Souhlas s nižším daněním hazardu v krizových časech, kdy erár hledá každou korunu a zavádí sektorové berně, by se měl stát tím posledním omylem, kterého se ministr financí Zbyněk Stanjura ve funkci dopustil.
Rozpočet na rok 2023 zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je však výsledkem "krizového managementu". Před poslanci to řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál.
Vláda evidentně propadla bludu, že si může dovolit držet nízké daně i vysoké výdaje. Začíná vážně ohrožovat budoucnost republiky.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale v úterý schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun.
V krizi mají vlády jistě právo zkasírovat velké podniky i banky. I to se ovšem musí umět. Fialův kabinet však stvořil paskvil srovnatelný snad jen s Babišovým rušením superhrubé mzdy.
Česká vláda potřebuje získat do státního rozpočtu peníze pro boj s drahými energiemi. Poslouží jí k tomu mimořádná daň, jež výrazně dopadne na firmy, kterým současná krize vynáší nejvíce. Zdanění minulý týden získalo konkrétní obrysy, oslovení analytici je ovšem označují za krátkozraké a nesystémové. Opakovaně varují, že se firmy "zařídí" a své zisky v příštích letech raději co nejvíce omezí.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu.
Česko bylo loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu země za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Japonsko řeší opačný problém než Česko. Místní vláda hledá způsob, jak mladé lidi přimět, aby pili více alkoholu. Zjistila totiž, že jí ve státním rozpočtu prudce klesly příjmy z jeho zdanění. V kampani nyní obyvatele žádá, aby jí posílali nápady, díky kterým by si alkoholické nápoje mezi dvacátníky a třicátníky mohly znovu získat popularitu.
Výzva někdejších vládních souputníků k rozpočtové odpovědnosti je zcela na místě. Horší je to s jejich sumářem náhodných nápadů.
Část kabinetu chce uvalit speciální daň na některé podniky, část ne. Část chce zvyšovat odvody i lidem, část ne. Místo aby ministři nejistotu tlumili, šponují ji co nejvýše.
