Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun.
Některé země jako Polsko si půjčují na růst, my si půjčujeme na stagnaci. Cesta do pekel.
Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Ocitl se pod extrémním tlakem opozice i koaličních partnerů. Někteří pochybují, zda je ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS schopný těžkou situaci zvládat. Rostoucí schodek státního rozpočtu se začal lepšit až v posledních týdnech. Stanjura tvrdí, že situaci zvládne. Dokončit musí přípravu rozpočtu na příští rok a přichystat se na odezvu plánovaného šetření, které dopadne na každou domácnost.
Pod silný tlak opozičního hnutí ANO se na úterním jednání rozpočtového výboru sněmovny dostal ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Poslancům přišel představit čerstvý výhled vývoje státního rozpočtu s tím, že je velká šance udržet plánovaný schodek 295 miliard korun. Opozici ale vadí, že se v příjmech objevilo 50 miliard, jejichž vložení považuje za podvod.
Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
"Opravdu bylo třeba něco udělat a my ekonomové na to upozorňujeme už dlouhou dobu, bohužel se někde trochu zapomnělo na lidi, kterým jsme měli spíš pomáhat," říká ekonomka Klára Kalíšková o vládním konsolidačním balíčku, který navrhuje změny některých daní, omezení slev na manžela či manželku, zrušení školkovného i zvyšování sociálních odvodů. Co to bude znamenat pro rodiny? A kdo škrty nepocítí?
Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK.
Příspěvek na sport, jazykové kurzy nebo očkování navrhuje vláda zbavit osvobození od daní. Tyto volnočasové benefity přitom svým zaměstnancům nabízí většina firem v Česku. Zdanit hodlá vláda i nadlimitní stravenky. Podnikatelské organizace protestují. Pokud přestanou být benefity zvýhodněné, firmám se nevyplatí je nabízet. Lidé by tak přišli o příspěvek a museli vše platit z vlastní kapsy.
Česká vláda ve čtvrtek představila očekávaný balíček úspor, který má v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 94 miliard a v tom dalším pak o 53 miliard korun. Připravena je také konkrétní reforma penzí. Projděte si klíčová řešení, která se mají dotknout peněženek většiny českých domácností.
“V současné době si můžeme představit stát jako vykrmeného otesánka, který je tučný, ale dole mu nějaké svaly ještě zůstaly, a my potřebujeme ten tuk spálit. Potřebujeme rozpohybovat stát, najít ty orgány, které jsou přetěžované, a ulevit jim,” říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní bude pro vládu velmi těžké najít 70 miliard korun potřebných úspor. Kde je hledat?
Jednání pěti stran vládní koalice o nezbytném snížení vysokého deficitu státního rozpočtu se dál táhnou. I když někteří koaliční politici tvrdí, že už jsou strany blízko dohodě, v mnoha názorech na to, kde uspořit a kde vzít peníze, se výrazně liší. Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání.
Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice.
Trojice bývalých ministrů financí si myslí, že schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší. Podle nich budou například příjmy menší o desítky miliard korun. Miroslav Kalousek, Jiří Rusnok a Alena Schillerová tvrdí, že bude nezbytné výrazně šetřit.
