Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na dnešek vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po úderu dronu.
„Svým postojem bychom neměli obtěžovat a měl by být odvozený od toho, aby nás druzí mezi sebou chtěli,“ soudí sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Nemáme zase tak velkou váhu, abychom se prosadili silou. Musíme ale být atraktivním partnerem, se kterým ostatní chtějí spolupracovat,“ dodává.
Tři týdny poté, co vláda pro Filipa Turka vytvořila funkci zmocněnce pro klimatickou politiku, se neúspěšný ministerský kandidát poprvé představil na veřejnosti v nové roli. Pískajícím odborářům se sirénami v Ostravě ve čtvrtek sdělil nepřekvapivou zprávu – že evropský těžký průmysl ztrácí konkurenceschopnost. Recept, jak zachránit ocelářství nebo dobývání uhlí, ale do Slezska nepřivezl.
Minulý týden se přes videohovor setkalo šest ministrů financí z nejsilnějších ekonomik EU, kteří jsou frustrovaní z pomalé evropské integrace. Proto se rozhodli, že vytvoří „rychlejší skupinu“. Iniciátorem návrhu je německý šéf resortu financí Lars Klingbeil. Oslovení čeští europoslanci se neshodnou, zda by Česko o vstup do „rychlejší skupiny“ mělo usilovat a zda by to pro nás bylo výhodné.
Evropské státy jsou zděšeny rostoucím nátlakem ze strany americké administrativy Donalda Trumpa. Po nedávném tlaku na Grónsko lídři zemí Evropské unie hledají cesty, jak se v kritických oblastech zbavit závislosti na Spojených státech.
Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.
V důsledku ozelenění a digitalizace evropské ekonomiky postupně zaniknou pracovní místa v končícím průmyslu a vzniknou nová v tom čistém a inovativním. Podle europoslanců by si ale EU a členské státy měly lépe pohlídat, že lidé – zejména obyvatelé zranitelných regionů, jako jsou v Česku například ty uhelné – neskončí bez práce.
Šest evropských zemí je frustrovaných z toho, jak lídři jako maďarský Viktor Orbán zdržují společná rozhodnutí a zdráhají se postavit proti Rusku ve válce na Ukrajině. Německý ministr financí Lars Klingbeil kvůli tomu svolal videoschůzku s dalšími pěti zeměmi a hovoří o zavedení takzvaného dvourychlostního systému.
Stačí jedno euro a do dvou dnů bude na světě inovativní firma, která může působit napříč celou EU. Právě tuto vizi přináší tzv. 28. právní režim, na stole se má objevit v březnu. Výrazně zjednodušit život by mohl i existujícím společnostem.
Arktida přestává být oázou klidu a mění se v bojiště strategických zájmů. Zatímco Rusko na severu buduje jaderné základny, americký prezident Donald Trump se soustředí na Grónsko. Severské státy varují, že nejkratší cesta ruských raket na Západ vede právě přes zamrzlý oceán. Deník Financial Times popisuje, jak tající ledy otevírají cestu k novému kolu mezinárodních závodů ve zbrojení.
Některé evropské země zvažují podle médií možnost obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zdůvodňují to obavami, že by Donald Trump mohl s Putinem uzavřít dohodu o Ukrajině za zády Evropy. Podle britského historika Marka Galeottiho udělala Evropa chybu tím, že s Rusy nemluvila už dříve a promeškala tím svoji příležitost.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Prodeje nových osobních automobilů v Evropské unii se v roce 2025 meziročně zvýšily o 1,8 procenta na 10,82 milionu vozů. Vyplývá to z údajů o registracích nových vozů, jež zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Indie a Evropská unie dokončily dlouho očekávanou obchodní dohodu, oznámil v úterý indický premiér Naréndra Módí. Dohoda je největší, jakou kdy obě strany uzavřely, přichází po téměř dvou desetiletích přerušovaných jednání a v době, kdy se Indie i EU snaží snížit závislost na proměnlivých vztazích se Spojenými státy, připomínají agentury.
Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
Hana Sahulová Součková vyměnila práci v pražských kancelářích za pole v Semicích. Dnes pěstuje zeleninu a je pro ni důležité farmařit v souladu s přírodou. „Když zemědělec řekne, že je proti Green Dealu, tak mi přijde, že je to člověk, který není na svém místě. Je pro mě úsměvné sledovat protesty a to, s čím mají zemědělci problém,“ říká farmářka a vysvětluje, proč je ekologie základ.
Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného, než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
