"Nejde o to, že na důchody nebude, ale o to, že když budeme mít ten systém neudržitelný, tak budeme dávat na důchody tolik, že nebude na spoustu jiných věcí," říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Inflací podle jeho slov nejvíce trpí zaměstnanci, a pokud jde o důchody, každý by měl přemýšlet, jak se zajistit na stáří, a nespoléhat jen na stát.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí jako možnost stabilizace státního rozpočtu vyšší zdanění firem nebo zavedení daňové progrese. Představitelé koaliční ODS, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury, dosud růst přímých daní odmítali. Podle Jurečky by měla vláda o změnách daní politicky rozhodnout do měsíce, změny by měly platit od ledna 2024.
Zhruba deset daňových výjimek navrhl v rámci chystaného úsporného balíčku zrušit či redukovat ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatím neupřesnil, které to budou, ale dlouhodobě se mluví například o zrušení slevy na manželku či manžela, školkovného či zvýhodněných odborových příspěvků. Jaké výjimky nyní daňový systém nabízí a co by jejich "zúžení" znamenalo, vysvětluje expert Michal Jelínek.
Snížit rozpočtový schodek a zpomalit zadlužování státu jsou úkoly, které vláda Petra Fialy z ODS slíbila v programovém prohlášení. Do sněmovny teď přichází s návrhem na nižší valorizace důchodů, jako prvním krokem k chystaným reformám. Opozice ale nesouhlasí, jednotní navíc nejsou ani ministři.
Dokud před sebou měla republika hlasování o novém prezidentovi, bál se kabinet zastavit zadlužování, aby to nepomohlo na Hrad Andreji Babišovi. Teď za to otálení zaplatíme. I s patřičnými úroky.
Jakmile bude známo jméno nové hlavy státu, mohou politici na čas zapomenout na nekonečný předvolební cirkus a začít se věnovat i své skutečné práci - správě těžce zkoušené republiky.
„Když se řekne zvyšovat daně, všichni se leknou, že se bude sahat na daň z práce, ale to dělat nechceme. Zvedneme ji u prokazatelně špatných věcí, jako jsou tabák a alkohol,” říká ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru o prvním roce Fialovy vlády. „Dokážu si stoupnout a obhajovat práci, kterou jsme odvedli. Nemyslím, že rozdáváme peníze,” dodává.
Strany bývalé slovenské vládní koalice se dohodly, že podpoří schválení rozpočtu na příští rok. Na společné tiskové konferenci to podle slovenských médií oznámili premiér Eduard Heger a předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík. Parlament má rozpočet schvalovat ve čtvrtek, pokud tak poslanci učiní, Slovensko se vyhne rozpočtovému provizoriu.
„Vláda dělá vrchovatou měrou vše, co kritizovala. Počítá se zákony, které ještě nebyly přijaty. Na straně výdajů tam nejsou například škrty státních úředníků,“ kritizuje návrh rozpočtu na příští rok poslanec Patrik Nacher /ANO/. „Začal se tady zneužívat stav legislativní nouze. Létají desítky miliard a zákony se schválily na základě znásilnění legislativního procesu,“ dodává.
S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.
Ve školství schází miliarda a sto milionů korun. To je 2700 celoročních plných úvazků pro asistenty pedagogů. A taky cena, kterou stát zaplatí za pouhé čtyři kilometry dálnice...
Národní ekonomická rada vlády (NERV) nabízí vládě Petra Fialy v době prohlubujícího se deficitu veřejných financí úsporná opatření. Je jich celá řada, některá jsou přitom značně nepopulární. Například zvýšení daně z příjmu fyzických osob se někteří experti nerozpakují označit za politickou sebevraždu. Projděte si navržená řešení, která by se v případě přijetí dotkla peněženek českých domácností.
Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší než v současnosti, odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, zatímco podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun.
I když se vládní strany na poslední chvíli dohodly na tom, jakou daň z mimořádných zisků ve sněmovně prosadí, spory mezi nimi nekončí. Přicházejí s odlišnými názory na to, jak pomoci stále zadluženější státní pokladně. Premiér Petr Fiala opakovaně slibuje, že jeho vláda daně zvyšovat nebude. Ekonomická rada vlády ale tvrdí, že tento slib je nereálný a bude nutné snížit výdaje a zvýšit příjmy.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Podle ní je za vetem Zemanova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lán kvůli manipulaci zakázek. Sněmovna podle ní Zemanovo veto přehlasuje.
"Bez zvýšení příjmů do státního rozpočtu to nepůjde. Povedeme proto diskusi i o zvýšení daně z příjmu. Jako lidovci jsme v minulosti prosazovali progresivní zdanění. Je to ale složitá věc pro debatu i uvnitř koalice. Obecně si myslím, že v mimořádné situaci má platit princip postavený na solidaritě těch, kteří solidární mohou být," říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka
Souhlas s nižším daněním hazardu v krizových časech, kdy erár hledá každou korunu a zavádí sektorové berně, by se měl stát tím posledním omylem, kterého se ministr financí Zbyněk Stanjura ve funkci dopustil.
