Ženy nemají chuť do IT oboru jít, protože není atraktivní být v prostředí, kde jste jediná žena, říká Barbora Bühnová z projektu Czechitas. Ženy si podle ní často myslí, že nemůžou uspět, ale je to prý pouze o boření mýtů, protože uspějí. Rozhovor DVTV natáčela v rámci vzdělávacího festivalu Nakopněte svoji školu v Litomyšli.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se snaží zlepšit školní docházku dětí tím, že hrozí rodičům snížením sociálních dávek na bydlení. Odborníci na vzdělání a sociální vyloučení ovšem s opatřením nesouhlasí a nabízejí raději vlastní řešení. Jiní experti oslovení Aktuálně.cz však nápad nezatracují a vidí v něm potenciál vychovat vzdělanou generaci, která v budoucnu nebude o sociální dávky žádat.
Většina rodičů si podle průzkumů přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školu popsal průzkum společnosti School My Project.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky "ustrašených" rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí z nich pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Děti z brněnského "Bronxu" nesvedla do společné třídy v roce 2009 jen náhoda. Mohli za to rodiče dětí z majoritní společnosti, kteří nechtěli, aby jejich ratolesti chodily do třídy s Romy. Začal se tak odvíjet příběh "nechtěných" žáků z 1. B Základní školy Merhautova, jejž v dokumentárním seriálu zachytila režisérka Kamila Zlatušková. Sledovala je 10 let a v České televizi teď skončila třetí řada.
Svobodné školy jsou přesvědčené, že děti vědí lépe než dospělí, co je pro ně ve vzdělávání dobré, a tudíž si ho mají řídit samy. Učit se to, k čemu právě každé dítě dozrálo, o co má zrovna zájem, co ho posouvá dál, a způsobem, který mu nejvíc vyhovuje. Klasické školy považují za vězení, státem nařízenou výuku za poškozování dětí, poslušnost za sprosté slovo. V Česku zatím stojí mimo zákon.
České školství letos čekají zásadní změny. Klíčové výzvy a problémy, před nimiž stojí, sestavila společnost EDUin, zaměřující se na informace o vzdělávání. V každoroční analýze popisuje, v jakém stavu se české veřejné vzdělávání nachází.
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně - na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak - jedna taková je v Chýni u Prahy.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Každoroční výzkum ukazuje, jak prestižně vnímají Češi učitelské povolání. Pravidelně se umisťuje na špičce hned za lékařem a vědcem. Jenže pro mnoho rodičů žáků a studentů je učitel někdo, kdo pár hodin denně něco vypráví u tabule, má spoustu volna, a učí proto, že nic jiného neumí. Tyto falešné stereotypy, nízký plat a představa "uštvaných učitelek" mohou za jejich nízký sociální status.
Na studijním pobytu v Číně jsou desítky českých studentů, pobývají v různých částech země. Ministerstvo školství jich přes různé programy spolupráce vyslalo devadesát. Pokud by se v souvislosti se šířením nového koronaviru rozhodli vrátit do Česka, úřad jim poskytne pomoc. Studentům doporučuje sledovat informace ministerstva zahraničí.
Učitelské noviny, které odebírá řada veřejných škol v celém Česku, dávají v posledních týdnech stále častěji prostor kontroverzním názorům i dezinformacím. Naposledy zveřejnily například rozhovor se sociologem a protimuslimským aktivistou Petrem Hamplem nebo článek popírající klimatické změny, který odborník označuje za "souhrn všech nesmyslů". Upozornil na to odborný server o vzdělávání EDUin.cz.
Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Vzdělání u nás teď nezachrání ani peníze pro učitele, ani drcení studentů státní maturitou. Prvořadým úkolem dneška je výběrová pomoc žákům v regionech, které se propadají.
Tiimiakatemia neboli Týmová akademie je vzdělávací program, který má kořeny ve finském městě Jyväskylä. Získal řadu národních ocenění za inovativní metody učení, rozvoj podnikání i pokles nezaměstnanosti. Rozšířil se po celém světě a letos dorazil i do Česka, konkrétně na Českou zemědělskou univerzitu. Nenajdete tu učebny, lavice, předměty, učebnice ani učitele. A funguje to.
Národní institut pro další vzdělávání vede třetím rokem projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz manažerka projektu Jana Odstrčilová.
Projděte si výsledky mezinárodních srovnávacích testů PISA 2018. Mezinárodní hodnocení 15letých žáků každé tři roky zjišťuje, nakolik získali dovednosti a znalosti klíčové pro plnohodnotné zapojení do společnosti. Šetření se zaměřuje na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost i na zjišťování spokojenosti žáků. Testy ovládli Estonci, porazili i Finy.
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
