunita třídy. Extrémně náročná je tato situace i pro učitele. Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, co dělají, aby ubíjející on-line vyučování co nejvíce zpestřili. Některé nápady jsou velmi inspirativní.
Nová podoba "školních osnov", přesněji Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, přináší řadu změn. Ubude memorování, předměty se více zaměří na rozvoj logického myšlení. Informatika získá na významu na úkor třeba Newtonových zákonů ve fyzice. První stupeň ZŠ tak musí začít učit nejpozději od září 2023, druhý stupeň o rok později. Kdo je ale připraven, může začít už letos.
Opakované plošné uzavření škol, omezení zájmových kroužků a sociálních kontaktů ovlivňují všechny děti, zhruba u deseti procent těch nejvíce ohrožených jsou však fatální dopady. Negativně ovlivňují nejen jejich vzdělávání, ale podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Jde zejména o děti ohrožené domácím násilím, z extrémně chudých rodin a ty, které již před pandemií měly psychické problémy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se omluvila za nedělní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru. Řekla, že výrok byl neadekvátní a omlouvá se, pokud se někoho dotkl. Vyjádření vzbudilo kritiku politiků či novinářů, kteří jí vyčítali neúctu k obětem války a utrpení milionů dalších.
České národní kolo soutěže Global Teacher Prize hledá učitele, který se kromě kvalitní výuky může pochlubit individuálním přístupem k žákům, inovativní výukou a zapojením do mimoškolních aktivit a do odborné komunity. Ukazuje také, jak jeho laureáti z minulých ročníků dokázali změnit život svých žáků.
Jako největší problém Česka vnímaly loni téměř dvě třetiny středoškoláků politickou reprezentaci, dvě pětiny jich za potíž označily epidemii covidu-19. Zájem o volby od roku 2017 mezi studenty výrazně vzrostl, zúčastnit by se jich chtělo až 76 procent. Nejvíce, a to kolem 30 procent, by jich podpořilo Piráty. Popularita vládního hnutí ANO u studentů klesla na osm procent.
Ačkoliv ministerstvo školství doporučuje učitelům, aby na vysvědčení hodnotili žáky slovně, ti přesto nejspíš většinou zůstanou u známek. Na takový způsob klasifikace jsou školy zvyklé, při zavádění slovního hodnocení navíc často naráží na odpor rodičů. Slovně tak budou hodnotit především výchovy, třeba tělocvik.
Přišla náhle, jednat se muselo okamžitě. Pandemie sice zkomplikovala život celé společnosti, ale možná pomohla vzdělávacímu systému. Léta se diskutovalo o tom, že je potřeba výuku digitalizovat. Uzavření škol nabídlo příležitost. Někteří učitelé museli "poprvé" zapnout počítač a děti zjistily, že notebooky nejsou jenom pro zábavu. Začala digitální škola hrou - někdy i únikovou.
Tereza Vítková učí na Základní škole Úhonice v okrese Praha-západ. Hned od začátku zavření škol nasadila on-line výuku, do níž se nakonec zapojili všichni její třeťáci, což na jaře byl nadstandard. I na dálku učila pomocí projektů a bádání, většinu aktivity totiž nechává na žácích. V listopadu vyhrála v anketě vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Mimořádný výkon.
Přes snahu škol i mnohých iniciativ se ani na podzim nedařilo zapojit do výuky na dálku všechny žáky. Některým stále chybí vybavení nebo ho neumí používat. V jiných případech zase dětem chybí podpora rodin, které jim s výukou nepomáhají. Jelikož se epidemiologická situace nevyvíjí příliš dobře, hrozí, že se školy opět zavřou a rozdíly mezi dětmi se budou dál prohlubovat.
Co se týče nerovností ve vzdělání, je Česko mezi sedmi nejhoršími státy OECD. Zatímco v jiných zemích je většina škol na podobné úrovni, v Česku se výrazně odděluje několik nadprůměrných škol, podprůměrná většina a zaostávající extrémy. Nerovnosti se dají zmenšit například podporou talentovaných dětí, které k tomu, aby se rozvíjely, nebudou muset přestoupit na lepší školu.
Čeští žáci čtvrtého ročníku základních škol byli v mezinárodním srovnání v roce 2019 nadprůměrní v matematice i přírodovědě, zjistilo testování TIMSS. Ve srovnání s předešlým testováním v roce 2015 se jejich výsledky v přírodovědě nezměnily, mírně se zlepšily v matematice. Znalosti dětí se tak od propadu v roce 2007 vrátily zhruba na úroveň roku 1995.
Pandemie koronaviru měla velký finanční dopad na mnoho českých domácností. Více než dvě pětiny musely sáhnout do rodinných úspor. Přitom celá pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc. Všechny toto alarmující údaje mají i jedno pozitivum: rapidně stoupá zájem o finanční výchovu, neboť učitelé i rodiče vidí, jak důležité je děti vést k povědomí o spoření, půjčkách či splátkách.
Mezi nadanými žáky základních a středních škol ve statistice ministerstva školství z roku 2019 najdeme čtyřikrát více chlapců než dívek. Na vině je i přetrvávající předpojatost společnosti, učitelů i rodin. Co je u děvčete bráno jako drzost, u chlapce považujeme za zdravý individualismus a schopnost si uhájit své. Talent očekáváme spíše u kluků, ti jsou pak sebevědomější a průraznější.
Na čtyřleté maturitní obory středních škol nebudou na jaře 2021 povinné jednotné přijímací zkoušky. Ministerstvo školství s ohledem na současnou epidemii covidu-19 rozhodlo, že ředitelé středních škol budou moci uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek.
