Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy. Opozice návrh kritizuje, podle ní nelze s navrženým rozpočtem reálně hospodařit. Kritika zazněla i z koaliční TOP 09, která považuje své resorty, tedy zdravotnictví a vědu, za podhodnocené.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že vládě předloží návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem kolem 280 miliard korun. Stanjura to řekl novinářům ve čtvrtek při představení makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošní rok je schválený rozpočet s deficitem 241 miliard korun.
Děravý státní rozpočet, schodkové hospodaření státu a způsoby, jak se s deficity poprat, budou patřit mezi hlavní témata letošního předvolebního boje.
Schodek státního rozpočtu se v prvních sedmi měsících letošního roku prohloubil na 168,2 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu, zároveň je však šestý nejhlubší od vzniku samostatného Česka. Loni v červenci deficit dosáhl 192,3 miliardy korun; od konce června stoupl o 15,8 miliardy korun.
Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o 80 procent loňského zisku, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy.
Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
Mezi ministrem financí a ministrem životního prostředí se rozhořel spor. Vláda chce dramaticky zvýšit výdaje na obranu. Není ale jasné, kde na to vezme peníze. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje použít peníze určené na snižování emisí. To ale odmítá ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Vláda Petra Fialy (ODS) na svém posledním zasedání tuto středu schválila záměr zvýšit výdaje na obranu do roku 2030 na tři procenta HDP. Jde o reakci na ochlazení vztahů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k transatlantické vazbě a jeho sbližování se zájmy Ruska. Aktuálně.cz získalo neveřejné podklady, na jejichž základě vláda rozhodla. Plynou z nich nové podrobnosti.
"Nestane se to za 5 nebo za 10 let, ale pojďme se k tomu přiblížit," komentuje ekonom Petr Janský výrok premiéra Petra Fialy (ODS) slibující dorovnání se německým platům do čtyř let. Nesouhlasí s jeho časovým odhadem, pozitivně však hodnotí vytyčený směr. "Středopravicový premiér mluví o zvyšování výdělků, to je skvělé," říká v rozhovoru pro Spotlight.
Když si v pondělí premiér Petr Fiala pochvaloval vývoj státního rozpočtu, prohlásil mimo jiné, že exministryni financí Alenu Schillerovou nepovažuje za žádnou expertku na ekonomiku a finance a vyčetl jí, že avizovala mnohem větší schodek rozpočtu jeho vlády. Následně svá slova však mírnil s tím, že nechtěl politickou oponentku urazit.
Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu počítal původně se schodkem 252 miliard, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard kvůli dopadům povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Státní dluh vzrostl na 3,4 bilionu.
Na české obranné výdaje měla jít v roce 2024 poprvé po devatenácti letech dvě procenta hrubého domácího produktu. Jen rozpočet ministerstva obrany činil 151 miliard korun, což je meziročně o čtyřicet miliard víc. Utratit obrovský balík však pro resort Jany Černochové (ODS) vypadá jako poměrně náročný úkol, a tak ministerstvo stejně jako dřív musí loni nevyužité peníze převést do dalšího roku.
"Je tam hodně těžkých věcí, které chcete splnit najednou. Hodně výdajových položek valorizovat, zároveň dál nezvyšovat daně, ale konsolidovat veřejné finance. K tomu sestavujete rozpočet na volební rok," říká k plánu na státní rozpočet pro příští rok předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Kde udělalo při jeho sestavování ministerstvo financí chybu? A za co by Fialovu vládu pochválil?
Že Česko bude na obranu dávat dvě procenta hrubého domácího produktu, je závazek vůči NATO a od loňska i povinnost daná zákonem. Ministerstvo Jany Černochové si poměrně citelně přilepšuje miliardami z rozpočtů jiných státních úřadů a organizací, aby onu dvouprocentní hranici i příští rok splnilo. A to přitom stále hlasitěji zaznívá, že na obranu by mělo jít daleko víc peněz.
Velká část růstu zadlužení šla na důchody či pomoc během energetické krize. Česko začalo i více investovat do obrany. Kabinetu Petra Fialy se podařil dosud největší zásek do státních financí. Až bude vládě příští rok končit její mandát, bude mít na svém kontu navýšení zadlužení Česka o více než jeden bilion korun. I při započítání inflace byla předchozí vláda Andreje Babiše "spořivější".
Nejdřív 136 milionů korun, pak 284 milionů. Ačkoliv armáda v dalších letech tolik investovat nebude, Hradní stráže a vojenské kanceláře prezidenta se to netýká. Ministerstvo obrany jim mezi roky 2025 a 2026 dopřeje více než stoprocentní nárůst peněz na investice. Pořizovat se bude nová výzbroj či automobily, v plánech je i rekonstrukce památkově chráněných objektů na pražských Hradčanech.
"Češi jsou trochu manický národ. Přecházíme od přebujelé sebedůvěry k naprosté depresi," říká ekonom Miroslav Zámečník k tomu, že česká ekonomika rozhodně nad propastí nevisí, ale přesto mezi Čechy panuje "blbá nálada". Co za ni může a proč stojí česká ekonomika na místě? Jak se ekonom dívá na další navýšení schodku v plánovaném státním rozpočtu a kde udělaly předchozí vlády největší chybu?
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s růstem výdajů na důchody a sociální dávky, většími výdaji na stavbu dopravní infrastruktury či s větší podporou kultury. Snížit by se naopak měly výdaje na podporu podnikání, výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch nebo české příspěvky mezinárodním organizacím. Vyplývá to z návrhu rozpočtu jednotlivých kapitol.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun.
Některé země jako Polsko si půjčují na růst, my si půjčujeme na stagnaci. Cesta do pekel.
